Článek
Nedaleko Příbrami bez větší pozornosti už započaly přípravné práce před stavbou první české dálnice, jejíž financování, výstavba, správa i údržba byla kompletně svěřena soukromníkům. Jde o metodu PPP a Ministerstvo dopravy si za privátního partnera, s nímž v polovině února šéf resortu Karel Havlíček podepsal koncesionářskou smlouvu, vybralo firmu DIVia D4, kterou vlastní francouzské firmy Vinci a Meridiam Investments.
V místech za křižovatkou Háje, kde nynější dálnice D4 zatím končí a ve směru na jih Čech pokračuje stará dvouproudá silnice, už od druhé březnové dekády probíhá odlesňování přilehlých pozemků.
Na obou stranách komunikace v délce několika set metrů leží poražené stromy.
Nejspíše v dubnu by mělo být staveniště oficiálně předáno stavařům.
„Odlesňováním to celé začíná, následně se bude dělat skrývka ornice, archeologické průzkumy a také dodatečné geologické průzkumy. Na některých místech trasy budeme překládat inženýrské sítě a bude také nutné některé úseky doprojektovat,“ popsal pro Seznam Zprávy Martin Borovka, generální ředitel stavební společnosti Eurovia, co by se kolem trasy dálnice mělo v následujících měsících dít.
Až tisíc lidí na stavbě
Právě Eurovia, která spadá pod francouzský koncern Vinci, má vše vybudovat. Půjde o 32 kilometrů dálnice mezi Příbramí a Pískem, a to stavěné „v jednom kuse“. To v Česku obvyklé není, vesměs se dálnice staví po daleko menších částech. Naposledy se takto dlouhý úsek naráz budoval v 90. letech z Plzně ve směru na hraniční přechod Rozvadov (dálnice D5).
Hlavní práce začnou až na podzim. Borovka předpokládá, že ve špičce, což bude příští rok, by na celé stavbě mělo v jednu chvíli pracovat až tisíc lidí.
„Budou to z větší části naši vlastní zaměstnanci, subdodavatelů moc mít nebudeme, ale určitě na této rozsáhlé stavbě najdou uplatnění i lokální firmy z tohoto regionu,“ uvádí Borovka.
Pro řidiče na trase mezi Prahou a Pískem to bude znamenat, že za Příbramí budou v příštích letech stavbu poměrně často křížit, jelikož trasa z větší části kopíruje nynější silnici I. třídy.
Lidé, kteří budou celý PPP projekt řídit, mají být v zásadě stejní jako při obdobném projektu na Slovensku (mezi lety 2009 až 2011 Eurovia a její partneři budovali 52 kilometrů rychlostní silnice mezi Nitrou a Banskou Bystricí). „Ten tým je v zásadě shodný,“ podotýká Borovka.
Stavba má trvat 3 roky, dokončena dle smlouvy má být v roce 2024. Dalších 25 let bude koncesionář dálnici provozovat, následně by ji měl státu v bezvadném stavu předat.
Ve správě nebude mít privátní firma jen oněch 32 kilometrů, které postaví sama, ale ještě dva další přilehlé úseky D4 v celkové délce 16 kilometrů (Skalka-Háje a Mirotice-Krašovice), které se stavěly ještě za státní peníze.
„Nově vzniklá i modernizovaná dálnice bude po celou dobu smluvního vztahu, i po jeho ukončení, ve vlastnictví státu,“ ujišťoval v únoru, při podpisu smlouvy, ministr Havlíček.
Vláda také ubezpečuje, že platit soukromníkům začne až po úplném dokončení. První měsíční platbu předpokládá hradit od listopadu 2024, přičemž ke zprovoznění všech úseků najednou by mělo dojít na konci října 2024.
Kdyby se záměr zdařil, počítá se s využitím metody PPP i jinde. Nejčastěji se mluví o dostavbě dálnice D35.
Proč si nepůjčí stát?
Projekt má ale i své kritiky, kteří nevěří, že je pro stát výhodný. Například hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň nedávno uvedl, že by pro stát bylo kvůli nižším úrokům rozumnější, kdyby si peníze půjčil sám a neponechával financování na soukromnících. „Stát má oproti soukromým subjektům levnější přístup k financím. V takovém případě by jej proto měl využít a neplýtvat na dražších způsobech financování,“ uvedl Bartoň.
Firma s francouzským kapitálem DIVia D4 v soutěži uspěla s nabídkou 16,55 miliardy korun, což představuje současnou nominální hodnotu projektu. Cenu však navýší další vlivy, jako například inflace či vývoj kurzu koruny. Schválené přímé závazky státu za celé období trvání smlouvy tak přesahují 30 miliard korun.
Šéf stavební firmy Eurovia Martin Borovka usuzuje, že kritici asi zcela nepochopili princip PPP, ve světě hojně rozšířený, kdy podle něj zdaleka nejde jen o financování.
„Nelze se na to dívat jen z pohledu úrokové míry. Tady jde o to, že koncesionář poskytuje státu kompletní službu a stát mu platí za dostupnost této služby. Dokud se po dálnici nezačne jezdit, koncesionář nedostane ani korunu. A pokud například není na dálnici včas odklizen sníh nebo není zajištěna průjezdnost po dopravní nehodě, koncesionář je penalizován. To samé se týká oprav, které by se měly dělat pokud možno mimo dopravní špičku, o víkendech, jinak budou také následovat finanční srážky,“ argumentuje Borovka z Eurovie.
Šéf stavební firmy také poukazuje na to, že ještě v nynější přípravné fázi by celé konsorcium mělo prokázat své know-how a invenci. Bude totiž třeba do podzimu některé úseky doprojektovat a nechat je úřadům schválit.
„My jsme v rámci naší nabídky předložili variantní řešení a teď se bude muset najít to optimální, vše dokreslit, ministerstvo to musí schválit, že to odpovídá zadání, a my sami si musíme na úřadech vyjednat změnu stavebního povolení v rámci už schváleného územního rozhodnutí,“ uvádí Borovka, jaká práce je přes léto také čeká.
Než se předá staveniště
Nicméně teď ještě stavaři čekají na jeden důležitý moment, až dojde k tzv. finančnímu uzavření. Jde o podpisy všech úvěrových smluv, které souvisí s financováním. Zatím k tomu nedošlo.
Jak podotýká mluvčí Ministerstva dopravy František Jemelka, koncesionář má na dosažení finančního uzavření 3 měsíce od podpisu koncesionářské smlouvy, mezní termín vyprší 15. května.
„Vše se samozřejmě koncesionář snaží provést ve vlastním zájmu rychleji a věříme, že se mu to co nejdříve povede,“ dodal na dotaz Seznam Zpráv Jemelka.
Šéf firmy Eurovia Martin Borovka věří, že k finančnímu uzavření dojde už po velikonočních svátcích. A hned poté by jim mělo být oficiálně předáno staveniště.