Článek
Průměrná česká domácnost loni utratila 153 193 korun na člověka. Spotřební vydání, která zahrnují útraty za potraviny, bydlení, zdraví, dopravu, dovolené, kulturu či vzdělání, stoupla meziročně o 2,7 procenta.
Z rodinných rozpočtů nejvíce peněz nadále ukrajovaly výdaje spojené s bydlením, které navíc nadále rostly. Za bydlení domácnosti vydaly zhruba stejně jako za jídlo, pití, oblečení a boty dohromady. Vyplývá to z dat, která zveřejnil Český statistický úřad.
Nejvíc peněz domácnosti nadále utrácely za bydlení, tedy za nájemné, vodu, odpady, elektřinu či plyn. Tyto výdaje loni spolkly 23,6 procenta a stouply meziročně o pět procent na 36 167 korun za osobu žijící v domácnosti. Nájemné z bytu loni představovalo 10 746 korun, předloni to bylo 7 429 korun. Méně peněz ale domácnosti utratily za vodné a stočné (o 16 procent méně), drobné opravy bytu nebo za plyn (shodně o dvě procenta méně).
Druhou nejvýznamnější položkou s téměř pětinovým podílem zůstávají výdaje za potraviny a nealkoholické nápoje. Domácnosti za ně loni utratily 29 445 korun na osobu oproti 28 829 korunám v roce 2018. Stouply výdaje za pečivo, mléčné výrobky, cukr a cukrovinky či zeleninu, klesly naopak útraty za ovoce či tuky. Desetina výdajů domácností loni připadla na dovolenou a kulturu, další desetina na dopravu a 6,9 procenta padla na stravování a ubytování.
Nejvýrazněji loni vzrostly výdaje za vzdělávání, a to meziročně o 30 procent. Růst výdajů byl patrný také u zdraví. Za léčiva, zdravotnické prostředky a ambulantní péči loni domácnosti utratily 4212 korun na osobu, což bylo o 8,8 procenta více než o rok dřív. Naopak pokles je patrný zejména u výdajů za tzv. ostatní zboží a služby, kam patří útraty za kadeřnické služby, osobní péči, ale také za pojištění. Za osobní péči domácnosti utratily o 3,5 procenta více, ale za pojištění vydaly o osm procent méně.
Mezi jednotlivými typy domácností panují rozdíly. Když statistici rozdělili domácnosti do pěti skupin podle výše čistých příjmů, vyšly průměrné spotřební výdaje domácností s nejnižšími příjmy na 116 789 korun a u domácností s nejvyššími příjmy na téměř dvojnásobných 225 671 korun na osobu a rok.
Výdaje milionu úplných rodin s dětmi loni klesly na 140 230 korun na osobu a rok z předloňských 143 821 korun. Měly menší výdaje za oblečení, boty, bytové vybavení, dopravu či dovolenou, stouply jim naopak výdaje za potraviny, bydlení, zdraví a vzdělání.
Domácnosti důchodců, kterých je 1,35 milionu a meziročně jich 21 000 přibylo, loni utratily v průměru 146 735 korun na osobu a rok. Bylo to o devět procent víc než v roce 2018. Více peněz senioři vydali zejména za rekreaci a kulturu, oblečení a boty, stravování, vybavení bytu a bydlení, výdaje jim ale stouply ve všech sledovaných skupinách výdajů.
Růst spotřebních výdajů loni zpomalil. V roce 2018 rostly výdaje o 3,4 procenta, což bylo nejvyšší tempo za poslední roky. Výrazněji než loni rostly výdaje i v roce 2016, a to o 2,8 procenta. Šlo tehdy o nejvýraznější růst od roku 2007.
V letošních výdajích domácností se bezpochyby projeví koronavirová krize, která Česko postihla ve dvou vlnách. Kvůli opatřením proti šíření nemoci covid-19 řada zaměstnanců přešla na práci z domova, žáci a studenti na distanční výuku spojenou s nutností pořídit počítačovou techniku, lidé kupovali roušky a respirátory, kulturní akce byly řadu týdnů zrušené, omezené bylo i cestování.
