Článek
ČTK to řekl Balázs Komoróczy z Archeologického ústavu Akademie věd ČR.
Stavba návštěvnického centra, které bude přibližovat výsledky archeologického průzkumu Hradiska u Mušova i nálezy z doby římské říše, vyjde přibližně na 30 milionů korun a ústav ji staví za finančního přispění Akademie věd.
„Hradisko Mušov je na našem území nejautentičtější lokalitou se stopami starověkých Římanů. I na jiných místech na našem území jsme našli stopy pobytu římské armády, ale tam šlo o vojenské tábory, kdežto Hradisko je trvalejší zástavbou naznačující, že Římané tady plánovali působit delší dobu,“ uvedl Komoróczy.
Autorem architektonického návrhu budovy je Jan Snášel mladší. Kromě drobných náznaků budova nijak neodkazuje na období starověkého Říma. „Nechtěli jsme jít cestou nějakých stylových napodobenin. Jde o čistě moderní architekturu s čistými liniemi,“ dodal Komoróczy.
Pro návštěvníky se Brána do Římské říše otevře pravděpodobně v druhé polovině června, pokud to epidemiologická situace dovolí. Až skončí stavební dělníci, přijdou na řadu instalace interaktivních prvků a na konci května i instalace samotné expozice, která představí některé nálezy z Mušova, které dosud veřejnost neměla možnost vidět.
U návštěvnického centra Mušov by se v budoucnu měly odehrávat i venkovní akce s ukázkami historického šermu příslušného období nebo ukázkami římské kuchyně. Zatím vzhledem k pandemii koronaviru ale nejspíš nebudou možné. Otazník visí i nad pořádáním římsko-germánského festivalu, který by se měl každý rok konat o třetím víkendu v září. V případě, že nebude jeho uspořádání možné letos, pořadatelé jej přesunou na příští rok.
