Statisíce lidí nemají ani půlku příjmu. Přijdou desítky tisíc bankrotů

Pomůžou změny, které prošly Sněmovnou, podle vás zastavit „dluhovou pandemii“, jak o hrozbě mluví poslanec Marek Výborný?

Neřekl bych zastavit, ale řekl bych asi zmírnit dopady na lidi, kteří jsou teď akutně postižení opatřeními, jež přijala vláda. A těm, kterým se nepodaří zmírnit ten dopad, se snad otevírá šance na nějaké řešení. Byť jednu zásadní změnu Sněmovna nepřijala a je to z našeho pohledu škoda. Jde o oddlužení podle evropské směrnice, kterou do roka a čtvrt musíme stejně zavést a jedná se právě o živnostníky. Ve chvíli, kdy desetitisíce živnostníků jsou bez příjmů a velká část z nich určitě zbankrotuje, tak to, že by měli vidinu rychlého, transparentního a jasného oddlužení, by mohlo být jakousi vzpruhou v této situaci.

Jak je připravena pomoc pro podnikatele a lidi, kterým hrozí dluhy, si můžete projít v následujícím odkazu:

Je to velký problém, když jde o směrnici, kterou stejně je třeba přijmout?

Ono na to stejně dojde, ale jak se říká, kdo rychle dává, dvakrát dává. Ve chvíli, kdy teď budou živnostníci upadat do neřešitelných problémů a už by měli nástroj, který by pro ně představoval sice bolestivou, ale alespoň nějakou alternativu, tak by ho ocenili a pomohl by jim. A myslím, že by to vedlo k tomu, že někteří živnostníci by spíše, než aby dalšími půjčkami zachraňovali svůj krachující byznys, tak by prostě zbankrotovali a šli do oddlužení.

Byť musím říct, že Sněmovna aspoň schválila pro živnostníky možnost vstoupit do oddlužení za stejných podmínek, jaké mají spotřebitelé. Pět let s cílem na splacení 30 procent dluhů. A pokud se to nepodaří, tak je velká pravděpodobnost, že pokud to nezaviní, tak budou i tak oddlužení.

Kdybych ještě zůstal u toho pojmu „dluhová pandemie“. Dá se odhadnout, jak velká bude, kolik lidí to postihne?

Nejsem epidemiolog, vůbec nekritizuji vládu za přijatá opatření, jenom se vyjadřuji k těm ekonomickým dopadům. Podle výzkumu, který vznikl minulý týden a na kterém se podílel Člověk v tísni, 33 procent živnostníků deklarovalo, že už na konci března se jejich příjem propadl pod 50 procent obvyklých příjmů. Výdaje těm živnostníkům ve většině případů zůstávají stejné – nájmy, záloha na energie a podobně. Jestliže tady máme milion aktivních živnostníků a podle průzkumu je 33 procent živnostníků pod polovinou příjmu, tak se bavíme o statisících živnostníků a desetitisíce z nich určitě zbankrotují. A teď je věštění z křišťálové koule, jestli to bude devadesát nebo dvě stě tisíc, a myslím, že to bude hodně záležet na tom, jak rychle se podaří obnovit jejich činnost a jakou jim vláda poskytne podporu. A nejde samozřejmě jenom o živnostníky.

Dlouhodobě upozorňujete na podnikatelské úvěry, které jsou pro dlužníky nebezpečnější než spotřebitelské. Je to teď pro živnostníky ještě palčivější problém?

Tady musím ocenit iniciativu skupiny poslanců a Ministerstva financí, které změnilo fungování živnostenských půjček především v oblasti sankcí. Pokud si živnostník vzal na IČO úvěr, tak je tam zastropovaná maximální sankce ve výši poloviny půjčené částky. To dosud nebylo. Setkávali jsme se úplně běžně se situacemi, kdy si lidé půjčili desetitisíce nebo i malé statisíce korun a věřitelé po nich chtěli milionové částky. Naposled u půjčky 580 tisíc po relativně krátké době chtěl věřitel sedm milionů korun v oddlužení. To skončí, protože vláda zasáhla, a velká výhoda je, že se to bude vztahovat i na stávající smlouvy, pokud ta sankce ještě nebyla uplatněna. Pokud se někdo dostane do prodlení a zákon projde a bude účinný, tak sankce, které mu budou hrozit, budou nesrovnatelně menší, než je dnes běžná praxe.

