Článek
Hlavní změnou je, že fond má být otevřený nejen pro banky. „Jednáme o něm s bankovní asociací, dále přímo se čtyřmi největšími domácími bankami, ale zájem projevují i další firmy z nebankovní sféry – z oblasti energetiky, telekomunikací, autoprůmyslu, pojišťovny nebo penzijní fondy,“ řekl Seznamu ministr Karek Havlíček, jehož premiér Andrej Babiš pověřil přípravou fondu.
Zájemce o účast ve fondu ještě nechce Havlíček jmenovat, jde podle něj teprve o předběžné kontakty. Seznam ale v letmém průzkumu mezi několika velkými firmami zatím nenarazil na žádnou, která by zájem o angažmá ve fondu výslovně potvrdila.
Až 50 miliard
Podle ministra průmyslu by se ve fondu mohlo sejít od investorů z bankovní i nebankovní sféry zhruba 10 miliard korun. Díky „pákovému efektu“, tedy doplnění vlastního kapitálu fondu cizími zdroji, by chystaná instituce podle něj mohla ve výsledku disponovat až 50 miliardami korun.
Přípravy chce Havlíček dotáhnout do konce letošního roku, od roku 2020 by měl fond začít s prvními investicemi.
„Fond bude fungovat pod státní Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou (ČMZRB),“ říká Havlíček. Jeho chod má řídit investiční rada složená z odborníků na kapitálový trh, placenými z ČMZRB.
Havlíček zatím nechce uvádět jména lidí, kteří by mohli v radě zasednout. Podle informací Seznamu by jedním z kandidátů mohl být například Vazil Hudák, viceprezident Evropské investiční banky a slovenský exministr hospodářství, který se na přípravě fondu podílí.
Do čeho bude vznikající fond investovat, není zatím jasné. Podle Havlíčka budou návrhy předkládat jednotlivé resorty a kraje. „Návrhů budou stovky, bude třeba mezi nimi velmi pečlivě vybírat,“ říká. Výběr vhodných projektů má koordinovat Rada vlády pro veřejné investice, jíž předsedá premiér a hlavní gesci má na starosti ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.
Preferovány mají být investice do nájemního a sociálního bydlení, vzdělávání a vzdělávací infrastruktury, do stavby silnic a dálnic, na digitalizaci ekonomiky, rozvoj znevýhodněných regionů a na podporu vědy a výzkumu.
Co má účastníky do Národního rozvojového fondu lákat? Hlavní motivací zřejmě nebude vize rychlé návratnosti kapitálu a zhodnocování vložených aktiv. Podle vládních politiků to pro soukromé firmy má být vhodný způsob pro výraz jejich společenské odpovědnosti, tzv. CSR, který je ve velkých korporacích standardní součástí firemní kultury.
Banky jsou pro
Projekt každopádně vítají banky, pro něž je dobrovolný fond lepší variantou než hrozící sektorová daň.
„Česká bankovní asociace vítá návrh na vytvoření Národního rozvojového fondu, který je z ekonomického a praktického pohledu výrazně progresivnější a inovativnější než zavedení jakékoliv formy dodatečného sektorového zdanění. Nejedná se totiž o jednorázové financování spotřeby, ale tvorbu aktiv, která společnost využije pro svůj dlouhodobý sociální a ekonomický rozvoj,“ uvedl Pavel Štěpánek, výkonný ředitel České bankovní asociace.
Zdanění bankovních aktiv navrhuje ČSSD. Daň má podle sociálnědemokratických propočtů vynést asi 10 miliard korun ročně.
Řada ekonomů – stejně jako ministryně financí Alena Schillerová – ale varuje, že zvýšené náklady na sektorovou daň by finanční domy promítly do svých služeb a klientům by zvedly úroky z půjček i poplatky.
