Článek
Počet návštěvníků českých hor rok od roku stoupá. Například Krkonoše podle dat Krkonošského národního parku loni navštívilo o půl milionu více lidí než rok předchozí. Turisté už zároveň nedodržují letní a zimní sezónu a do hor jezdí po celý rok. S počty návštěvníků roste i počet zásahů Horské služby. Na provozní dotaci, kterou dostává od státu, se to však neprojevuje. Spíše naopak.
Pokud projde návrh ministerstva pro místní rozvoj, dostanou na příští rok horští záchranáři o čtvrtinu menší dotaci, než o kterou žádají. „Podle návrhu rozpočtu na rok 2020 jsme žádali provozní dotaci 170 milionů, v tuto chvíli jsme aktuálně podle ministerstva na částce 130 milionů. Částka 170 milionů byla spočítána s ohledem na platy záchranářů a také platby na provoz, tedy například elektřinu na stanicích, benzin do techniky, provozní materiály jako třeba obvazy a další,“ popisuje mluvčí Horské služby Radek Zeman.
Požadovaná dotace je o něco vyšší než v minulých letech a podle Zemana je to dáno změnou platových podmínek profesionálních záchranářů, kteří letos přešli z takzvaných úřednických tabulek na hasičské. „Naši záchranáři už mají v tuto chvíli platy podobné jako profesionální hasiči, což odpovídá i práci, kterou odvádějí, do té doby byli placeni opravdu velmi málo,“ podotýká Zeman.
Horská služba působí na území sedmi pohoří – v Krkonoších, Orlických horách, Krušných horách, Jizerských horách, Beskydech, Jeseníkách a na Šumavě. Oproti jiným složkám integrovaného záchranného systému je, co se týče počtu zaměstnanců, popelkou. Dohromady má asi stovku profesionálních záchranářů, kteří spolupracují se zhruba 360 dobrovolnými, kteří za službu neberou plat a pomáhají ve svém volném čase, zejména o víkendech.
„Celkem v Krkonoších máme 17 zaměstnanců, z toho přímo tady ve Špindlerově Mlýně nás je šest. Na zimu přijímáme dalších 20 sezónních záchranářů, které vybíráme ze zhruba 160 dobrovolných členů, kteří fungují v celých Krkonoších,“ popisuje náčelník Horské služby Krkonoše Pavel Jirsa.
Zásahů přitom jemu a jeho kolegům po celých Krkonoších každoročně o několik procent přibývá. „Oproti stavu před deseti lety je těch úrazů podstatně víc, za zimní sezónu zhruba ošetříme 2 800 až 3 tisíce úrazů, podle toho, jak dlouho ta sezóna trvá. Co se týká letní sezóny, tak doteď máme 420 úrazů,“ říká a dodává, že takzvaná letní sezóna v českých horách trvá do listopadu.
Horská služba má kromě provozní dotace od ministerstva pro místní rozvoj i částečné příjmy ze zásahů u zahraničních turistů. „Je to ale část rozpočtu, na kterou se spoléhat nemůžeme. Výjezdy pro zahraniční návštěvníky, a těch je kupodivu docela dost, hradí jejich pojištění. Jsou to peníze, které bychom měli dostat, ale také nemusíme, protože ti lidé nemusí být pojištění, jsou tam někdy problémy s vymáháním peněz,“ vysvětluje mluvčí Zeman. Zásahy u českých návštěvníků jsou podle něj v rámci plateb pojišťovny. „Z toho my samozřejmě nic nedostáváme,“ dodává.
Horským službám se snaží pomáhat i kraje, které na svých územích mají jednotlivá pohoří. „Horská služba je nezastupitelná v rámci složek IZS. V květnu jsme si vyzkoušeli simulovanou nehodu autobusu u Friesových bud a kdo tam byl první? Pochopitelně Horská služba,“ říká Jiří Štěpán (ČSSD), hejtman Královéhradeckého kraje. Ten má na svém území horské záchranáře dokonce ve dvou pohořích – v Krkonoších a v Orlických horách.
Kraj svým horským službám ročně přispívá částkou přes milion korun, a to především na nákup techniky a provozního materiálu. „My ale nejsme schopni sanovat velký výpadek. Přispějeme rádi, ale nemyslím si, že by kraje měly suplovat stát a dolévat prostředky do Horské služby. To by se mělo řešit systémově,“ říká Štěpán.
Podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (ANO) je ještě předčasné hovořit o přesné výši dotace pro Horskou službu. „Sestavení rozpočtu je věcí Horské služby. Možné snížení provozní dotace ze státního rozpočtu je motivováno tlakem na úspory, které jsou realizovány napříč všemi resorty,“ uvedla říká a dodává, že odmítá všechny poplašné zprávy. Horská služba podle ní dostane i zhruba 10 milionů korun z nespotřebovaných výdajů a očekává i vratku DPH ve výši necelých sedmi milionů.
„Horská služba sama navrhla ve svém rozpočtu možné úspory a jsem v případě nutnosti připravena hledat i další zdroje v rámci rozpočtu ministerstva tak, aby činnost Horské služby nebyla ohrožena,“ řekla Dostálová.
Finální rozhodnutí ministerstva o žádosti o dotaci bude podle ministryně záviset na konečném schválení zákona o státním rozpočtu na rok 2020.
