Článek
Už od roku 2018 pracuje na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity odborný tým na vývoji speciálního modelu, který dokáže odhalit a definovat dopady revolučních plánů na snižování emisí na různé části společnosti. Tedy na energetiku a celé hospodářství, na využití půdy, zaměstnanost, sociální oblast a životní prostředí.
Unikátní model, schopný analyzovat souvislosti jak na národní, tak evropské a globální úrovni, popsal na sklonku letošního roku šéf vývojového týmu Christian Kimmich pro server Aktuálně.cz.
Podle jeho slov pracuje model s více než čtyřmi tisíci vstupními proměnnými, jež analyzuje a uvádí do souvislostí.
Podobný nástroj by objektivně ukázal, jak se změna v jedné oblasti – například útlum uhlí v Česku do roku 2040 – projeví v energetice, cenách, zaměstnanosti a kvalitě ovzduší, jaké náklady nebo efekty to přinese.
Špatně načasováno
Výzkum si objednalo předloni ministerstvo průmyslu a obchodu, které funguje jako jeho aplikační garant. Projekt je z větší části financován Technologickou agenturou ČR a přijde na více než pět milionů korun. Jeho smyslem je – jak se píše na webu Masarykovy univerzity – sloužit především k volbě strategických politik a informovat o možnostech strukturálního ekonomického vývoje v průběhu (uhlíkové – pozn. red.) transformace.
Nástroj by mohl pomoci objektivně vyhodnotit nejen různé varianty uhelného útlumu, ale také další opatření na ochranu klimatu, která musí Česká republika letos zpracovat. Což je například Národní klimatický plán do roku 2030, nová Státní energetická koncepce či aktualizace dalších hotových strategií podle nových a mimořádně ambiciózních klimatických cílů Evropské unie.
Vědecký model ale politici pro tvorbu těchto zásadních dokumentů nevyužijí. Hotový bude až v roce 2021, což je pozdě. „Nemůžeme na něj čekat. Já to beru jako akademický projekt,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Rozhovor s ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem.Video: Seznam Zprávy
Má smysl platit pěti miliony korun vývoj nástroje, který stát pro strategické rozhodování nakonec nevyužije? „Neumím říct, proč Technologická agentura schválila řešení do roku 2021, bylo to v nějaké době, kdy se akademici dohadovali a připravovali tento projekt. Rádi bychom ho využili, ale nemůžeme při všem respektu čekat do konce roku 2021. Jsme pod tlakem rostoucích cen emisních povolenek, neustále se měnících požadavků Evropské komise,“ vysvětluje ministr.
Nová evropská cesta
Premiér Andrej Babiš se koncem loňského roku přihlásil za Českou republiku k novému evropskému plánu New Green Deal. Ten výrazně zpřísnil klimatickou politiku Evropy v příštích letech. Podle něj má Unie do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 50 až 55 procent a v roce 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality.
Česká republika dosud počítala s mnohem mírnějšími cíli. Národní klimatický plán stanoví do roku 2030 pokles emisí jen o 30 procent. Podle Havlíčka je reálné dosáhnout úspory nejvýš 44 procent, znamená to ale přepracovat dosavadní strategie.
Klimatické úspory předpokládají mnohamiliardové výdaje na kompenzace pro podnikatele, různé formy pobídek a motivačních programů pro nasazování čistých technologií a kompenzaci negativních sociálních dopadů (například ztrátu pracovních míst v utlumovaných sektorech). Podle Havlíčka přijde jen podpora obnovitelných zdrojů v energetice do roku 2030 na 900 milionů korun.
Efekt evropské klimatické politiky na oteplování planety bude přitom zanedbatelný – kontinent se na globálním znečištění skleníkovými plyny podílí necelými deseti procenty.