V případě, že by věřitelé velké sankce dále vyžadovali, jak se mohou živnostníci bránit?

Víme, že to někdo zkoušet bude. Mohou se obrátit na nás, na naši help linku na čísle 774 392 950, nebo se mohou obrátit na Českou národní banku jako na dohledový orgán. Chápu, že to bude složité, my to budeme monitorovat, hlídat a sbírat podněty z praxe. Jednotlivě to zkoušet budou a je dost možné, že to u někoho projde, pokud se nezačne aktivně bránit.

Pokud takové vysoké sankce dlužník zaplatí, půjde to zpětně napadnout?

Pokud bude i po účinnosti zákona sankce uplatněna a dlužník ji zaplatí, tak je to úplně zjevné bezdůvodné obohacení a bude mít nárok na vrácení té částky. Ten nárok nemohl existovat a vznikl jen kvůli nezákonnému postupu věřitele. Naopak za jednu z nejvýznamnějších trvalých změn považuji v rámci novely zákona o spotřebitelském úvěru zastropování smluvních, nikoliv sankčních, ale smluvních úroků, které může věřitel požadovat po dlužníkovi, jenž je více než 90 dní v prodlení. Je to opatření, které nepostihne férové poskytovatele úvěrů, jako jsou banky nebo velké nebankovní společnosti.

Co další příklad. Člověk nezvládá splácet půjčku kvůli dopadu mimořádných opatření. Může požádat o odklad?

Na rozdíl od zastropování sankcí pro dlužníky byly přijaté i některé dočasné změny. To je případ například odkladu splátek. Vztahuje se to pouze na dluhy, které byly poskytnuty do 26. 3. tohoto roku a zároveň, které nebyly předtím v prodlení. Tím se vytyčuje oblast úvěrů, které se s vysokou pravděpodobností dostanou do prodlení v důsledku koronavirové krize.

Dlužník musí o odklad požádat věřitele a ten s tím musí souhlasit. Co když se ale bude chtít věřitel rozhodnutí nějak vyhnout?

Zase je možné, že to bude někdo zkoušet obcházet. U hypoték a spotřebitelských úvěrů je to tak, že dlužník musí požádat a věřitel musí vyhovět. Pokud u spotřebitelského úvěru věřitel nevyhoví, a přitom se splňují podmínky, tak se může dlužník obrátit na Českou národní banku, případně když se obrátí na nás, tak mu také tu situaci pomůžeme řešit, případně na Finančního arbitra. Já doufám, že většina věřitelů nebude zkoušet nezákonné jednání, byť u některých malých nebankovních společností to nedokážu vyloučit, tam to může být i jejich nekompetencí, že tomu nerozumí a nebudou to vědět.

Jak dlouhý může odklad být?

Až půlroční.

I během odkladu se ale půjčka bude úročit. Jak to vnímáte?

Je to do značné míry pochopitelné. Protože aspoň to bude odrazovat od toho, aby i lidé, co krizí nejsou zasažení, si žádali o oddlužení. Úroky, které jim s tím naběhnou, bude muset člověk zaplatit. Je to něco nepříjemného, co se musí zvážit. Na druhou stranu je velká úleva, že může platby odložit. Ale zároveň jsou i banky, které deklarovaly, že u hypotečních úvěrů ten naběhlý úrok nebudou dlužníkovi počítat. To je velmi vstřícný postup. Oceňuji věřitele, co to deklarovali.

Co se změní u exekucí?

