Článek
Zní to jako otřepaná mantra posledních několika let – pokud chceme udržet vodu v krajině, musíme rozdělit velké lány, budovat remízky a zelené pásy.
Byť jsou už nyní taková opatření částečně dotovaná, majitelům půdy taková zelená místa nepřináší úrodu, a tedy ani zisk. Část politiků chce proto změnit dotační politiku tak, aby se obětování části půdy zemědělcům víc vyplatilo.
„Zemědělci nemohou na zavádění takových opatření tratit. Naopak, je to pro ně často organizačně i technicky náročné. Jedná se ale o službu pro nás všechny, proto se jim to musí finančně vyplatit,“ říká pirátská odbornice na životní prostředí Dana Balcarová.
Celý článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
TOP 09 zase chce víc podpořit ekologické zemědělství. „Naším cílem je zajistit, aby se nejméně na čtvrtině půdy hospodařilo v ekologickém režimu,“ říká předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
Podzimní volby mimo jiné rozhodnou o tom, jak bude vypadat boj proti suchu. Zda stát vsadí na malé projekty, nebo velké vodní nádrže. A zda neskončíme s omezeným přídělem vody a například se zákazem napouštění bazénů. Problematice se věnujeme v předvolebním seriálu Rok změny: 7 klíčů k úspěchu ve volbách.
První kroky pro „rozdělení polí“ udělalo Ministerstvo v roce 2020. Od loňska musí zemědělci na pozemcích ohrožených erozí rozdělit lány tak, aby jedna plodina nezabírala víc než 30 hektarů.
To ale podle Pirátů nestačí. „Stávající zmenšení půdních bloků na 30 hektarů nic neřeší. Je potřeba zatravnit místa s největší erozí, přerušit nebo využít odvodňovací systémy, obnovit meze a remízky, vrátit na pole stromy a keře. Tohle všechno musí být podporováno státem,“ dodává Balcarová.
Řešení komunistů: Víc hnoje
Originální recept, jak zadržet vodu v krajině, mají komunisté. Jejich poslankyně Marie Pěnčíková upozorňuje, že důležité je obdělávat pole hlubokou orbou s dostatkem organické hmoty v půdě. Přeloženo – stát by měl podporovat větší stavy dobytka, aby pro půdu bylo dost hnoje.
„Aby byla půda schopna zadržet vodu, potřebujeme organickou hmotu. Kde ji ale brát, když jsme se téměř zbavili živočišné výroby? Zapravování rostlinných zbytků není úplně ideální. Naše republika si nedokázala udržet stavy dobytka,“ míní Pěnčíková.
Seriál Rok změny – 7 klíčů k úspěchu ve volbách
Seznam Zprávy vybraly sedm důležitých otázek pro budoucnost České republiky. Proč jsou zásadní a jak na ně hodlají jednotlivé strany odpovědět? Na to najdete na stránkách našeho serveru odpovědi po následujících sedm týdnů:
Už vyšlo:
Hledá se řešení tisíciletého sucha
V dalších týdnech přineseme:
Jaké budou daně z příjmu od roku 2023?
Zlepší se provoz na digitální dálnici?
Budou se stavět rodinné domy?
Jaký bude podíl českých potravin v supermarketech?
Budou mít stále šanci na vzdělání jen děti z „lepších rodin“?
Starostové chtějí pro změnu dotovat zemědělský výzkum, aby se omezilo používání chemie v půdě. „Cílem by bylo snížit hnojení o 20 procent, používání pesticidů a ztráty živin o 50 procent, a to do roku 2030. První výsledky naší snahy by měly být do dvou let patrné,“ odhaduje poslankyně hnutí STAN Jana Krutáková.
Stát by měl také podle ní podporovat zpracování plodin přímo na farmách a propagaci jejich prodeje v blízkém okolí.
Nádrže nechceme
Většina oslovených politiků se shoduje na tom, že budování velkých přehrad pro zadržování vody v krajině nepomůže. Právě takový záměr přitom mělo Ministerstvo zemědělství, které chtělo vybudovat novou nádrž Pěčín v podhůří Orlických hor na 17 milionů kubíků vody. Kvůli protestům ale nakonec od plánu ustoupilo.
„Přehrada udržuje hodně vody na jednom uzavřeném místě. Často to přirovnávám ke kýblu s vodou na vyprahlém poli. Může trochu protékat, můžete z něj nabírat vodu, dokud tam nějaká je. Ale to neřeší problém. Vodu je potřeba zadržet v celé ploše krajiny, přímo v půdě,“ vysvětluje Balcarová z Pirátů.
Podle poslance Ondřeje Veselého z ČSSD se takové vodní plochy hodí pouze ve chvíli, kdy je třeba zahladit krajinu po těžbě. Například na severozápadě Čech.
Vhodnější jsou podle něj malé rybníky, mokřady nebo tůně. Dokonce i komunisté, tradiční zastánci velkých betonových staveb, říkají, že podobné projekty musí být opravdu důkladně posouzené a nezasahovat zbytečně do krajiny.
Jak na kůrovce
Další klíčová změna pro zmírnění dopadů sucha musí podle politiků přijít v českých lesích, které zhruba od roku 2015 decimuje přemnožený kůrovec. Podle Starostů je potřeba vlastníky lesů urychleně motivovat k tomu, aby zakládali vícedruhové lesy.
Sociální demokraté se domnívají, že klíčové je změnit fungování státního podniku Lesy ČR, který spravuje zhruba polovinu všech lesních pozemků v Česku, a to formou lesních závodů na území celé země.
„Restrukturalizace státních lesů provedená na počátku 90. let, kdy hospodaření na většině státních pozemků probíhá formou dodavatelských výběrových řízení místo přímého hospodaření, se ukázala jako nevhodná. Tento systém neumožňuje rychle reagovat na měnící se situaci a šíření škůdce,“ upozorňuje Veselý.
Podle lidovce Mariana Jurečky, který byl i ministrem zemědělství, bude nutné dokončit i změnu mysliveckého zákona, který už leží ve Sněmovně. „Abychom byli schopni efektivně eliminovat škody páchané zvěří. Ty jsou dnes ročně na lesních a zemědělských pozemcích v řádu miliard korun, takový stav musí skončit. Je třeba rozumná rovnováha,“ vysvětluje Jurečka.
