Článek
Dobrý přehled o variantách koronaviru, které v zemi kolují, je v této fázi pandemie podle odborníků naprosto zásadní. I příznivou epidemickou situaci totiž mohou mutace rychle zvrátit. V Česku ale vše stále pokulhává a nejen to – vláda hodila přes palubu část pracovišť, která jí s odhalováním variant už před měsíci podala pomocnou ruku.
Řadí se mezi ně centrum BIOCEV, ve kterém pracují lidé z několika ústavů Akademie věd či Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Z pracovišť, jež se dobrovolně zapojila do pomoci státu a začala sekvenovat, připadá právě na BIOCEV největší část analyzovaných vzorků.
Teď ale musí s odhalováním variant koronaviru skončit. Doposud od státu nedostal ani korunu a ani do budoucna pravděpodobně nic nedostane – ministerstvo zdravotnictví s univerzitními týmy nepočítá a nebude k nim směřovat ani žádné prostředky z avizovaných 161 milionů určených právě na pokrytí nákladů sekvenování.
Jak se v Česku sekvenuje. Významně pomáhá Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí. Velký podíl má také Národní referenční laboratoř pod SZÚ, u které jde o povinnost. Další je na pásce dobrovolně zapojený BIOCEV, ten nyní musí skončit.
„Je to taková poslední rána. Podařilo se mi nadchnout pro to lidi, rychle se do všeho pustili, celé to nastartovali. Tohle je absolutně demotivující v tom státu pomáhat. BIOCEV od začátku osekvenoval 800 vzorků. Pořád jsme čekali, jak se financování vyřeší. Teď jsem ale všem napsala, že to stopneme,“ uvedla pro Seznam Zprávy viroložka Ruth Tachezy, která vede výzkumnou skupinu v centru BIOCEV.
Proč byla pracoviště navázaná na vysoké školy od peněz z vládou schváleného dotačního programu určeného na náklady sekvenování odstřižena, není jasné.
„V současně platném usnesení vlády je uloženo ministrovi zdravotnictví zajistit uvolnění prostředků mezi jednotlivá sekvenační centra napřímo. Sekvenační centra jsou součástí jak zdravotnických zařízení, tak vysokých škol i Výzkumného ústavu veterinárního lékařství. Všem těmto subjektům může ministerstvo zdravotnictví prostředky poskytnout,“ uvedla pro Seznam Zprávy mluvčí resortu školství Aneta Lednová.
Místo 8 000 jen 4 000
S prosbou o vysvětlení se redakce Seznam Zpráv opakovaně obrátila i na ministerstvo zdravotnictví. Doposud však neodpovědělo. Ministr Petr Arenberger (za ANO) se k věci pouze krátce vyjádřil po pondělním jednání vlády.
„Na úrovni ministerstva financí a dalších resortů se diskutovalo, jak k těm konkrétním subjektům dostat prostředky co nejrychleji, aby se nemusely soutěžit, protože to by trvalo řadu měsíců. Minimálně dva nebo tři. Prostředky se poskytnou přímo těm organizacím, které jsou pod konkrétními ministerstvy. Bohužel vysoké školy a další privátní subjekty se do tohoto systému nedostaly, respektive ty prostředky by přišly hodně pozdě. Vláda a ty instituce nechtěly, aby tyto instituce dlouhodobě zálohovaly to sekvenování,“ řekl bez dalších podrobností.
Týmy pracovníků, jež státu pomohly v nouzi, kdy jeho vlastní kapacity nestačily, tedy nedostanou nic. Kromě BIOCEV se problém může týkat i pracovníků z Univerzity Palackého v Olomouci, kteří se do sekvenování také zapojili.
Snížení kapacit pro sekvenování se projeví na celkovém objemu analyzovaných vzorků. Ministr oznámil, že se cíle snižují na půlku. V pondělí tak korigoval své vyjádření z 9. května, kdy v televizi CNN Prima News sliboval masivní sekvenování a až 8 000 sekvencí měsíčně.
„Laboratorní skupina to definovala tak, že ty prostředky nebudou použity na půl roku, jak se původně plánovalo, s 8 000 vzorky měsíčně, ale v současné době se pracuje s počtem 4 000 vzorků každý měsíc na dobu jednoho roku,“ dodal.
Slepý stát
Na důležitost provádění sekvenování Seznam Zprávy opakovaně upozorňují. Po jeho posílení volají i odborníci a poradní skupiny ministerstva včetně Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES). Masivně se hlídání variant koronaviru provozuje i v zahraničí, například Velká Británie osekvenuje až 10 procent všech odebraných vzorků. V České republice to ještě nedávno nebylo ani jedno procento.
„Připadá mi zoufalé, jak stále dokola děláme stejné chyby. Šetříme tam, kde bychom neměli, a ztrácíme drahocenný čas. Tady jde nejen o zdraví, ale doslova o národní bezpečnost. Pokud nebudeme kontrolovat výskyt mutací koronaviru v Česku, stane se z nás nebezpečný, nedůvěryhodný soused, se všemi důsledky pro cestování, zahraniční obchod a tak dále,“ uvedl už dříve pro Seznam Zprávy biochemik a prorektor UK Jan Konvalinka.
