Stát za pochodu odstraňuje vady dálničních známek. Některé zůstávají

Češi si už koupili přes 300 tisíc elektronických dálničních známek. Ke čtvrteční půlnoci to bylo přesně 319 594 kusů.

Jak Sezam Zprávám sdělila státní firma Cendis, která nový digitální systém provozuje, v absolutní většině šlo o známky roční (zhruba 262 tisíc) a dominantním prodejním kanálem je e-shop na stránkách edalnice.cz, přes který bylo nakoupeno přes 80 procent digitálních kuponů. Menšina motoristů si známky koupila fyzicky na pobočkách České pošty, na čerpacích stanicích EuroOil, případně u samoobslužných kiosků umístěných na hraničních přechodech.

Zdá se, že ostře sledovaný digitální systém po počátečních technických problémech začal plnit svou roli. Stát jeho prostřednictvím už vybral od domácností a firem 452 milionů korun. Hlavní nápor se však očekává až na konci ledna, případně na začátku února, kdy definitivně končí platnost loňských papírových vinět.

Nejde však jen o samotný prodej a výběr poplatků za používání dálnic, ale také o to, zda celý systém funguje v souladu se zákony. A v tomto směru stále přetrvávají jisté pochybnosti, hlavně ohledně vystavených dokumentů potvrzujících úhradu poplatku.

Už v prosinci na údajné vady upozornili Tomáš Bezouška a Robert Piffl, kteří působí jako konzultanti spisové služby a procesů veřejné správy v Institutu pro správu dokumentů. Na serveru Info.cz uvedli, že systém porušuje základní pravidla správného úřadování.

Jejich tvrdé výtky se týkají hlavně oblasti evidence dokumentů a účetní evidence. V neposlední řadě poukazují na údajnou nemožnost oprav špatně zadaných údajů a také velmi složitý způsob, jak instituce a lidé oznamují osvobození od placení známek.

Šéf firmy Cendis Jan Paroubek na dotaz Seznam Zpráv v jednom případě chybu uznává a slibuje její nápravu. Jde o takzvané časové razítko.

Podle názoru Tomáše Bezoušky a Roberta Piffla oblast evidence a uchovávání dokumentů (spisová služba) není vůbec v souladu se zákonem. „Komunikace zasílaná při nákupu elektronické dálniční známky bohužel nesplňuje z uvedených požadavků prakticky nic. Když už některý z formálních prvků dodržen je, je aplikován nesprávně,“ tvrdí dvojice ve zmíněném článku. A jako příklad uvádí, že na elektronických dokumentech chybí takzvané časové razítko.

Jan Paroubek z firmy Cendis připouští, že na potvrzení o úhradě známky (která lidé po zaplacení dostávají e-mailem) zmíněné časová razítko není, jen tzv. kvalifikovaná pečeť.

„Víme, je to nedostatek. Odstraníme jej a doplníme. Jinak jsou všechny náležitosti z pohledu evidence dokumentů splněny,“ soudí Paroubek. Celý problém prý vyvstal kvůli vysokým nákladům.

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI), který je vlastníkem systému, by za každé takové časové razítko na potvrzení o úhradě nyní zaplatil dodavatelské firmě 0,86 Kč. Jelikož za rok těchto potvrzení vydá dle odhadů až 8 milionů, uhradil by navíc zhruba 7 milionů korun. Stát teď dodatečně hledá levnější variantu.

„Takže jsme tam v tuto chvíli dali jen kvalifikovanou pečeť s tím, že vysoutěžíme nová časová razítka, kde při těchto objemech očekáváme výrazně nižší cenu, než je ta stávající na základě smlouvy uzavřené již před delší dobou,“ uvedl Paroubek. Nová časová razítka ale nebudou určitě do začátku února, tedy do doby ostrého startu a masového náporu na systém.

Bezouška a Piffl také tvrdí, že i samotnému potvrzení o provedené platbě chybí zákonem předepsané náležitosti. A to z hlediska účetní a daňové evidence.

„Potvrzení o úhradě časového poplatku neobsahuje ani takové základní údaje, jako je číslo vystaveného dokladu o úhradě, což je obvykle pořadové číslo z účetní evidence,“ uvádějí oba experti a poukazují na to, že tyto nedostatky třeba Česká obchodní inspekce běžně trestá dle zákona na ochranu spotřebitele, neboť spotřebitel má nárok na řádný doklad.

V této oblasti si je ale vedení státní firmy Cendis i SFDI jisté, že žádný zákon neporušuje a potvrzení o úhradě časového poplatku veškeré náležitosti má.

„Je potřeba si uvědomit, že se nejedná o zboží, ale o poplatek stanovený zákonem, v našem případě zákonem o pozemních komunikacích. V tomto případě nedostáváte klasický daňový doklad, ale potvrzení o úhradě poplatku. Nevystavujeme vám účetní doklad, nýbrž prvotní doklad, účetním se stane až při zaúčtování do konkrétního účetnictví,“ považuje Paroubek tuto kritiku za nemístnou.

Stejně tak odmítá výtky, že lidé nemají možnost opravit chybně zadané údaje, když si třeba spletou SPZ svého vozu, a stát se tudíž na jejich úkor obohacuje. „Když si koupíte známku v e-shopu, tak kdykoli před počátkem její platnosti je oprava možná,“ poukazuje Paroubek.

Když někdo zjistí chybně nahlášený údaj po nákupu na poště nebo na čerpací stanici, má na zadání opravy pouze 15 minut. Zde se podle Paroubka uvažuje o prodloužení, aby i v tomto případě šlo chybu napravit až do začátku platnosti známky.

Ale ředitel firmy Cendis si nedokáže představit, že by bylo možné přepisovat SPZ i po započetí platnosti e-viněty. Rozšířily by se podle něj podvody. „Je to podobné jako s nalepovací známkou. Když na ni vypíšete SPZ a nalepíte ji na sklo, už je také nepřenosná,“ vidí paralelu Paroubek.

Systém elektronických dálničních známek umožňuje dnes i to, aby si třeba manželé omylem koupili dvě známky na jedno auto, což je také předmětem stížností. Nicméně před koupí druhé e-viněty by se každému měla objevit „varovná“ hláška, že pro zmíněný vůz již byla známka zakoupena.

Záleží na motoristovi, jak se dále zachová. Zablokovat druhou koupi úplně není podle Paroubka dost dobře možné, jelikož někdo si třeba zakoupil roční známku od února, ale dodatečně si potřebuje dokoupit na leden desetidenní.

V úvodu zmíněná dvojice expertů si vzala na paškál i případy, kdy hlavně velké státní instituce s širokou flotilou aut (třeba policie, hasiči nebo celníci) mají hromadně hlásit nárok na takzvané osvobození. Takové nahlašování, byť individuálně, se třeba týká i starých aut – tzv. veteránů.

Autoři kritického textu si nedokážou představit, jak nahlašování tisíců osvobozených aut může probíhat, když systém žádá pro každé jednotlivé auto vyplnit zvlášť PDF formulář. Podle Paroubka ani tady už žádný problém neexistuje. Zmíněné státní instituce byly prý osloveny napřímo, formuláře vyplňují hromadně a posílají je přes datovou schránku.

„Tento způsob není na webu edalnice.cz vidět, protože by běžné občany jenom mátl. Ale dá se srovnat s hromadnou úhradou dálniční známky, která pro občany i firmy na webu vidět je,“ uvedl jako srovnání šéf podniku Cendis Paroubek.