Článek
Hospodaření státu loni skončilo ve schodku 367,4 miliardy korun. V roce 2019 vykázal státní rozpočet deficit 28,5 miliardy korun. Na tiskové konferenci o tom dnes informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Výsledek státního rozpočtu byl ovlivněn dopady pandemie a je nejhorší od vzniku ČR. Nejvyšší schodek doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.
„Jde o nejhorší výsledek v novodobých dějinách naší země. Navíc skutečný schodek státního rozpočtu se výrazně odchýlil od všech plánů, které byly v průběhu roku několikrát upravovány. To ukazuje, že vláda měla jen mlhavé představy o skutečných dopadech koronaviru na příjmy a výdaje státní pokladny,“ myslí si hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Loňský schodek byl o 338,9 miliardy korun vyšší než v předešlém roce. „K tomuto výsledku přispěla hospodářská strategie vlády, která spočívala v navyšování výdajů státního rozpočtu. Naopak žádná významná úsporná opatření nebyla zavedena. Stát nadále bobtnal a jeho vývoj se výrazně odchýlil od dění, které můžeme pozorovat v soukromém sektoru,“ říká Křeček.
Rozpočet na loňský rok, který schválila Sněmovna, počítal s deficitem 500 miliard korun, poslanci ho na návrh vlády třikrát zvýšili kvůli dopadům epidemie koronaviru z původních 40 miliard korun. Pro letošní rok MF naplánovalo schodek rozpočtu 320 miliard korun, nepočítá ale s dopady daňového balíčku.
„Pokladní plnění státního rozpočtu odhalilo fatální selhání vlády při řízení státní kasy. Přestože byl rozpočet několikrát předěláván, stejně se zásadně odchýlil od svého plánu. Jako by státní finance řídil koronavirus, a nikoli vláda,“ komentuje situaci Křeček.
Celkové příjmy státního rozpočtu loni klesly meziročně o 47,7 miliardy korun na 1475,5 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení se snížily meziročně o 57,8 miliardy na 1,26 bilionu korun. Celkové výdaje rozpočtu vzrostly o 291,2 miliardy na 1842,9 miliardy korun. „Z těchto údajů je patrné, že se vláda při řešení koronavirové krize soustředila především na růst výdajů. To by částečně mohlo být změněno daňovou reformou, která letos výrazně sníží daně zaměstnancům,“ popisuje Křeček.
Ministerstvo zároveň informovalo, že ze státního rozpočtu na boj s pandemií koronaviru šlo loni 216,5 miliardy korun. Přímá opatření například v podobě kompenzačních bonusů, programů Antivirus a dalších programů si vyžádala 137,8 miliardy korun. Odklad záloh daní vyčíslil úřad na 24 miliard korun a výdaje na zdravotnictví v podobě nákupu ochranných prostředků, odměn zdravotníkům nebo oddlužení vybraných nemocnic na 54,8 miliardy korun.
Za nižším než plánovaným schodkem 500 miliard korun byly podle ministerstva především příjmy, které byly o 110,7 miliardy korun vyšší, než úřad po změnách v rozpočtu plánoval. Z poloviny se na tom podílely daňové příjmy, které byly proti předpokladům o 55,1 miliardy korun vyšší. Pomohly také příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů (o 26 mld. Kč vyšší) a ostatní příjmy (o 29,6 mld. Kč vyšší). „U výdajů jsme se trefili s minimálním rozdílem,“ uvedla ministryně.
Inkaso daně z příjmu právnických osob loni kleslo meziročně o 15,1 miliardy na 108,4 miliardy korun. Inkaso daně z přidané hodnoty kleslo o 3,5 miliardy na 287,9 miliardy korun.
Investiční výdaje z rozpočtu podle Schillerové loni stouply na 173 miliard korun, o rok dříve to bylo 139 miliard. Loni přitom na investice šlo z domácích zdrojů 101 miliard korun a z evropských peněz 72 miliard korun.
Ministryně dále upozornila na to, že státní dluh ke konci loňského roku činil 36,9 procenta HDP. O rok dříve to bylo 28,5 procenta HDP. V roce 2012 byl například 40,8 procenta. Ministerstvo už dříve uvedlo, že státní dluh by měl na konci loňského roku činit zhruba 2,12 bilionu korun, dnes jej odhadlo na 2,05 bilionu korun. Ke konci roku 2019 byl 1,64 bilionu korun.
