Zákon, který měl zrychlit stavby, nová koalice odloží. Chce zrušit superúřad

Původní znění nového stavebního zákona se změní. Vylepšit ho plánuje koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) s koalicí Pirátů a Starostů, které po volbách získaly ve Sněmovně většinu. Obě koalice už před volbami upozorňovaly, že pokud budou po říjnových volbách vládnout, stavební zákon změní.

Podle dosavadní vlády premiéra Andreje Babiše (ANO) měla původní úprava zákona zrychlit stavební řízení a zajistit dodržování stanovených lhůt. Odpůrci zákona ale tvrdí, že nová stavební norma spíše celý proces občanům zkomplikuje.

„V současné podobě nový stavební zákon nezrychlí výstavbu, pouze zvyšuje byrokracii. Navíc hrozí, že stavby nebude mít kdo povolovat,“ řekl místopředseda ODS Martin Kupka, který se tématu v koalici věnuje.

Největší změna, kterou opozice proti původnímu znění chystá, je kompletní zrušení Nejvyššího stavebního úřadu, jenž měl pod sebou centralizovat původní systém stavebních úřadů. Naopak stavební řízení zůstane pravděpodobně v rukou obcí, jako tomu bylo dosud.

„Jde nám hlavně o návrat ke smíšenému modelu stavebních úřadů nebo posílení územního plánování,“ potvrdil Kupka.

Avšak řadu bodů ze schváleného zákona chce koalice zachovat. „Jde například o vznik specializovaného stavebního úřadu, který bude řešit liniové stavby. Ten bude řešit specifické podání a problémy, které liniové stavby (např. komunikace nebo inženýrské sítě, pozn. red.) provází. Nemá jít o velký úřad a chceme ho realizovat v co nejkratším čase,“ informoval o plánech Kupka pro SZ Byznys.

Podle místopředsedy ODS už je dnes téměř jisté, že se bude účinnost nové stavební normy, jež čeká na velké změny, posouvat.

„Debatovat budeme také o tom, zda v případě megastavebního úřadu půjdeme cestou odložení účinnosti a následnou změnou, nebo se budeme schopni pustit rovnou do změny, která by původní plán úřadu rušila. A místo toho přinášela koncept, ve kterém budou všichni úředníci k dispozici přes tzv. Portál stavebníka,“ vysvětlil politik plán.

Už dnes je ale podle jeho slov jasné, že slibovaná digitalizace systému se v termínu nestihne.

„Máme tu bohužel zprávu, že se Portál stavebníka do poloviny roku 2023 nestihne vyzkoušet. Nebude možné ho dát k dispozici. Budeme o tom s ministerstvem jednat, jak posunout případ elektronizace, protože bohužel příprava se nezvládá,“ dodal Kupka.

Na úvahy o odložení účinnosti reagovala také současná ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO), která za současným stavem stavební normy primárně stojí.

„Opravdu není důvod odkládat přípravy na vznik Nejvyššího stavebního úřadu, který začne fungovat od 1. 1. 2022, ani posouvat účinnost nového stavebního zákona. Uvádět jako důvod odkladu účinnosti nového zákona zpožďování digitalizace stavebního řízení nedává smysl,“ vyjádřila se Dostálová pro SZ Byznys.

Digitalizace se podle jejích slov musí stihnout už jen z toho důvodu, že jsou na ni vyčleněny peníze z fondů EU, které se musejí vyčerpat v průběhu roku 2023, takže odklad účinnosti by byl v tomto smyslu plýtváním prostředky a ohrožením čerpání evropských peněz.

Proti dodržení plánovaného termínu účinnosti se ale vyhrazuje Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR), které se chce obrátit na nově zvolené poslance a vyzvat je, aby navrhli a prosadili odložení účinnosti nového stavebního zákona.

Rozhodlo o tom v úterý předsednictvo SMS ČR v reakci na výsledek parlamentních voleb, v nichž ve Sněmovně posílili kritici stávající podoby stavebního zákona.

„Budeme usilovat o to, aby účinnost zákona byla odložena alespoň o osmnáct měsíců. To je minimální doba nezbytná pro to, aby byla současná podoba stavebního zákona upravena a zohlednila návrhy předkládané v předchozích měsících. Ty mají za cíl zmírnit negativní dopady stavebního zákona na funkčnost stavebního řízení, na lidi v regionech i na státní rozpočet, na něž jsme dlouhodobě upozorňovali,“ řekl k tomu předseda SMS ČR Stanislav Polčák.

Sdružení zároveň pověřilo Věru Kovářovou, místopředsedkyni SMS ČR a opětovně zvolenou poslankyni za STAN, aby zmíněné kroky iniciovala ve spolupráci s dalšími poslanci, kteří se dlouhodobě zabývají stavební legislativou.

„Chci všechny ubezpečit, že na záměru zjednodušit a zrychlit stavební řízení nehodláme nic měnit. Budeme ale usilovat o to, aby úprava stavební legislativy nepoškodila oprávněné zájmy samospráv ani plynulost stavebního řízení,“ vysvětluje Věra Kovářová. „Věřím, že v nové Sněmovně najdeme pro tyto změny pochopení. Senát dal svůj názor na současný stavební zákon najevo velmi jasně, když ho v červenci jednomyslně odmítl,“ připomíná Kovářová.

Odložení účinnosti stavebního zákona požadovala už v září Rada Asociace krajů. „Podporujeme, aby došlo k odložení účinnosti stavebního zákona, protože jsme přesvědčeni, že proces v téhle chvíli rozhodně není připraven tak, aby začal fungovat v časových termínech, které tomu nový legislativní rámec dává,“ uvedl tehdy předseda rady a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS).

Novou úpravu stavebního práva schválili poslanci přes veto Senátu letos v červenci, kdy normu podepsal i prezident Miloš Zeman. Hlavním cílem nového stavebního zákona má být zrychlení povolování a následné výstavby.

Česko je ve světovém kontextu jedno z nejhorších z pohledu povolování staveb. Světová banka totiž tuzemsko hodnotí jako 157. nejpomalejší zemi ze sledovaných sto sedmdesáti.

Kromě toho, že Česko pomalu povoluje stavby, se ročně dokončuje i podprůměrný počet bytů. Loni jich bylo například podle údajů Českého statistického úřadu 34 412, průměr za posledních 23 let je 30 153. Jen Praha by podle Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) ideálně potřebovala devět tisíc bytů ročně.

Nedostatečná nabídka bytů je podle odborníků jedním z důvodů vysokého cenového růstu bytů v posledních letech. Jako další příčiny zdražování zmiňují rostoucí ceny pozemků, stavebních prací a materiálů, vysoké daňové zatížení nebo zbytečně přísné technické předpisy.