Článek
Podle agentur se vedení země ujal vrchní velitel armády Min Aun Hlain a výjimečný stav byl vyhlášen na rok. Armáda své kroky zdůvodnila podvody při loňských listopadových volbách, v nichž podle oficiálních výsledků vyhrála vládní strana nositelky Nobelovy ceny za mír Su Ťij. V pondělí se mělo konat ustavující zasedání nového parlamentu.
Už minulý týden se objevily spekulace, že armáda chystá převzetí moci. Ta ale ještě v sobotu odmítla, že by převrat plánovala. První známkou blížících se událostí bylo podle agentury AP omezení televizního signálu a komunikačních služeb. Omezení fungování telefonů či internetu mělo být patrné zejména v hlavním městě, různé případy jsou ale hlášené i v jiných oblastech.
Barma, nebo Myanmar?
V roce 1989 rozhodla vojenská junta, která tehdy byla u moci, o přejmenování Barmy na Myanmar. Úřední název Republika Myanmarský svaz, který již nebyl spjatý s koloniální minulostí země, se však stal sporným bodem. Podle Davida Steinberga z washingtonské Georgetown University mnoho opozičních skupin i zemí nadále pokračuje v užívání jména Barma, jelikož neuznávají legitimitu vojenské vlády či její pravomoc přejmenovat zemi. Sama nyní zadržená premiérka se nechala slyšet, že starší označení i nadále používá.
Mluvčí vládní strany Národní liga pro demokracii (NLD), kterou vede někdejší disidentka Su Ťij, v noci na pondělí agentuře Reuters řekl, že Su Ťij, prezident Win Myin a další přední činitelé byli zadrženi v časných ranních hodinách místního času a že očekává i své zatčení. Vyzval obyvatele země, aby nejednali unáhleně a konali v souladu se zákonem. Poté už se agentuře Reuters nepodařilo jej kontaktovat.
Server BBC posléze s odvoláním na svého zpravodaje v jihovýchodní Asii uvedl, že na ulicích barmské metropole Neipyijta i největšího města země Rangúnu jsou vojáci.
Zadržená barmská vůdkyně Su Ťij vyzvala v zřejmě předem připraveném prohlášení, které zveřejnila její strana NLD na své oficiální stránce na Facebooku, že by lidé neměli přijmout vojenský převrat a měli by proti němu protestovat. Informovala o tom agentura Reuters. K protestu proti převratu se připojili také představitelé rohingských uprchlíků v sousední Bangladéši.
V listopadových volbách získala většinu v tamním parlamentu stejně jako v roce 2015 strana NLD. Největším soupeřem jí opět byla Strana svazové soudržnosti a rozvoje, kterou založili bývalí vojáci a představitelé vojenské junty, jež vládla Barmě pět desítek let. Podle armády ale hlasování doprovázely rozsáhlé podvody, a vojáci proto žádali revizi volebních výsledků. Volební komise pochybení odmítla.
Parlamentní volby se neuskutečnily v některých částech země, z nichž mnohé obývají etnické menšiny, protože k tomu podle vlády nebyla vhodná bezpečnostní situace. Za toto rozhodnutí si vláda vysloužila kritiku z domova i ze zahraničí. Znemožněno hlasovat měla i většina příslušníků muslimského etnika Rohingů, které převážně buddhistická země označuje za nelegální přistěhovalce z Bangladéše, upírá jim občanství a základní lidská práva.
Kvůli tažení armády v roce 2017 po útocích rohingských ozbrojenců na policejní stanoviště uprchlo z Barmy přes 700 000 příslušníků této menšiny. OSN označila razie proti Rohingům za etnickou čistku. Kvůli tomu, že masakrům Rohingů nezabránila, čelila kritice i Su Ťij, která je od roku 2016 de facto šéfkou vlády. V zemi, která má na 55 milionů obyvatel, má ale stále velkou moc armáda, která mimo jiné jmenuje čtvrtinu členů parlamentu a může blokovat změny ústavy.
Událostem, ke kterým se tamní armáda uchýlila, se již dostalo rozsáhlého odsouzení, píše agentura AP. Nový americký ministr zahraničí Antony Blinken ve svém prohlášení vyjádřil ohledně zadržení činitelů vážné znepokojení a vyzval vůdce barmské armády, aby všechny propustili. „Spojené státy stojí za lidmi Barmy v jejich aspiracích na demokracii, svobodu, mír a rozvoj,“ napsal Blinken s použitím dřívějšího jména země Myanmar.
„Spojené státy jsou znepokojeny zprávami, že barmská armáda podkopává přechod země k demokracii a že zatkla šéfku vlády Aun Schan Su Ťij a další civilní představitele Barmy,“ uvedla v prohlášení mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. V textu zároveň informovala, že prezident Joe Biden je o situaci informován.
K propuštění zadržených činitelů vyzvala také australská ministryně zahraničí Marise Payneová. Výzvy k nepřerušení demokratického vývoje v zemi vyslovilo i Japonsko a podobně se vyjádřil i Singapur a Indie, jejichž ministerstva zahraničí vyzvala k dialogu a demokratickému řešení.
I condemn the coup and unlawful imprisonment of civilians, including Aung San Suu Kyi, in Myanmar. The vote of the people must be respected and civilian leaders released.
— Boris Johnson (@BorisJohnson) February 1, 2021
„Odsuzuji převrat a nezákonné věznění civilistů, včetně Aun Schan Su Ťij, v Myanmaru. Hlas lidu musí být respektován a civilní vůdci propuštěni,“ napsal zase na Twitteru britský premiér Boris Johnson.
Nyní pětasedmdesátiletá Su Ťij si získala mezinárodní respekt bojem za demokracii ve své zemi, kvůli němuž ji vojenská junta dlouhé roky držela v domácím vězení. Za tento boj získala řadu ocenění včetně Nobelovy ceny za mír v roce 1991, na kterou ji navrhl bývalý československý a český prezident Václav Havel. Loni ale například vedení Evropského parlamentu Su Ťij formálně vyloučilo z komunity nositelů Sacharovovy ceny za svobodu myšlení, kterou získala v roce 1990; důvodem vyloučení bylo to, že podle europarlamentu dostatečně nebránila násilnému útlaku Rohingů.
