Článek
Britský Ústav pro rozvoj v zámoří (ODI) zveřejnil zprávu, podle které některé státy nejmocnějších ekonomik světa dávají do uhelného průmyslu více peněz než dříve. Už před deseti lety se ale zavázaly k tomu, že dotace na fosilní paliva budou postupně snižovat.
„Čím dál víc lidí volá po tom, aby se vlády začaly co nejrychleji zabývat zastavením klimatické krize a dotací na uhlí. Přineslo by to zlepšení jak v oblasti znečištění vzduchu, tak v oblasti vytvoření prostoru pro takzvanou čistou energii,“ řekla vedoucí oficiální zprávy ODI Ipek Gençsüová.
„Je to už deset let od chvíle, kdy státy G20 slíbily, že dotace na fosilní paliva budou postupně snižovat. Navzdory tomu je některé vlády naopak zvyšují,“ dodala.
Do uhelného průmyslu tečou miliardy
Autoři zprávy spočítali veškeré dotace, které jdou na těžbu uhlí a stavbu a provoz elektráren, včetně investic od firem, které vlastní stát. Vyšlo jim, že finance, které státy ročně posílají na provoz uhelných elektráren, se od roku 2014 do roku 2017 zvýšily ze 17 miliard dolarů na 47. V přepočtu rozdíl dělá asi 674 miliard korun. Dotace na snížení těžby uhlí na polovinu se naopak dostaly z 22 miliard dolarů na 10. V přepočtu tedy státy dotují snížení uhlíkové stopy jen 224 miliardami korun, zatímco na provoz elektráren šlo v roce 2017 více než bilion korun.
„Reálně jsou čísla nejspíš mnohem vyšší, v některých státech je ohledně dotací stále nedostatečná transparentnost,“ vysvětlila Ivetta Gerasimchuková z Mezinárodního institutu pro udržitelný rozvoj, která na zprávě také spolupracovala.
Podle zveřejněné zprávy poskytují nejvíc peněz elektrárnám Čína a Indie. Čína podporuje těžbu uhlí například na Filipínách. V závěsu za těmito státy je Japonsko, což rozporuje názor japonského premiéra Šinzóa Abeho.
„Klimatické změny mohou být život ohrožující pro všechny generace. Musíme přijmout silnější opatření a výrazně zredukovat využívání fosilních paliv,“ řekl podle serveru The Guardian už v září.
K japonské rétorice se vyjádřila spoluautorka zprávy ODI a manažerka energetické politiky v Radě pro obranu přírodních zdrojů Han Chenová: „Ostatní vlády nemusí brát japonské sliby ohledně klimatických změn vážně, protože japonská vláda pokračuje v dotování těžby v uhelných dolech. Jestli své výroky myslí Šinzó Abe vážně, měl by ukončit financování průmyslu na těžbu uhlí,“ řekla.
Po Japonsku uhelný průmysl dostává nejvíc peněz od Jihoafrické republiky, Jižní Koreje, Indonésie a Spojených států. Velká Británie se na svém území sice úplně obejde bez využívání uhelných elektráren, v zahraničí ale podporuje stavby nových uhelných elektráren miliardami liber.
Aktivisté nadále protestují
Aktivisté mají proto v plánu protestovat na sjezdu států skupiny G20, který začne v pátek v Japonsku. Do protestů se mají zapojit i země, kde je těžba uhlí a výstavba nových uhelných elektráren podporována. Mezi ně patří například právě Filipíny. Tam bude proti pokračující těžbě protestovat aktivistická skupina feministek Oriang.
„Nemůžeme už dál žít v nebezpečí a tváří v tvář zhoršujícím se hrozbám, které ohrožují naše životy a bezpečnost našich rodin. Rozvoj uhelného průmyslu musí co nejdřív skončit,“ řekla The Guardian prezidentka hnutí Oriang Flora Santosová.
Poslední protest proti těžbě uhlí se uskutečnil v noci ze soboty na neděli na západě Německa. Asi 2 000 aktivistů vniklo do dolu v Garzweileru, kde strávili noc. Podle agentury Reuters policie nakonec aktivisty vyvedla, ti ale několik hodin blokovali například koleje, po kterých se převáží uhlí.
Uhlíkové emise po celém světě musí podle odborníků v následujících deseti letech klesnout na polovinu. V opačném případě se na některých místech zhorší sucho, vlny extrémních veder nebo povodně. Emise se přitom stále zvyšují a největší podíl na jejich vzestupu měla v roce 2018 právě energie ze spáleného uhlí.
