Státní pohřeb měl Masaryk a naposledy Havel. Vláda chce totéž pro Gotta

Premiér Andrej Babiš navrhne uspořádat státní pohřeb zesnulého zpěváka Karla Gotta. „Navrhnu vládě, aby se uskutečnil státní pohřeb v katedrále svatého Víta. Myslím, že by si pan Gott zasloužil, aby se s ním lidé mohli takto rozloučit," uvedl Babiš. Ministr kultury Lubomír Zaorálek oznámil stejný záměr na Twitteru. „Po konzultaci s rodinou Karla Gotta navrhnu vládě zorganizovat státní pohřeb," napsal Zaorálek.

„Musíme zásadně respektovat to, co chce rodina, ale mám informaci, že by rodina Karla Gotta o státní pohřeb stála. Jsem přesvědčený o tom, že přání rodiny spojíme s přáním premiéra," dodal na setkání s novináři Zaorálek.

Kardinál a pražský arcibiskup Dominika Duka uvedl, že bude ohledně pohřbu zesnulého zpěváka Karla Gotta respektovat přání rodiny.

Státní pohřeb není vymezen žádným zákonem ani jakýmkoliv jiným českým právním předpisem. Obvykle o něm rozhoduje parlament, vláda, nebo nejvyšší ústavní činitelé. Vychází z tradice slavnostních pohřbů panovníků. Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha zažila před více než šesti stoletími veliký pohřeb Karla IV., posledním panovníkem, kterému se dostalo této pocty byl František I. Dobrotivý v roce 1875. Kromě státního pohřbu může stát zorganizovat například pohřeb se státními poctami nebo vojenský pohřeb.

Před obřadem státního pohřbu je zpravidla veřejně vystavena rakev s čestnou stráží, následuje smuteční průvod a pohřeb samotný doprovází různé vojenské pocty. Tělo bývalého prezidenta Václava Havla například do katedrály svatého Víta dovezla lafeta, tedy vůz určený k přepravě vojenských děl.

Novodobou éru státních pohřbů zahájilo rozloučení s prvním československým prezidentem Tomášem Garriguem Masarykem v roce 1937, stejné pocty se dočkali i Edvard Beneš (1948), Klement Gottwald (1953), Antonín Zápotocký (1957), Ludvík Svoboda (1975) a Václav Havel (2011). Pro prezidenty Emila Háchu, Antonína Novotného a Gustáva Husáka státní pohřby uspořádány nebyly.

Poslední státní pohřeb zažila Praha před osmi lety. Na organizaci se podíleli členové rodiny Václava Havla spolu s Výborem pro vypravení státního pohřbu, který tvořil prezident Václav Klaus, předseda Senátu Milan Štěch, předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová a předseda vlády Petr Nečas. Bohoslužbu celebroval pražský arcibiskup Dominik Duka. Za státní správu pohřeb organizoval ředitel odboru protokolu prezidentské kanceláře Jindřich Forejt, za církev ceremoniář Vojtěch Mátl.

Vláda se dnes v 16:00 sešla na mimořádné schůzi k úmrtí Karla Gotta. Součástí připravovaného usnesení vlády bude podle Babiše formulace o státním pohřbu a vyhlášení státního smutku. Vláda také vydá doporučení k hejtmanům a primátorům a uloží ministrům účastnit se na organizaci pohřbu. Vlajky budou viset na půl žerdi, uvedl premiér.

Novinářům Babiš řekl, že dostal příslib z okolí manželky zesnulého Ivany Gottové, že bude za uspořádání piety ráda. „Musíme to připravit tak, aby občané měli možnost uctít jeho památku," uvedl na dnešním brífinku.