Je tam celá řada spíše menších technických novinek, které mohou mít poměrně výrazný dopad. Z mého pohledu zásadní je zvýšení dlužné jistiny, kdy se mohou provádět dražby nemovitosti, ve které dlužník bydlí a vlastní ji, a to z 30 na 100 tisíc korun. To je podle mě klíčové v situaci, kdy nám budou do exekucí nově padat příslušníci střední třídy. Dosud jen čtyři procenta nově zahájených exekucí ročně byla zahájena proti někomu, kdo exekuci nemá. To znamená, že se pořád v exekucích točila stejná množina lidí. Teď tam bude padat spousta lidí, kteří žádnou exekuci neměli a mají například byt a podobně. A v důsledku toho, že měli život nastavený na moc vysokou nohu, museli splácet třeba leasing a tak dále, tak se mohou přes hranici 30 tisíc dlužné jistiny dostat velmi rychle a pak by mohli velmi rychle přijít o nemovitost, protože dražba je pro exekutora velmi lákavá příležitost.

A posun na jistinu sto tisíc je zásadní?

Zvýší se bezpečná hranice a tak i pásmo, kdy má dlužník čas něco udělat. Domluvit se s věřitelem. Významně to postihne šmejdské společnosti, které měly nízké úvěry v řádech několika desítek tisíc korun, jež navýšily o příslušenství. Třeba, že pohledávka byla milion, ale jistina 35 tisíc korun. Teď se budou muset dostat na 100tisícovou dlužní jistinu, což je mnohem složitější.

Citlivé jsou mobiliární exekuce. Ty jsou aktuálně pozastavené. Jak to v praxi a z vaší zkušenosti funguje?

Je to složitější. Mobiliární exekuce se nemohou vykonávat, ale může proběhnout soupis majetku. A z naší zkušenosti dlouhodobě je mnohem problematičtější vydírání ze strany některých úřadů a některých vykonavatelů, tím, že dlužníkovi odvezou majetek a tlačí na něj, aby začal platit takzvané dobrovolné splátky. Ti, co vydírání podlehnou, nepřijdou o věci, ale zadluží se někde jinde. Máme případ exekutora, který nepokrytě posílá zprávy dlužníkovi, jenž dluží 30 tisíc, a chce po něm, aby si někde vzal půjčku a splatil tento dluh. To je z mého pohledu naprosto skandální, ale zároveň běžná praxe, jak víme od dlužníků.

V tom případě, který jste popsal, existuje obrana?

Je to těžké. My jsme si stěžovali u Exekutorské komory a zvažujeme trestní oznámení. V posledním týdnu se nám množí oznámení na help lince, kdy nám popisují hrůzostrašný průběh telefonátu s vykonavatelem. Měli jsme paní, která nám volala, nevím, jestli si vymýšlí, ale je to 69letá paní a ten vykonavatel od exekutora jí říkal doslova, že je líné prase, protože jeho mámě je 74 let a ještě pracuje, tak ať zvedne zadek a jde pracovat. Tímto způsobem je tlačí k tomu, aby sehnali nějaké peníze. Ochrana je proti tomu velmi složitá.

Lidé v insolvenci. Co se u nich mění?

Jednu věc považuji za velmi důležitou. Jsou lidé, kteří jedou v oddlužení podle starého zákona účinného do 31. května 2019. Tam byla natvrdo napsaná hranice 30 procent, kterou musel člověk splatit, aby byl osvobozen od svých závazků. V současné době jede určitě řada lidí podle starého zákona. Určitě desítky tisíc z nich se dostanou do situace, že nebudou moci splnit tu hranici kvůli poklesu příjmu. Tady ministerstvo přijalo na nátlak poslanců změnu, že na dlužníky, kteří jsou postižení mimořádnými opatřeními, se vztahují stejná pravidla jako u nových oddlužení. Pokud splatí přes 30 procent, tak jsou oddluženi, pokud splatí méně, tak je potřeba zkoumat jestli vyvinuli veškeré možné úsilí. Je to ale velmi důležité.