Článek
Vlastimil je v šestém ročníku studia medicíny, a vloni na jaře mu tak byl doručen pracovní příkaz. Za 120 odpracovaných hodin obdržel jako náhradu 18 tisíc korun, která mu bez problému přišla. Jenže včera mu také do e-mailové schránky dorazila zpráva z odboru kanceláře ředitele Krajského úřadu Jihomoravského kraje. V ní se píše, že se změnila situace a z vyplacené částky se musí odvést i odvody na sociální a zdravotní pojištění.
„Vážené studentky, vážení studenti, dovolte mi vás informovat, že v prosinci 2020 ústřední orgány státní správy změnily výklad a z již poskytnuté peněžní náhrady za výkon pracovní povinnosti v rámci zdravotnických zařízení v Jihomoravském kraji je nutno odvést zdravotní a sociální pojištění a současně srazit daň z příjmů,“ píše se v dopise, pod kterým je podepsán vedoucí odboru kanceláře ředitele Jihomoravského kraje Martin Koníček.
E-mail, který ve středu 6. ledna přišel studentům z krajského úřadu Jihomoravského kraje.
Studenti také dostali k vyplnění osobní dotazník, na základě kterého se budou odvody vypočítávat. „Není z toho jasné, kdo to vlastně má platit. Jestli to máme z příjmu odvést my, nebo to za nás udělá kraj, případně třeba škola. Je to ale trochu podraz, protože v původních dokumentech se píše, že se z náhrady odvody neplatí,“ říká Vlastimil.
Část studentů se teď obává, aby nemuseli zpětně část peněz vracet. Krajský úřad ale Seznam Zprávám odpověděl, že žádnou dodatečnou úhradu po studentech požadovat nebude.
„V Jihomoravském kraji studenti nebudou nic odvádět ani vracet, ‚dodaněné prostředky‘ odvede přímo kraj s tím, že úhradu kraji poskytne Ministerstvo zdravotnictví ČR. Tento postup vychází z informací Ústředního krizového štábu, Ministerstva zdravotnictví ČR a Generálního ředitelství HZS ČR,“ upřesnil pro Seznam Zprávy mluvčí Jihomoravského kraje Michal Cagala.
Obecné informace k pracovní povinnosti, které dostali studenti v květnu. Poslední odstavec se věnuje odvodům.
Krajský úřad Jihomoravského kraje bude Ministerstvo zdravotnictví žádat také o poskytnutí peněz na daně. „V případě, že s žádostí uspěje, odpadne vám povinnost podávat daňové přiznání. O této skutečnosti vás budeme informovat,“ stojí dále v e-mailu studentům od vedoucí odboru kanceláře ředitele Koníčka z úřadu Jihomoravského kraje.
Prosincová změna
Ještě na jaře přitom studenti dostali od kraje informaci, že se z náhrady, kterou dostanou, odvody neplatí. „Jelikož se nejedná o mzdu ani plat, nejsou zde zahrnuty povinné odvody na zdravotní a sociální pojištění,“ mohli si přečíst studenti v dokumentu z května 2020.
To se ale v prosinci změnilo. Podle právního rozboru, který vznikl na Generálním ředitelství Hasičského záchranného sboru ve spolupráci s resorty zdravotnictví, financí a práce a sociálních věcí, se odvody z náhrady za pracovní povinnost hradit mají.
Seznam Zprávy se proto obrátily na Ministerstvo zdravotnictví a ptaly se, proč se doporučení změnilo. Úřad ale odkázal na Ministerstvo práce a sociálních věcí, jehož reakci zatím zjišťujeme.
Problémem navíc je, že každý kraj k výplatě náhrad přistupoval rozdílně. Kupříkladu v Královéhradeckém kraji strhávali studentům z náhrad rovnou i 15procentní daň z příjmů. Vedlo to dokonce k paradoxní situaci. Pokud studenti nedostali pracovní příkaz a pracovali ve zdravotnickém zařízení jako dobrovolníci, dostávali právě o 15 procent vyšší odměnu než ti, kterým pomoc nařídil ve stejné instituci pokynem hejtman.
Není tak jasné, jestli například studentům, kteří byli povoláni v Královéhradeckém kraji, ještě přistane na účtu dodatečně stržená částka za daň z příjmů. Nebo budou mít zkrátka ve srovnání se studenty z Jihomoravského kraje smůlu.
Ještě větší potíž pak řeší studentka Lucie, která pomáhala v domově seniorů v Pardubickém kraji. Původně měla dostat za 54 odpracovaných hodin 8100 korun. Obdržela ale ani ne 5600 korun. Volala proto na krajský úřad, jak je možné, že náhrada byla o tolik nižší.
„I kdyby nám tu částku danili, tak bychom museli dostat daleko více. Paní z krajského úřadu mi ale oznámila, že se z toho právě odvedlo sociální a zdravotní pojištění,“ popsala svou zkušenost Seznam Zprávám studentka Lucie.
Studentům přitom nejde v první řadě o peníze. Nelíbí se jim ale, že je na jednu stranu stát zatížil mimo jejich studium i pracovní povinností a k tomu jim jejich finanční situaci komplikuje ještě nejasnými a proměnlivými výklady legislativy. Celá řada z nich přitom dobrovolničila už před zavedením pracovní povinnosti.
„Celý náš systém přitom drží na nohou heroické výkony a improvizace jednotlivců, například právě zdravotníků. Díky nim to ještě všechno funguje. Jakákoliv instituce nebo úřad nad nimi, který by je měl nějak řídit, směrovat a prostě pomáhat, ale selhává,“ dodává Vlastimil.
Ačkoliv tak třeba pro Vlastimila skončila pracovní povinnost už na jaře, stále nemá jasno, jakou další administrativou nebo odvody ho stát za výpomoc potrestá. Další studentka Lucie pak bude čekat, jestli se sjednotí postup všech krajů, nebo bude bita za to, že vypomáhala zrovna v Pardubickém kraji.
