Článek
Pro zahájení stavby nové linky D pražského metra padla nejvážnější překážka: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) v úterý oznámil, že obří zakázka na první úsek linky je v pořádku.
Konkrétně jde v rozhodnutí o to, že podle ÚOHS zakázka není ušita na míru pro gigant Metrostav, tradičního budovatele klíčových dopravních staveb v Praze a na něj navázaných firem. Ani že přísné podmínky soutěže – například že stavbaři musí umět česky – neodrazují zahraniční zájemce o tento tendr.
Pro vedení Prahy to znamená, že bude moci uzavřít smlouvu s vítěznými firmami Subterrou (je vlastněna Metrostavem), Hochtiefem a Strabagem které podaly nejvýhodnější nabídku – v hodnotě 13,75 miliardy. Pokud magistrát vyřeší i další potíže, je možné, že se stavět začne do dvou let.
Na ÚOHS se kvůli zakázce obrátila společnost Eurovia. Jak už Seznam Zprávy popsaly přede dvěma týdny, firma tvrdí, že o vítězi je předem rozhodnuto: vzhledem k nastaveným parametrům soutěže prý nemůže vyhrát nikdo jiný než právě tyto společnosti.
Seznam Zprávy čerstvé rozhodnutí zakázkového úřadu prostudovaly a závěr je jasný: předseda úřadu Petr Mlsna všechny námitky firmy Eurovia jednoznačně smetl. Jeho rozhodnutí je finální, Eurovia se proti němu může bránit už jen soudní žalobou.
Tak třeba: Eurovia ve stížnosti k ÚOHS napadala, že podle zadání soutěže musí klíčoví lidé budoucího dodavatele metra umět česky. Tlumočník je zakázaný. Podle Eurovie tahle přísná podmínka vyřazuje zahraničí firmy, případně ty české, které by si na stavbu metra chtěly najmout experty z ciziny.
„Je běžné, že experti na velké zakázky migrují po celé Evropě. To, že zadavatel zakázky není zřejmě schopen komunikovat v angličtině, je jeho problém, ne firem,“ souhlasil s Eurovií už dříve i Miroslav Cák z advokátní kanceláře AGM Partners, který se dlouhodobě věnuje veřejným zakázkám a řízením před antimonopolním úřadem.
První úsek nové linky D bude stát 13,75 miliardy.
Čeština je nutná
Podle předsedy antimonopolního úřadu Mlsny ale byla tahle podmínka v pořádku a naprosto logická. Týká se osmi důležitých pozic pro ražbu metra, mimo jiné vedoucího odstřelu nebo stavbyvedoucího. Mlsna v rozhodnutí argumentuje, že se jedná o důležitou stavbu trvající sedm a půl roku a že její šéfové budou muset po celou dobu neustále komunikovat s dalšími dodavateli, magistrátem a dalšími úřady.
„Přičemž se jedná o stavební činnost, při které je vyšší riziko vzniku neočekávaných a rizikových situací vyžadujících bezprostřední operativní reakce,“ zdůvodnil předseda Mlsna své stanovisko v aktuálním rozhodnutí úřadu.
Eurovia také u antimonopolního úřadu napadla podle ní příliš krátkou lhůtu pro podání nabídek. Nejprve činila 44 pracovních dnů, později ji dopravní podnik několikrát prodloužil, podle firmy Eurovia však stále nedostatečně, aby bylo možné zpracovat 11 tisíc položek zadávací dokumentace.
Předseda ÚOHS ale v zamítavém rozhodnutí píše, že celková lhůta byla nakonec 114 dnů. A že to stačí s ohledem na to, o jakou stavbu se jedná a že metro může budovat jen silná firma s kvalitním zázemím. „Je nesporné, že zakázka je technicky složitá, avšak (respektive právě proto) nepochybně cílí na velké a zkušené dodavatele či skupiny dodavatelů disponující specializovanými týmy, které jsou schopné jednotlivé části nabídky efektivně sestavit,“ uzavřel Mlsna.
Třetí okruh námitek byl ten, že Metrostavu, Hochtiefu a Strabagu svěřil dopravní podnik v rámci jiné zakázky provedení takzvaného doplňkového geologického průzkumu. Jeho pomocí se zjišťuje, co se vlastně v podzemí skrývá a jak bude ražba tunelů složitá. Podle Eurovie tak měly tyto firmy neférový náskok – předem totiž získaly projektovou dokumentaci a měly tak i delší čas na zpracování nabídek do tendru na samotnou stavební část linky D.
Ale opět – podle předsedy úřadu Mlsny tohle nehrálo roli. „Není podstatné, zda určití dodavatelé disponovali projektovou dokumentací déle než jiní, ale zda všichni dodavatelé měli dostatečně dlouhou dobu k přípravě svých nabídek,“ konstatoval Mlsna.
Praha: padly dvě překážky
Poslední z těch nejpodstatnějších námitek se týkala možného prodražení úseku mezi stanicemi Olbrachtova a Pankrácem.
Eurovia tvrdila, že dopravní podnik v zadání zakázky stanovil možnosti prodražení tak volně, že není ve výsledku jasné, co je povolené a co už nikoli. Ani tohle šéf ÚOHS neuznal, podle Mlsny je všechno řádně vysvětlené v návrhu smlouvy, již dopravní podnik uzavře s vítězem.
„S rozhodnutím ÚOHS se musíme nejdříve detailně seznámit. Každopádně naše předešlá vyjádření ohledně výběrového řízení na metro D platí,“ reagovala v úterý mluvčí Eurovie Iveta Štočková.
Kromě samotné soutěže na dodavatele metra má Praha potíže také se získáním stavebního povolení, mimo jiné ho napadají majitelé jednoho z domů na trase linky D. Magistrát v úterý oznámil, že i v tomhle nastal posun, protože Ministerstvo dopravy aktuálně potvrdilo, že o stavebním povolení může rozhodovat Praha – a že není v tomto řízení podjatá, jak tvrdili kritici.
„Dvě největší překážky v zahájení výstavby nám už nestojí v cestě a doufám, že Pražanům už nebude nikdo házet klacky pod nohy,“ řekl radní pro dopravu Adam Scheinherr (za Prahu sobě).
Předminulý týden vedení Prahy připustilo, že se celková suma za linku Metra D výrazně zvýší. Před několika lety ji dopravní podnik stanovil na 72,6 miliardy, nejnovější propočet ale vzrostl téměř na 100 miliard. Podle dopravního podniků v původní částce nebyla započítaná inflace a vzrůstající ceny stavebních prací.
