Článek
Meziročně horší výsledek o 26,3 miliardy korun negativně ovlivnily peníze z EU a finančních mechanismů. Po sedmi měsících 2019 měly tyto peníze kladný dopad 1,8 miliardy korun, zatímco ve stejném období loni byl tento dopad kladný 20,3 miliardy korun, uvedlo Ministerstvo financí. Rozdíl 18,5 miliardy korun, podle něho vychází z faktu, že v prvních měsících roku 2018 získal státní rozpočet mimořádně peníze 20,7 miliardy korun, které představovaly část závěrečných plateb vztahujících se k programovému období 2007 až 2013.
Rozpočet ovlivňuje čerpání fondů
„Do hospodaření státního rozpočtu výrazně promlouvají prostředky z fondů EU. Loni v prvním pololetí přišlo z rozpočtu EU ještě posledních více než dvacet miliard korun vztahujících se k programovému období let 2007 až 2013. Tyto peníze letos chybí. Česká republika naopak zrychluje čerpání evropských peněz, aby před koncem běžícího programového období v příštím roce stihla vyčerpat uspokojivou část sumy přidělené pro programové období let 2014 až 2020. S rychlejším čerpáním se pojí nutnost navyšování výdajů na spolufinancování,“ popisuje hlavní ekonom CZECH FUND Lukáš Kovanda.
Schodek státního rozpočtu po očištění vlivu peněz z EU a finančních mechanismů dosáhl 11,4 miliardy korun. Ve stejném období roku 2018 takto očištěný výsledek představoval schodek 3,7 miliardy korun. Celkové příjmy bez peněz z EU a finančních mechanismů meziročně stouply o 67,7 miliardy korun, tj. o 9,3 procenta. Celkové výdaje bez předfinancovaných projektů EU a finančních mechanismů vzrostly o 75,5 miliardy korun, tedy o 10,3 procenta.
„Po hrozivém výsledku z května a narovnání v červnu tak v posledním měsíci český stát hospodařil lépe, než by odpovídalo očekávanému ročnímu deficitu,“ řekl analytik Raiffeisenbank Vít Hradil. Na straně příjmů podle něj pokračuje předchozí trend bez výraznějších změn, proti plánu tak nadále mírně zaostává výběr daní, primárně DPH a pojistného na sociální zabezpečení, což může souviset se zpomalováním české ekonomiky. Lehce zkrotit se podařilo výdaje, které byly nižší, než by odpovídalo sedmi měsícům hospodaření, dodal.
Nejhorší červencový výsledek za posledních šest let
Jde o nejhorší červencový výsledek od roku 2013, připomněl analytik Komerční banky František Táborský. Státnímu rozpočtu podle něj aktuálně hraje do karet tradičně silnější třetí čtvrtletí. V závěru roku však přichází tlak na dočerpávání stanovených rozpočtů a investičních výdajů a celková bilance se opět propadá. „Celkově tak očekáváme, že státní rozpočet zakončí tento rok poblíž svému plánu,“ dodal
Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení dosáhly 429,2 miliardy korun a meziročně vzrostly o 21 miliard (o 5,2 procenta). Celkové inkaso daně z přidané hodnoty 165,1 miliardy korun byly meziročně vyšší o 4,8 miliardy korun, což znamenalo meziroční růst o tři procenta.
Mezi dlouhodobě nejdynamičtěji rostoucími daňovými příjmy byla opět daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (placená plátci), jejíž téměř 13procentní tempo spolu s 8,4procentním růstem příspěvků z pojistného na sociální zabezpečení zvýšily příjmy rozpočtu meziročně o 33,7 miliardy korun. V meziročním srovnání rostlo ještě rychleji inkaso daně z příjmů fyzických osob z přiznání (placené poplatníky), a to o 78,9 procenta. Meziroční růst inkasa daně z příjmů právnických osob o 5,2 procenta odráží podle Ministerstva financí dobré ekonomické výsledky firem a podnikatelů.
Celkové výdaje 873 miliard korun byly o 90,2 miliardy, tedy o 11,5 procenta, nad úrovní stejného období minulého roku. Proti skutečnému čerpání v roce 2018 rozpočet předpokládá jejich růst o 8,4 procenta. Meziroční růst ovlivnily zejména sociální dávky vyšší o 27,6 miliardy korun, vyšší výdaje na platy v regionálním školství, neinvestiční transfery státním fondům a odvody vlastních zdrojů do rozpočtu EU. Meziročně o 15,3 miliardy vzrostly i kapitálové výdaje.
