Hlavní obsah

Statisíce obětí ročně ještě před porodem. V Asii zabíjí špinavý vzduch

Foto: Profimedia.cz

Znečištěné ovzduší v Bangladéši v lednu 2021.

Téměř 350 tisíc žen ročně jen v jižní Asii přijde důsledkem znečištěného ovzduší o své ještě nenarozené dítě. Dopad znečištění spočítala nová studie, která zkoumala souvislost mezi kvalitou vzduchu a přerušovanými těhotenstvími.

Článek

O negativním vlivu smogu a dalších aspektů znečištěného ovzduší na lidský plod už vědci informují delší dobu. Předloňská studie zveřejněná ve vědeckém časopise ScienceDirect spojila špinavý vzduch se zvýšeným rizikem potratu, předčasným porodem nebo nízkou porodní hmotností novorozenců.

Další výzkum, jehož výsledky zveřejnil časopis Nature, pak zjistil, že znečištěné ovzduší může narušit placentu matky a následně poškodit její plod.

Studie zveřejněná ve středu v odborném časopise Lancet Planetary Health je ale podle CNN první, která dokázala přinést konkrétní čísla o tom, jak nebezpečné je špinavé ovzduší pro těhotné ženy. Vědci zjistili, že v jižní Asii, tedy jedné z nejznečištěnějších oblastí světa, kvůli tomu o život ročně přijde 349 681 ještě nenarozených dětí.

„Jižní Asie patří mezi země nejhůře zasažené potraty a také jednu z nejvíce znečištěných oblastí pevnými prachovými částicemi (PM2,5) na světě. Naše zjištění naznačují, že za značnou část přerušených těhotenství v tomto regionu může špatná kvalita ovzduší,“ cituje CNN hlavního autora studie Tchao Süe z Pekingské univerzity.

PM2,5 jsou malé pevné prachové částice, které se při vdechnutí mohou dostat hluboko do plic, a následně tak do krve. Částice tvoří prach, nečistoty, saze nebo kouř a mohou pocházet ze stavenišť, nezpevněných silnic, polí, komínů nebo požárů. Většina částic je pak směsí látek z emisí z elektráren, průmyslu a dopravy. Vystavení těmto částicím může mít na svědomí plicní a srdeční poruchy a také může narušovat kognitivní a imunitní funkce lidského organismu.

Autoři studie zjistili, že v letech 2000 až 2016 připadlo až 7,1 % potratů v jižní Asii na matky, které byly vystaveny znečištění překračujícímu současný indický standard kvality ovzduší. Ten činí 40 mikrogramů částic na metr krychlový.

Studie také zjistila, že pokud se množství částic ve vzduchu dostane nad doporučení Světové zdravotnické organizace pro kvalitu ovzduší, které činí 10 mikrogramů na metr krychlový vzduchu, může se množství potratů zvýšit až o 29 procent.

Ke svým zjištěním došel tým čínských vědců zkoumáním údajů z průzkumu zdraví domácností v letech 1998 až 2016, tato data pak spojil s údaji ze satelitů měřících míru znečištění ovzduší. Následně ve vytvořeném modelu zkoumal vliv znečištění na těhotné ženy s přihlédnutím k jejich věku a také k teplotě a vlhkosti vzduchu a dalším parametrům.

Celkem studie zaznamenala přerušené těhotenství nebo narození mrtvého plodu u 34 197 žen, z nichž 27 480 potratilo a 6717 se narodil mrtvý novorozenec. Většina žen (77 %) pocházela z Indie, dalších 12 % z Pákistánu a 11 % z Bangladéše.

Vědci nicméně varují, že je zapotřebí dalšího výzkumu, aby se naplno dokázala přímá souvislost mezi znečištěním a přerušením těhotenství, protože údaje mohou podléhat zkreslení, píše CNN.

Výzkumníci také nebyli schopni rozlišit mezi přirozenou ztrátou těhotenství a potratem způsobeným právě znečištěným ovzduším. Rovněž podotýkají, že data nemusí být kompletní a problémy se mohou týkat ještě více žen, některé totiž svou ztrátu nemuseli vědcům oznámit z důvodu stigmatu nebo velmi brzkého potratu.

Podle Světové zdravotnické organizace každý rok umírá na mrtvici, srdeční choroby, rakovinu plic, akutní a chronická onemocnění dýchacích cest související se znečištěním vnitřního nebo vnějšího ovzduší 4,2 milionu lidí.

Doporučované