Článek
Francie a Německo na poslední chvíli dojednaly kompromis, který zpřísní stávající pravidla přepravy plynu, aniž přímo ohrozí Berlínem podporovaný projekt chystaný ruskou společností Gazprom.
Podle přijatého návrhu bude za uplatňování pravidel EU pro plynovody se třetími zeměmi, jako je Rusko, odpovídat ta země, na jejímž území se napojují do evropské sítě. V případě budovaného Nord Streamu 2, který povede po dně Baltského moře, to tedy bude Německo.
Kompromisní text schválili velvyslanci členských států EU v Bruselu. Podařilo se tím zamezit rozkolu mezi Paříží a Berlínem. Vztahy dlouhodobých spojenců mohla poškodit změna postoje Paříže, která se ve čtvrtek rozhodla přidat na stranu menších zemí a podpořit rozšíření současných energetických pravidel EU na soustavy propojující unijní státy s třetími zeměmi. Německo tím ztratilo partnera pro blokační menšinu a tím i šanci přijetí směrnice odvrátit. Páteční souhlas velvyslanců otevřel cestu o vyjednávání mezi Evropským parlamentem a členskými státy EU, které budou rozhodovat o jejím konečném přijetí.
Směrnice mimo jiné státům ukládá zajistit nezávislost provozovatele plynovodu a dodavatele plynu, přičemž v případě Nord Streamu 2 obě tyto činnosti vykonává Gazprom. Kontrola plnění tohoto bodu bude na základě přijatého kompromisu na Berlínu. Podle unijních zdrojů agentury Reuters by se Německo mohlo pokusit vyjednat si výjimku z evropských pravidel nebo dohodnout s Ruskem na změně provozu chystaného plynovodu.
Paříž náhlou změnu svého přístupu vysvětlila snahou podpořit evropskou energetickou bezpečnost a také Ukrajinu, kterou Nord Stream 2 připraví o tranzitní poplatky za prodej ruského plynu do Evropy přes její území. Německo odmítalo zpřísnění pravidel kvůli obavám, že by pak nový plynovod mohl být mnohem méně výdělečný nebo dokonce ztrátový. Naproti tomu podle firmy Uniper, která se na projektu rovněž podílí, nové požadavky stavbu nijak neovlivní.
Vládnoucí politici obou zemí označili přijatý kompromis za vyhovující řešení. Naději, že se státy Evropské unie dokážou dohodnout na jednotném stanovisku, v pátek vyjádřil i Kreml. Zároveň uvedl, že podle jeho názoru přinese projekt Nord Stream 2 užitek všem zemím EU.
Chystaný plynovod, který spojí Rusko přímo s Německem po dně Baltu, je trnem v oku především Ukrajině a Polsku. Proti jsou i USA. Podle těchto zemí jde stavba proti zájmům EU, zvyšuje závislost na Rusku a nese s sebou riziko další destabilizace Ukrajiny. Plynovod, který si vyžádá investici 9,5 miliardy eur (245 miliard korun), se začal stavět loni. Hotový má být do konce letošního roku. Dosud se postavila asi pětina z plánovaných 2400 kilometrů potrubí.
