Které dálnice se budou stavět a co počká. Plán je hotov

Dálnice se budou stavět tempem, jaké Česká republika nezná.

Těmito slovy může svůj první úspěch ohlásit energický vicepremiér Karel Havlíček. Dosud nejvyšší výdaje na dopravní stavby zajistila pro rok 2010 vláda Jana Fischera. Tehdejší rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) ve výši 96 miliard korun nikdo nepřekonal, dnes však Havlíčkovi úředníci v čele s šéfem fondu Zbyňkem Hořelicou dokázali domluvit dotace 129 miliard. V dalších dvou letech se bude částka zvyšovat vždy o 20 miliard. Vyplývá to z rozpočtu SFDI, který vicepremiér odeslal do připomínkového řízení a který se podařilo Seznam Zprávám získat.

Následující mapa ukazuje, kdy stát počítá s definitivním dostavěním jednotlivých dálnic:

Česko nedokáže dlouhé desítky let dokončit páteřní síť dálnic, s takovým balíkem peněz se však konec projektu přiblížil. Přinejmenším na první pohled.

Vicepremiér a ministr dopravy v jedné osobě využil příznivou příležitost, protože nově může utratit patnáct miliard z programu Next Generation, kterým chce Evropská unie přispět na obnovu ekonomiky po koronavirové krizi. SFDI bude kromě toho inkasovat z Bruselu doplatky za rozpočtové období 2014-2020 a především počítá s tím, že se dotace z národního rozpočtu zvýší o 23 miliard. V dalších letech se budou národní i evropské prostředky navyšovat.

V roce 2021 se bude opravdu stavět víc než dosud. Dokončí se skoro šedesát kilometrů nových dálnic, pokud se započte i desetikilometrový úsek D6 z Nového Strašecí do Řevničova, na kterém se zřejmě s předstihem začne jezdit už letos. To je na české poměry mimořádný výsledek. Zároveň se zahájí osm nových úseků dálnic a spolu s nimi šest obchvatů na silnicích první třídy, každý v ceně přes miliardu korun. Teoreticky je možné, že se začne projekt PPP na stavbu třiceti kilometrů mezi Milínem a Miroticemi na dálnici D4, tady však nejsou k dispozici žádné pevné termíny.

Rozpočet SFDI nabízí také seznam staveb, se kterými se začne v letech 2022 a 2023, a výčet je impozantní, i když je třeba předpokládat, že se plány jako vždy nepodaří naplnit. Nově se objevují plány na prodloužení D35 z Hradce Králové do Jičína, spojení z Trutnova do Polska po D11, nové úseky D6 konečně spojí Karlovy Vary s Prahou, vysokým tempem se údolím řeky Moravy rozjede D55.

Přesto existuje druhý pohled, který může nadšení z realizace dlouho odkládaných projektů zchladit. Vyhlídky SFDI sahají až do roku 2027, skutečně slibují hodně, ovšem střízlivý závěr zní, že páteřní síť dálnic dokončena nebude. Přinejmenším pokud se do ní počítá pražský okruh, spojení z Brna do Vídně, z Prahy do jižních Čech, případně alternativa k přeplněné dálnici D1, tedy „pětatřicítka“ mezi Hradcem Králové a Olomoucí.

Základním vysvětlením je fakt, že na dálnice jde z rozpočtu SFDI jen zlomek peněz.

Konkrétně z částky 129 miliard slíbené dopravákům na příští rok dostane silniční investor ŘSD 62 miliard. Zbytek inkasují především stavitelé železnic a relativně menší částky ještě půjdou na stavbu vodních průplavů, opravu krajských silnic a provoz státní správy. Ovšem také peníze ŘSD míří na různé adresy, mimo jiné na údržbu a opravy, provoz mýtného systému a modernizace silnic 1. třídy. Napřesrok se tedy za nové dálnice utratí dvanáct a půl miliardy. I to je mimořádná částka, ovšem při běžné ceně 300-500 milionů za kilometr dálnice se postaví 25-35 kilometrů. Víc než polovinu pohltí dvě hlavní stavby, obchvat Českých Budějovic a první část D35 z Opatovic nad Labem přes Pardubický kraj.

Podstatnější je, že úřady nejsou schopny plánovat. To je vidět z praxe, že se dálnice staví po několikakilometrových úsecích, a přitom nikdo neví, kdy se puzzle s názvem „páteřní síť“ dokončí. Síť byla navíc vymyšlena už v časech komunismu podle potřeb plánované ekonomiky. Proto není divu, že co nevidět budou dokončeny tři dálnice z Prahy směrem na severozápad, tedy do Karlových Varů, Chomutova a Ústí, proto vznikne mezi Olomoucí, Lipníkem, Hulínem a Vyškovem „Hanácký kruháč“, ještě překřížený dálniční spojkou Olomouc-Přerov. Ale na druhou stranu marné bude čekání na dálniční spojení do „kapitalistického“ Rakouska, v investičních plánech nespěchá ani obchvat Prahy a hlavní město si tak musí vystačit s vnitřním okruhem.