Článek
V polovině března mluvil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) o rychlé a masivní podpoře podnikatelů. O měsíc a několik dní později se ukazuje, že minimálně v případně první vlny půjček z programu COVID podporu získalo jen mizivé procento firem, které o pomoc požádaly. Skoro to připomíná sportku, v jejímž losování uspějí jen absolutní šťastlivci.
O bezúročnou půjčku v rozmezí 500 tisíc až 15 milionů korun stihlo zažádat 3200 podnikatelů. Podle vyjádření Jiřího Jiráska, generálního ředitele Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB), pro Český rozhlas se zatím podařilo vyřídit polovinu žádostí a z nich pouze 200 kladně.
Na rychlé peníze zaručené státem si sáhl málokdo.
Dvě stě odsouhlasených půjček Seznam Zprávám potvrdil i marketingový ředitel ČMZRB Michal Pluta. Důvodů, proč schválili jen zlomek žádostí, je podle něj hned několik. Například žádosti poslaly i velké firmy, pro které úvěr nebyl určený. Firmy také chtěly peníze na jiný účel, než program povoluje, případně žádaly o menší částku než stanovené minimum.
Peníze ale nedostaly ani pražské podniky, u nichž se rychle vyčerpala částka, kterou mohla banka využít.
Máte půjčku? Nepůjčíme
O podporu žádal i podnikatel Petr Kroužil, který stojí za firmou Vítek z Prčice. Provozuje například restauraci, pivovar, muzeum rodu Vítkovců, ale třeba i lyžařské středisko Kvasejovice.
„Žádal jsem před měsícem, možná i měsícem a půl. Reakci jsem dostal jenom telefonicky, když jsem se dožadoval nějaké reakce. Dozvěděl jsem se, že to nejspíš neprojde, protože mám půjčku,“ popisuje Petr Kroužil, podle kterého se v rámci neformální odpovědi dozvěděl také to, že v podobné situaci není sám. Řada už dříve zadlužených firem podporu neměla dostat.
Podnikatel splácí úvěry, které si vzal kvůli zasněžování svahu. Aby zvládl dál platit nutné náklady, musel k 1. dubnu propustit zaměstnance. „Jediné, co funguje, je obchod s potravinami. I když teď láme rekordy, tak nemá šanci dohnat ostatní náklady,“ říká Kroužil, který odhaduje, že je schopný fungovat ještě maximálně tři týdny.
Marketingový ředitel ČMZRB Michal Pluta potvrzuje, že žádosti o úvěr COVID prochází standardním schvalovacím procesem. Nezamítají se automaticky firmy s půjčkou, ale firmy, které se vyhodnotí, že není jisté, že zvládnou peníze vrátit.
„Posuzujeme schopnost žadatele úvěr splácet. Takhle se běžně postupuje. Není to jen o tom, že banka chce mít jistotu, že peníze získá zpátky. Stejně tak nechceme klienta předlužit,“ vysvětluje Pluta.
Na fakt, že podporu nelze využít na splácení jiných úvěrů, banka upozorňuje i na svém webu v dokumentu, který odpovídá na nejčastější otázky. Stejně tak banka upozorňuje, že žadatel musí zdokumentovat svoji bonitu. Není tam ale jasně formulované, za jakých podmínek je žadatel zamítnut.
„Je to špatně nastavené,“ reaguje podnikatel Petr Kroužil, který si jinak chválí přístup Ministerstva průmyslu a obchodu. Osobně mu e-mailem odpověděl ministr Karel Havlíček. I toho se prý Kroužil snažil přesvědčit, ať jsou úvěry otevřenější a dají se zajišťovat například nemovitostmi soukromých osob.
Praxe neodpovídá podmínkám
Na podporu nedosáhl ani pražský gastropodnikatel Martin Michalíček. Úvěr mu byl přislíben a pak se dozvěděl, že už peníze pro podniky v Praze byly vyčerpány a na něj se nedostane.
„Podpora státu se mi zdá jen na papíře. Snahou je slibovat a zároveň hledat kličky, jak nedat ani korunu,“ říká Martin Michalíček, který připouští, že i jeho firma má záporný kapitál.
„Nejsem tak geniální a investici sedm milionů neumím splatit za tři roky od startu a ještě mít tři roky zisk na účtu pro takovéto situace,“ naráží Michalíček na to, že bezdlužnost a vyrovnaný rozpočet není v praxi samozřejmostí.
Českomoravská záruční a rozvojová banka s odkazem na bankovní tajemství odmítá zveřejňovat seznam podpořených 200 firem. Zatím ale se čtyřmi úspěšnými žadateli natočila propagační videa.
Na podporu tak dosáhla strojírenská firma od Dvora Králové. „Máme subdodavatele v oblastech zasažených koronavirem, ať už je to Itálie nebo Čína. U Číny jsme pocítili prodlení v dodávce už začátkem nového roku,“ popisuje ve videu jednatelka firmy Bohumíra Horáková, proč žádali o úvěr pět milionů korun.
Státní pomoc ale směřovala například i do firmy Skanzen Modrá, která provozuje u Uherského Hradiště hotel a turistické atrakce. Podnikatelské zaměření je tak podobné jako u Petra Kroužila a firmy Vítek z Prčice.
„Nulové tržby a náklady běží dál. Zaměstnance jsme ale nepropustili,“ říká v propagaci spolumajitel firmy Skanzen Modrá Josef Hájek. K tomu, aby mohli dál platit mzdy, jim má pomoci úvěr tři miliony korun.
Podpora z prvního programu COVID zamířila také do firmy, která dodává gastro zařízení do jídelen a hotelů a také do firmy, která po internetu prodává dárkové předměty. Netrpí tak přímo úplným zavřením provozu.
„Drtivá většina našeho zboží je z Číny. Měli jsme problém se zbožím. A v tuhle chvíli se krize přesunula k nám, kde opadla spotřebitelská poptávka. Jsme zhruba na 50 procentech obratu, jde o statisíce měsíčně,“ popisuje v propagačním videu Tomáš Čech, jednatel firmy, proč o úvěr zkusili požádat a překvapilo je, že jej získali.
„Mám z toho radost. Nemyslel jsem si, že to vyjde. Zkusili jsme to a vyšlo,“ dodává Čech.
