Statisíce zaměstnanců budou na suchu. Podniky i odbory žádají o zásah poslance

Boj o nejmenší detaily, desítky pozměňovacích návrhů a hlavně strach, že se zákon neodhlasuje do konce roku. Vedle zákona o zrušení superhrubé mzdy zasáhly stejné komplikace další normu, která rozhodne o osudu zaměstnanců v příštím roce.

Řeč je o novele zákona o zaměstnanosti, jež podle vládního plánu zavádí nástroj na ochranu pracovních míst s názvem kurzarbeit. „Schvalte kurzarbeit!“ vyzvaly v uplynulém týdnu největší sdružení podnikatelů a Českomoravská konfederace odborových svazů vládu i Parlament, ve kterém navržená norma leží už třetí měsíc.

„Proti daňovému zákonu jsme na tom hůře,“ netají skepsi odborový šéf Josef Středula. „Daně už jsou v Senátu, ale kurzarbeit neprošel ani druhým čtením ve Sněmovně,“ připomíná, že klíčovou normu pro překonání krize potkal stejný osud jako tři stovky jiných návrhů zákonů, které poslanci uložili k ledu a z nichž se většina nedostane na program do konce volebního období.

Nátlak firem i zaměstnanců míří na poslance. Nežádá se po nich nic menšího než okamžitě svolat mimořádnou schůzi a ve zrychleném řízení zákon projednat, aby ho Senát a prezident stihli do konce roku potvrdit a aby vláda vydala nezbytnou prováděcí vyhlášku. „Během krize poslanci ukázali, že je možné schválit cokoli během několika hodin,“ nevzdává se odborový předák naděje.

Existuje ještě druhá možnost. Kurzarbeit má sloužit jako nástroj pro pomoc zaměstnancům, jejichž podniky v časech velkých krizí přijdou o zakázky anebo jim vláda omezí z hygienických důvodů provoz. Dnes jejich mzdy vláda dorovnává z programu Antivirus, kterého průběžně využívá až 800 tisíc zaměstnanců. Ten však bude na začátku nového roku ukončen. „Antivirus splnil svou roli, nicméně se nejedná o systémové řešení,“ vyzývá ke schválení definitivní verze podpory pracovních míst šéf Svazu průmyslu Jaroslav Hanák. V případě, že Sněmovna nezačne zákon zavádějící kurzarbeit okamžitě projednávat, musí vláda v nejbližších dnech oznámit, že prodlouží Antivirus o pár dalších měsíců.

Norma o podpoře kurzarbeit se stejně jako daňový zákon zadrhla na několika detailech, které však budí nesmiřitelné vášně. Stát má podle aktuálního návrhu zákona doplácet 70 procent hrubé mzdy zaměstnancům, kteří nemají dost práce, přesto stráví během týdne na pracovišti nejméně jeden a nejvíce čtyři dny. Už jenom takové jednoduché pravidlo vzbudilo odpor, protože někteří opoziční poslanci žádají, aby měli nárok jen ti zaměstnanci, kteří pracují aspoň dva dny.

Část vládních zákonodárců zase doporučuje, ať se vyplácí jen 70 procent čisté mzdy, objevil se i návrh na 80 procent hrubé mzdy. Konflikt nastal také o nejvyšší možnou sazbu podpory kurzarbeit. Podle ministerské verze má být strop nastaven na úrovni průměrné mzdy, podle opozičních poslanců na jejím jedenapůlnásobku. Další spory se vedou o pravidlo, podle kterého má podnikatel podporu vrátit, pokud zaměstnance propustí tři nebo šest měsíců po vypršení státní podpory.

Šanci na schválení dává zákonu dohoda mezi podnikateli a zaměstnanci, kteří se už domluvili na většině sporných bodů. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová podle této dohody připravila pozměňovací návrh, který lze okamžitě odhlasovat. Nejvážnější spor dosud probíhá o pravidla, jak čerpání dávky kurzarbeit v krizových časech vyhlásit. Podnikatelé žádají, ať se začne vyplácet automaticky ve chvíli, kdy ekonomiku zasáhne krize. Proti tomu odbory doporučují, ať kurzarbeit vyhlašuje vláda, která se nemůže zbavit odpovědnosti za rozdávání peněz vybraných od daňových poplatníků.

„Zákonodárci jsou většinou humanitně vzdělaní lidé a na rozdíl od snižování daní si nedokážou představit, jaké riziko hrozí zaměstnancům v soukromém sektoru,“ popisuje předseda Středula hlavní důvod, proč mohou poslanci požadavky stovek tisíc pracovníků a jejich firem i nadále ignorovat.