Stát utratil 2,2 miliardy za IT systém. Teď neví, co s ním bude dál

Stačí pár kliknutí a je jasné, kolik má stát kancelářských budov a kolik v nich stojí topení a svícení. Nebo na monitoru vyskočí informace týkající se účetnictví a důležité údaje z katastru nemovitostí.

Tuhle službu už zajišťuje takzvaný Informační systém majetku státu. Jde o IT systém, za který stát dodnes zaplatil skoro 2,2 miliardy korun. Letos končí smlouva s dodavatelskou firmou – a nikdo s jistotou neví, co bude dál.

Odpovědní úředníci totiž nestačili včas vypsat novou soutěž, i když na přípravu měli několik let. A nedokážou ani přesvědčivě vysvětlit, proč problém, o kterém dlouhodobě vědí, dodnes nevyřešili.

Jedna z jejich verzí zní, že jsou v kleštích současného dodavatele – mezinárodní společnosti IBM, jíž celý systém patří.

Systém se začal rodit v roce 2004 a hlavně v posledních letech už představitelé státu i nezávislí odborníci nahlas mluvili o tom, že jde o typický „vendor lock-in“. Tedy případ, kdy má dodavatelská firma svého zákazníka na mnoho let v hrsti.

Vítězná společnost IBM vlastní všechna práva, zdrojové kódy a související dokumentaci, bez nichž není možné nic měnit.

Smlouva každopádně vyprší s koncem letošního roku. Jenže ještě není ani vypsaná soutěž na nového dodavatele. Ačkoli sami úředníci už dlouho říkají, že současný kontrakt je nevýhodný.

Systém používá Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), který přes mluvčího Radka Ležatku tvrdí, že dělá vše pro to, aby se veřejná zakázka uskutečnila. Smluvním partnerem je ale pro IBM na straně státu Státní pokladna – Centrum sdílených služeb. Státní podnik, který, zjednodušeně řečeno, ostatním veřejným institucím zajišťuje provoz jejich IT infrastruktury.

Úřad pro zastupování státu říká, že si například v dubnu loňského roku nechal zpracovat studii od uznávané poradenské firmy, jak pokračovat dál po vypršení smlouvy – tím vyvrací, že situaci podcenil. Studie společnosti Deloitte mimochodem doporučila, ať stát koupí některý už z vyvinutých systémů, které používají úřady v zahraničí.

A další zodpovědnost Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových přesouvá právě na zmíněnou Státní pokladnu. „Dalším krokem mělo být dodání zadávací dokumentace na nový informační systém. I přes opakované urgence ze strany ÚZSVM nebyla kompletní zadávací dokumentace ve stavu, který umožní bezodkladné vypsání veřejné zakázky, k dnešnímu dni dodána. Věříme, že k tomu dojde v nejbližší době,“ prohlásil Radek Ležatka, mluvčí ÚZSVM.

„Státní pokladna – Centrum sdílených služeb dělá maximum v rámci svých kompetencí pro hladké zajištění provozu Informačního systému majetku státu i po roce 2019, kdy končí smluvní zajištění se společností IBM,“ uvedl pouze obecně Vladimír Dzurilla, šéf podniku. Dodal, že sepisování dokumentace pro novou zakázku jde do finále a že s IBM vedl mnoho jednání. „Naším společným cílem je celou situaci včas a efektivně vyřešit,“ ujistil Dzurilla.

Že stále neběží soutěž na nový systém, znamená, že stát musí vyřešit fungování strategického IT systému i po 1. lednu 2020, kdy sice vyprší smlouva, zároveň ale ještě nebude vybraný nový dodavatel. Protože vysoutěžit novou firmu v tako složitém tendru může trvat i dva roky – a to ještě pokud půjde vše hladce.

A teoreticky: S novým rokem by se mohlo stát, že systém, do kterého stát nalil 2,175 miliardy, zkrátka přestane fungovat. I se všemi strategickými daty o nemovitostech, jež obsahuje. Protože ho nebude mít kdo držet v chodu.

Seznam získal dokumenty, které ukazují, že Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových se s IBM snažil dohodnout, jak tedy systém bude fungovat dál.

Podle zápisu z jednání z konce loňského roku společnost IBM navrhla, ať tedy úřad na toto přechodné období vypíše soutěž, do níž by se mohl přihlásit kdokoli. Ale že si vítěz bude muset IBM stejně najmout jako subdodavatele na ty části, na které má IBM například autorská práva. Jinými slovy: Firmě by dál plynuly ze systému příjmy.

„Podle IBM otevřená soutěž není v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek, není diskriminační, nastavuje stejné podmínky pro všechny,“ stojí v zápisu z jednání, které se uskutečnilo loni v prosinci. Zápis také ukazuje, že přítomná ředitelka ÚZSVM Kateřina Arajmu zapochybovala, jestli vůbec něco takového zákon dovoluje.

Logicky: IT zakázky jsou horké téma – už v minulosti se například ty miliardové, které se uskutečnily na Ministerstvu práce, dostaly před trestní soudy. Nebo je ostře kritizoval Nejvyšší kontrolní úřad jako nehospodárné.

Michal Bláha, IT odborník a autora projektu Hlídač státu, si myslí, že úřady se měly o novou soutěž postarat mnohem dřív. A zároveň si myslí, že stejně provoz 1. ledna příštího roku bude dál nějakým způsobem zajišťovat IBM.

„IBM je jediný subjekt, který může ty nejzásadnější části systému modifikovat. Kdyby ho tedy začal provozovat někdo jiný a chtěl udělat jakoukoli změnu, IBM to určitě napadne,“ řekl Bláha.

Na dotaz, jaké řešení IBM nabízí, mluvčí úřadu Ležatka neodpověděl konkrétně. „Společnost IBM navrhla řešení, u něhož ÚZSVM vyhodnotil existenci vysokého rizika porušení základních zásad uvedených v zákoně o zadávání veřejných zakázek. Z toho důvodu na toto řešení ÚZSVM nehodlá přistoupit,“ uvedl mluvčí Ležatka.

Konkrétní nechce být ani IBM, zástupci společnosti na většinu dotazů Seznamu neodpověděli. Mluvčí české filiálky Vladislav Doktor pouze vzkázal, že IBM plní všechny povinnosti uvedené ve smlouvě. A co bude se systémem v nadcházejícím roce, to si musí vyřešit Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Podle dalších dokumentů, které Seznam shromáždil, se ředitelka úřadu Arajmu obrátila dopisem i na nejvyšší šéfku IBM Virginii Romettyovou. Stěžovala si, že její česká pobočka nespolupracuje. „Úřad bohužel vnímá současné chování IBM jako vysoce nekorektní,“ stojí v dopisu.

Reakce od prezidentky IBM nedorazila. Ale odepsala česká generální ředitelka Zuzana Kocmaníková: rázně se ohradila proti tvrzení, že firma nejedná fér. A připomněla úřadu, že měl dost času na vypsání otevřené zakázky – místo, aby teď narychlo hasil, co bude po skončení smlouvy. „Naopak jsme vždy přicházeli se snahou dané situace řešit, jak tomu bylo i v tomto případě,“ napsala Kocmaníková.