Stavba lodního kanálu nebo vražda prezidenta klubu. Jak vznikaly největší rivality mezi fotbalovými kluby

V České republice jde hlavně o rivalitu pražské Sparty s ostravským Baníkem, která vygradovala po rozpadu Československa. Ale už před rozdělením federace byly vztahy mezi fanoušky obou táborů vyhrocené. Vždyť v roce 1983 napadli baníkovci vlak s příznivci Sparty, kteří cestovali na zápas do slovenské Žiliny.

Podívejte se na atmosféru při posledním vzájemném zápase Baníku se Spartou.

„Dodnes tady převládá názor, že se v Ostravě maká a dře na Pražáky. Lidé mají pocit, že Praha měla vždy všechno jednodušší,“ řekl Lidovým novinám před lety dlouholetý ostravský novinář a bývalý mluvčí Baníku Igor Bruzl.

Po roce 1993 se zase Letenští zaměřili více na Baník. Možná i proto, že jim chyběla nevraživost se slovenskými týmy. Přesto jsou vzájemné duely více důležité pro Ostravany, protože pro Spartu je mnohem důležitější derby pražských „S“.

V Anglii je nejznámější rivalita mimo městská derby mezi Manchesterem United a Liverpoolem. Kluby, které svou historií sahají až do 19. století, se nemají příliš v lásce odjakživa.

Je to dáno jednak polohou obou měst, která jsou od sebe vzdálena zhruba padesát kilometrů, ale také kvůli hospodářským a politickým důvodům. Liverpoolské už na konci předminulého století naštvala stavba lodního kanálu právě do Manchesteru. Liverpoolský přístav tak přišel o přímou kontrolu nad vývozem a dovozem lodní dopravou do Velké Británie.

Od druhé poloviny dvacátého století nabrala rivalita mezi oběma městy na obrátkách i na poli hudební scény. Liverpool byl úspěšnější v období největší slávy Beatles a Manchester United zase opanoval koncovku minulého století, stejně tak jako kapela Oasis.

Německá Bundesliga v současnosti fanouškům nenabízí ani jedno městské derby, ale i kdyby tomu bylo jinak, tak by největší rivalita stejně panovala mezi fanoušky Borussie Dortmund a Schalke 04 z Gelsenkirchenu.

Obě města od sebe dělí třicet kilometrů, navíc oba kluby spojuje fanouškovská základna tvořená dělnickou třídou. Na jedné straně horníci z Gelsenkirchenu na druhé pivovarníci z Dortmundu.

Nevraživost mezi oběma týmy vygradovala na konci šedesátých let minulého století, kdy během zápasu v Gelsenkirechenu pokousali policejní psi dva hráče Schalke 04. Od tohoto incidentu byly dokonce na německých stadionech povinně zavedené ploty.

Nizozemskou ligu zase zdobí zápasy mezi Feyenoordem Rotterdam a Ajaxem Amsterdam. Rivalita mezi městy od sebe vzdálenými zhruba 60 kilometrů začala už ve 13. století, kdy obě sídla získala městská práva.

Zatímco Amsterdam je známý spíše svým kulturním dědictvím a slavnými rodáky z umělecké oblasti, tak Rotterdam je zase pyšný na svou dělnickou třídu, což potvrzuje v Rotterdamu známá věta: Amsterdam sní, zatímco my pracujeme.

Atmosféra mezi oběma tábory se vyhrotila v 70. letech minulého století. Od té doby došlo k mnoha potyčkám fanoušků, které vyvrcholily smrtí Carla Picornieho, fanouška Ajaxu, kterého ubili chuligáni Feyenoordu. V roce 2004 zase skončil fotbalista Feyenoordu Jorge Acuňa v nemocnici, poté co jej napadli fanoušci Ajaxu během zápasu rezervních týmů.

Španělská liga sice nabízí hned několik duelů týmů z jednoho města, ale nic nepřekoná zápasy Realu Madrid a Barcelony. Slavné El Clásico kvůli událostem ve 20. století dávno překonalo sportovní rozměr.

Myšlenky na osamostatnění Katalánska existovaly v Barceloně už ve 30. letech minulého století, což se už tehdy těsně před začátkem španělské občanské války vůbec nelíbilo Madridu. Ta největší fotbalová nevraživost ale vzplála v roce 1936, kdy byl v Madridu zavražděn tehdejší prezident fotbalové Barcelony Josep Sunyol.

Navíc Real Madrid je nejen ve Španělsku známý jako královský klub a během celé své historie se těší podpory čelních představitelů země.

V nedávné historii rozpoutal největší nevraživost mezi oběma kluby Portugalec Luis Figo, který v roce 2000 přestoupil na trase Barcelona - Real Madrid. Při první návštěvě svého bývalého klubu u něj během zápasu přistála na Nou Campu prasečí hlava.