Článek
Náměstek ministra vnitra Petr Mlsna se rozhodl požádat vysokoškoláky o pomoc s říjnovými komunálními a senátními volbami. Radě vysokých škol a České konferenci rektorů poslal dopis s žádostí, aby prostřednictvím jednotlivých vysokých škol vyzvali studenty ke členství v okrskových volebních komisích.
Důvodem jsou chyby, které ukázaly nejen poslední volby do Sněmovny, ale také zjištění politologa Tomáše Lebedy, jenž popsal řadu případů, kdy se hlasy při volbách chybně sčítají.
„V praxi dochází k pochybením v činnosti okrskových volebních komisí, která i přes veškeré úsilí volebních orgánů při proškolování nelze minimalizovat jinak než důrazem na kvalitnější obsazování volebních komisí kompetentními osobami,” píše náměstek Mlsna v dopise, který má Seznam k dispozici.
Například Univerzita Karlova už vyšla státu vstříc a svým studentům rozeslala e-mail, kde na ně apeluje, aby se aktivně zapojili.
„V komisích může docházet k pochybením a jedinou cestou, jak tomu zabránit, je kvalitní personální obsazení. A navíc je to slušná brigáda. Kredity za to ale nejsou,” apeluje na své studenty největší česká univerzita.
Jestli mladí vysokoškoláci výzvu přijmou, ještě není jasné. Jmenování členů volebních komisí je naplánováno až na počátek září.
Nač přišel politolog
Stát reaguje na dva podněty.
Prvním je už zmíněná unikátní studie politologa Tomáše Lebedy z Univerzity Palackého v Olomouci. Uznávaný expert na volební systémy zkoumal se svým týmem výsledky několika posledních voleb a odhalil jejich slabá místa.
Druhým momentem je největší známá chyba při sčítání hlasů od roku 1990, která se stala loni ve sněmovních volbách. Ukázalo se, že komisaři ve velkém špatně počítali hlasy, když zapomněli otočit volební lístek se jmény dalších kandidátů.
Po přepočítání preferenčních hlasů - které nařídil soud - pro kandidáty ODS ve středních Čechách se poslancem stal Martin Kupka místo původně zvoleného Petra Bendla, jenž tak byl nucen po měsíci opustit Sněmovnu.
Zvedáme odměny
Kvůli tomu se okamžitě zvedly odměny pro členy volebních komisí. V letošních říjnových volbách si tak za pátek a sobotu vydělají 1800 korun (o pětistovku víc). A tam, kde mají i senátní volby a budou muset jít do komisí ještě další víkend, komisaři dostanou celkem 2500 korun (o 700 víc než doposud).
„Nejvíc chyb pramení z toho, že po uzavření volebních místností v sobotu ve 14 hodin vypuknou závody mezi komisemi, která bude mít nejrychleji sečteno. Komisaři chvátají i proto, že po dvou dnech za nepříliš vysokou odměnu spěchají domů. Jsem rád, že si Ministerstvo vnitra uvědomilo některé chyby a začalo s nápravou,” říká politolog Lebeda.
Cílem je teď zatraktivnit práci ve volebních komisích, o kterou je slabý zájem a v některých obcích těžko shánějí lidi. Kromě povolání studentů a zvýšení odměn chystá stát další dvě novinky proti podvodům. Povinné používání červených tužek a také častější kontroly.
„Kontroly zaměříme hlavně do obcí a měst, kde byly v minulosti opakovaně nejrůznější chyby a podvody při sčítání. Jde například o Krupku na Teplicku, kde už stížnosti na volební výsledky dokonce řešily soudy,” říká náměstek ministra vnitra Petr Mlsna.
Červené tužky. A to povinně
Povinné používání červených tužek ve volebních komisí je další Lebedův nápad. Jde o to, že existovala řada podezření, kdy komisaři - zástupci politických stran v komisích - například schválně modrou tužkou dodělávali preferenční kroužky na lístcích. Teď v říjnu se to poprvé odliší - modrou tužku má volič pro úpravu lístku, červenou pak komisař pro sčítání.
Změny při sčítání zavádí stát schválně zrovna u komunálních voleb, kde jsou podvody a chyby jednoznačně nejčastější.
„Prostor pro úmyslné ovlivnění volebních výsledků je tu největší. Protože máme spoustu obcí, kde je obec jedním jediným okrskem, nebo má dva tři. Když ovlivníte takovýhle okrsek, tak to má obrovský dopad potom na ten konečný výsledek,” vysvětluje Lebeda.
