Článek
Ministr zdravotnictví Jan Blatný během sněmovních interpelací prohlásil, že resort připravuje nařízení pracovní povinnosti pro studenty zdravotnických oborů vysokých i středních škol. Konečné rozhodnutí by mělo padnout na pátečním jednání vlády.
„Zítra připravujeme po dohodě s vedením vysokých škol a s Ministerstvem školství pracovní povinnost (…) i pro studenty středních a vysokých škol v oborech, které mohou pomoci,“ řekl bez dalších podrobností Blatný.
Ministr možnost znovu zapojit mediky či studenty zdravotnických škol v minulých dnech zmínil už několikrát, kvůli jejich studijním povinnostem k tomu ale zatím nepřikročil. Proti pracovní povinnosti opakovaně vystupovali děkani lékařských fakult.
Vláda už dvakrát během epidemie koronaviru poslala studenty zdravotnických oborů pracovat. Loni na jaře trvala pracovní povinnost od poloviny března zhruba dva měsíce, druhá pracovní povinnost skončila studentům také po dvou měsících v polovině prosince.
„Zapomněli jste zaplatit daně“
Studenti, kteří v nemocnicích pracovali dobrovolně nebo tam měli pracovní smlouvu, mohli v zařízeních zůstat. Za práci také dostali náhradu mzdy, ačkoliv se nejednalo o nijak vysoké částky.
Právě během podzimního nasazení mediků ale vznikla nepříjemná situace, kdy stát začal po medicích požadovat daně. V některých krajích se studenti náhle dozvěděli, že z výplaty mají zaplatit odvody na zdravotním a sociálním pojištění i daň z příjmu.
Ještě na jaře přitom studenti dostali od kraje informaci, že se z náhrady, kterou dostanou, odvody neplatí. „Jelikož se nejedná o mzdu ani plat, nejsou zde zahrnuty povinné odvody na zdravotní a sociální pojištění,“ mohli si přečíst studenti v dokumentu z května 2020.
To se ale v prosinci změnilo. Podle právního rozboru, který vznikl na Generálním ředitelství Hasičského záchranného sboru ve spolupráci s resorty zdravotnictví, financí a práce a sociálních věcí, se odvody z náhrady za pracovní povinnost hradit mají.
Některým studentům krajské nemocnice strhly peníze z odměny rovnou, jiné je chtěly vymáhat zpětně. Stát nakonec couvnul a daně od povinně nasazených studentů zpětně nevybíral.
Po práci učebnici
Na podzim vyhlásila vláda pracovní povinnost pro studenty 12. října. Na začátku listopadu povolaly kraje do nemocnic, kde chyběl personál kvůli covidu-19, téměř 800 mediků. Dalších více než 2100 studentů medicíny z osmi lékařských fakult se do zdravotnických zařízení zapojilo dobrovolně.
Pracovní povinnost potom vláda zrušila až krátce před Vánoci. Studenti si přitom stěžovali, že po dvanáctihodinových směnách nemají šanci se řádně učit na zkoušky. Pracovní povinnost navíc měla přednost i před účastí ve výuce, ze které byli pracující studenti omluveni. Ke zrušení pracovní povinnosti studentů proto vládu vyzývala část opozice nebo třeba Masarykova univerzita.
Psycholog sanitářem
Pracovní povinnost se na podzim týkala například pátých ročníků zubařství nebo farmacie, posledních ročníků bakalářského a magisterského studia nebo zdravotnických oborů na vyšších odborných a středních zdravotnických školách. Navíc i všech ročníků zdravotnických navazujících magisterských programů a navazujícího magisterského programu jednooborová psychologie.
V sociálních zařízeních musely vypomáhat vybrané ročníky středních, vyšších odborných i vysokých škol ze sociálních či některých pedagogických oborů.
Studenti zpravidla nastoupili jako sanitáři nebo ošetřovatelé. Místo odborné práce často vykonávali nejjednodušší pomocné práce. Děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Martin Vokurka například apeloval na stát, aby mediky využil pro kvalifikovanou práci.
„Většina z nich nastupuje do pozice zvané ‚dělník ve zdravotnictví‘, a to i medici z vyšších ročníků. V zásadě jde o výkon pomocných profesí, které jsou jistě potřebné. Přesto si musíme klást otázku, jestli tito mladí lidé mají mít v podstatě nulové kompetence, teoreticky na pomezí uklízečky či poslíčka, přestože již několik let studují, pohybují se mezi lékaři a pacienty, učí se je vyšetřovat, mluvit s nimi, ovládají první pomoc včetně základů resuscitace, prošli ošetřovatelskou praxí, jsou zvyklí na princip lékařského tajemství a etiku práce ve zdravotnictví,“ napsal děkan v univerzitním časopise Forum.
Zmatky kolem maturity
Kromě studentů medicíny ministerstvo opět plánuje povolat také středoškoláky. A těm se nyní nepříjemnou rychlostí blíží termín maturitní zkoušky. Kromě toho, že prakticky celý rok nechodili do školy, navíc stále ještě neznají ani podobu této zkoušky.
Předseda vlády Andrej Babiš totiž ve středu prohlásil, že chce klasickou maturitu letos zrušit a nahradit ji známkami podle průměru za celé studium střední školy.
„Chci navrhnout udělení úřední maturitní zkoušky všem studentům ze všech typů středních škol. A to i v rámci vzdělávání dospělých, kteří si dodělávají středoškolské vzdělání,“ uvedl Babiš.
Premiér zároveň připustil, že ministr školství Robert Plaga má na podobu maturitní zkoušky velmi odlišný názor. Ani tato nejistota studentům zdravotnických oborů středních škol na klidu nepřidá.
