Článek
Ministři zahraničí na jednání v Lucemburku v pondělí podle diplomatických zdrojů jednomyslně podpořili návrh Německa a Francie, který počítá s potrestáním asi deseti lidí odpovědných za použití nervově paralytické látky novičok. Tou byl podle Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) Navalnyj v Rusku otráven.
„Nemůže to zůstat bez následků,“ okomentoval pro novináře porušení úmluvy německý ministr zahraničí Heiko Maas, když dorazil na jednání, píše agentura Reuters. Berlín i Paříž tvrdí, že se jim od Moskvy nedostalo důvěryhodného vysvětlení toho, co se stalo. Ta navíc tvrdí, že s otravou nemá nic společného.
„Je politická shoda na rozšíření tohoto sankčního seznamu. Česká republika podporuje, aby EU reagovala prostřednictvím sankcí vůči osobám, které mohly mít spojitost s otravou Alexeje Navalného,“ řekl český ministr zahraničí Tomáš Petříček médiím po jednání.
Konkrétní seznam jmen by měla unijní diplomacie připravit v příštích dnech a státy by jej mohly definitivně schválit ještě tento týden.
Berlín a Paříž přišly s návrhem, který podle diplomatů počítal mimo jiné s potrestáním lidí spojených s ruskou vojenskou rozvědkou GRU. O konkrétních jménech v pondělí ministři nejednali, shodli se však na tom, že o ně bude rozšířen současný seznam protiruských sankcí počítající se zmrazením majetku v bankách unijních zemí či zákazem cest na území evropského bloku.
Alexej Navalnyj byl 20. srpna na cestě letadlem do Moskvy ze sibiřského města Tomsk, když se mu udělalo nevolno. Letadlo proto nouzově přistálo v Omsku, kde byl okamžitě převezen do nemocnice. Později byl přepraven do Německa, kde podstoupil další léčbu. Zjištění o otravě novičokem, který vyvinul Sovětský svaz, potvrdilo hned několik specializovaných laboratoří.
Unijní diplomacie tentokrát zareagovala na použití novičoku výrazně rychleji než při předloňském útoku na bývalého ruského špiona Sergeje Skripala v britském Salisbury, který rovněž některé země připisovaly lidem spojeným s GRU. Zatímco tehdy se EU shodla na přijetí sankcí vůči třem předním důstojníkům této rozvědky včetně jejího šéfa až deset měsíců po útoku, nyní ke shodě dospěla za měsíce dva.
Ministři se mimo jiné shodli také na tom, že státy EU jsou připraveny rozšířit sankční seznam běloruských činitelů a zařadit na něj i autoritářského vládce Alexandra Lukašenka, pokud se situace v zemi nezlepší.
