„Stát není pro smích a nebude tu bordel.“ Srovnání Babiše před lety a dnes

Finanční správa zaměstnávající šestnáct tisíc úředníků najela před sedmi lety do nových kolejí. Tehdy ještě novopečený politik, šéf hnutí ANO a ministr financí Andrej Babiš dával jasně najevo, že je třeba vůči daňovým poplatníkům zásadně přitvrdit.

„Když všichni budeme podvádět, nikdo nebude platit daně, no tak to je potom cesta do pekel,“ říkal na mítinku ANO před říjnovými volbami v roce 2013. „Bude-li stát pro smích a budou tu chodit podnikatelé v Bentley, kteří pět let neplatí daně a budou řvát na zaměstnankyně finanční správy, které berou dvacet tisíc, tak tady bude vždycky bordel.“

Staré nahrávky z dob Babišova nástupu do politiky a na ministerstvo financí si můžete připomenout v úvodním sestřihu. Jedná se o Babišova vystoupení na volebních mítincích v roce 2013, v pořadu ČT Otázky Václava Moravce v roce 2014 či jeho úvodní řeč na ústředním sněmu ANO v roce 2015.

Jak se způsob práce finanční správy po přitvrzení v Babišově éře (a v éře jeho náměstkyně a následně nástupkyně na ministerstvu Aleny Schillerové) proměnil? Zmapovali jsme to v investigativním dokumentu, který si můžete pustit níže. V něm jsme zrekonstruovali příběhy konkrétních podnikatelů, situaci hodnotí jak daňoví poradci, právníci, soudci či berní úředníci, tak i členové vedení finanční správy.

Na dokument Roky daňového pekla se podívejte zde:

Faktem je, že na daních stát skutečně vybere víc peněz, než tomu bylo před Babišovým nástupem na ministerstvo financí v roce 2014. „Příčinou byl především silný ekonomický růst, vysoká zaměstnanost a s tím související spotřeba obyvatelstva,“ uvádí ovšem výroční zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu z loňského roku.

Ve zprávě se dále píše: „Růst daňových příjmů tak do značné míry souvisel s vývojem HDP. Na růstu se podílely i další vlivy, například zavedení kontrolního hlášení či elektronické evidence tržeb, avšak NKÚ zde spatřuje riziko v nedosažení očekávaných přínosů za současného nárůstu souvisejících nákladů a administrativní zátěže.“

Ve speciální Zprávě o daních v České republice, kterou vydal NKÚ v roce 2018, se dokonce uvádí, že dopady zavedení kontrolního hlášení a EET jsou velmi diskutabilní: „Pohybují se od dvou do deseti miliard korun. Mělo to pozitivní vliv na dodržování předpisů a plnění povinností v oblasti DPH, avšak na úkor administrativní zátěže daňových subjektů.“

Vedle rostoucí administrativní zátěže podnikatelů a firem se jako hlavní problémy současné finanční správy ukazují tyto dva závěry:

- Finanční správa vede na 1300 soudních sporů ročně, velkou část z nich prohrává. „Každý prohraný soudní spor je nepříjemná záležitost. Že by tady člověk běhal nadšením, to určitě ne, a prohraných jich není málo,“ řekl ředitel Odvolacího finančního ředitelství v Brně Tomáš Rozehnal.

- Za škodu, kterou způsobí berní úředníci jednotlivým firmám a potažmo i státnímu rozpočtu (vyplácí se z něj odškodnění firmám), nenese nikdo žádnou odpovědnost. Ministryně financí Alena Schillerová, zodpovědná za výběr daní už pět let, říká: „Zdržím se jakýchkoliv soudů, protože mi to jako ministryni nepřísluší.“

Andrej Babiš před vstupem do politiky označoval způsob výběru daní v Praze a kontroly podnikatelů jako daňový ráj. A začal to měnit. „Ten resort, který jsem převzal, byl skutečně v rozkladu, finanční správa… Praha, to byl daňový ráj. Zvenčí to není vidět, jak ten stát funguje – byrokraticky, pomalu, nenormálně, to je jiný svět,“ vyprávěl v roce 2015 studentům Technické univerzity v Ostravě.

Podvody na DPH, v jejichž důsledku přicházel český státní rozpočet podle odhadů Evropské unie o 3,2 miliardy euro ročně, pomalé a neúčinné daňové kontroly podnikatelů a nedostatek zaměstnanců finanční správy, to byla hlavní Babišova témata, která se opakovala na všech volebních mítincích.

„Ministr financí má finančně analytický odbor a ten se může podívat na vaše účty bez souhlasu policajta, státního zástupce nebo soudce. To je mocná zbraň,“ řekl v roce na jednom z volebních mítinků.

Z nahrávky ministra Babiše, pořízené v roce 2016, která následně unikla na twitterový účet Skupina Šuman, je zřejmé, že Babišem zmiňovaný finančně analytický odbor začal ministr financí používat mimo jiné i jako nástroj na boj s konkurencí jeho holdingu Agrofert.

„Ti naši klekli na tu FAU Přerov, takže ta je v insolvenci, má obstavené účty, vagóny,“ říká Babiš na nahrávce o firmě, která měla sklad v areálu holdingu a finanční správa na majetek a účty firmy vydala zajišťovací příkazy, čímž ji téměř zlikvidovala. Soud následně rozhodl, že berní úředníci postupovali nezákonně a firmu FAU poškodili.

Podobný postup finanční správy dokládají i další případy zrekonstruované v dokumentu Roky daňového pekla; mluví se v nich mimo jiné i o vydávání zajišťovacích příkazů na pokyn shora či odměňování úředníků za plnění norem.

„Finanční správa šla od jednoho extrému k druhému,“ říká na kameru Jiří Žežulka, který nastoupil do čela Generálního finančního ředitelství po nástupu Andreje Babiše na ministerstvo financí a vydržel ve funkci pouhý rok. „Tou dobou už byly vztahy mezi podnikatelskou veřejností a finanční správou skoro nepřátelské,“ popisuje muž, který se koncem loňského roku stal šéfem finanční správy na Slovensku.

A jaká jsou fakta k výběru daní od nástupu politiků hnutí ANO na ministerstvo financí?

Data z grafu ze závěrečné zprávy NKÚ ukazují, že inkaso daňových příjmů od roku 2014 narostlo o 370 miliard korun, tedy o více než 31 procent. Důvodem byl, jak uvádí kontrolní úřad, zejména silný ekonomický růst, vysoká zaměstnanost a s tím související spotřeba obyvatelstva.

„S růstem daňových příjmů souvisí i růst výdajů na správu daní,“ uvádí NKÚ. „Nejvíce se na výdajích finanční správy podílely mzdové výdaje. Celkový nárůst výdajů na správu daní v letech 2014 až 2018 ve výši téměř 7 miliard korun odpovídá navýšení o téměř 40 procent, což převyšovalo tempo růstu daňových příjmů ve stejném období.“

Po roce 2014 přibylo úředníků finanční správy zhruba o čtyři stovky, nyní jich na výběru daní pracuje téměř 16 tisíc.

„Nejvyšší meziroční nárůst výdajů na správu daní byl u finanční správy zaznamenán v roce 2017, když oproti předchozímu roku vzrostly o 1,7 miliardy korun, největší podíl na tom měl nárůst mzdových výdajů, který činil 1,2 miliardy,“ uvádí se ve Zprávě NKÚ o výběru daní v České republice.

Poznámka: V úvodním videosestřihu Babišových vystoupení byly použity záběry z youtube kanálu hnutí ANO, z ministerstva financí, ČT24 či záznam z Poslanecké sněmovny.