Hlavní obsah

Stát v lokalitě Soutok na Břeclavsku vyjasní vlastnické vztahy

Foto: Seznam Zprávy

Ilustrační snímek.

Stát během několika příštích let nově vyznačí hranice pozemků na 3000 hektarech v katastrálním území Lanžhot na Břeclavsku, jde o oblast zvanou Soutok. Vyřeší se tak v současné době často nejasné majetkové vztahy.

Článek

V tiskové zprávě to dnes uvedla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová. Lokalitě nad soutokem Moravy a Dyje se přezdívá Moravská Amazonie, podle některých odborných společností ji stát spravuje především jako zdroj dřeva. Podnik Lesy ČR v lužních lesích u Dyje hospodaří.

„Velice si cením přístupu Státního pozemkového úřadu. Bude tak možné v nivě řek Dyje a Moravy a jejich soutoku připravit vodohospodářské projekty a zajistit ekologickou stabilitu celého mimořádného území,“ uvedl generální ředitel Lesů České republiky Josef Vojáček.

Takzvaná Moravská Amazonie je největším zachovalým lužním komplexem v České republice. Mimo jiné se vyznačuje i mohutnými starými duby, kterých ale podle vědců rychle ubývá. Podle vědců mezi lety 1990 až 2009 ubyla v této oblasti více než polovina starých porostů.

Některé odborné společnosti chtějí lužní lesy podél dolních toků řek Moravy a Dyje důsledněji chránit, osm jich už dříve ohledně toho podepsalo společné prohlášení. „Situace v Moravské Amazonii je skutečně tristní. Státní podnik Lesy ČR tu na státní půdě dlouhodobě a systematicky likviduje přírodní hodnoty, které zákony stejného státu výslovně chrání,“ uvedl tehdy předseda České společnosti entomologické David Král.

Lesy ČR kritiku odmítají. Dnešní lužní lesy na soutoku jsou podle nich výsledkem více než třísetletého lesnického hospodaření. Nedávno k tématu otevřeli program Soutok všem, v něm chtějí s odborníky i laiky debatovat o budoucnosti lužních lesů. Podle státního podniku je třeba si vyjasnit, co je nutné a možné.

„Lužní les, který se rozkládá v trojúhelníku mezi řekami Dyjí a Moravou spolu s hustou sítí vodních kanálů a stavidel, významně zadržuje vodu v krajině. Při povodních dokáže před silnějšími záplavami ochránit nejen nejbližší obec Lanžhot, ale i další obce. Dlouhodobě proto vnímám nutnost zachování této schopnosti území včetně zajištění ochrany živočichů a rostlin. K tomu může Státní pozemkový úřad přispět vyřešením vlastnických poměrů v dotčené oblasti prostřednictvím komplexních pozemkových úprav. Vynaložené prostředky tak budou v budoucnu mnohonásobně zúročeny,“ uvedl ústřední ředitel Státního pozemkového úřadu Martin Vrba.

Doporučované