Článek
Důchodový tým, který vedl Martin Potůček, se poprvé sešel v květnu 2014. Od té doby schválil deset návrhů na změny v penzijním systému.
„První, průběžný pilíř penzijního systému nezkolabuje. Na důchody bude vždycky. Stát si nemůže dovolit nechat své občany na holičkách. Jiná věc je, jestli důchod bude důstojný. Bude lépe, nebo hůře pokrývat potřeby důchodců,“ uvedl Potůček.
Dosavadní model důchodové komise, kterou tvořili politici, experti, odboráři i zástupci různých organizací, nebyl při hledání podoby důchodové reformy příliš úspěšný. Po volbách by se měl najít účinnější způsob práce na reformních krocích, který by rychleji vedl k dohodě a k promítnutí změn do systému penzí, vyplývá ze závěrečné zprávy o činnosti důchodové komise.
Devět návrhů komise na změny penzijního systému Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo vládě, osm pak v Parlamentu uspělo a promítly se do zákonů. Komise připravila postup zrušení reformy někdejší pravicové vlády, tedy tzv. druhého pilíře. Navrhla také zastavení důchodového věku na 65 letech s pravidelným přehodnocováním délky života, model vyšší valorizace či spoření na penzi i pro děti. Koaliční dohoda počítala původně i s úpravou „zdanění práce“, posílením zásluhovosti a oceněním výchovy dětí.
Většina důchodců závisí na státu
Pozornost, kterou veřejná správa věnuje penzijnímu systému, je ale podle Potůčka nedostatečná. Důchodový systém je podle něj specifický v tom, že nynější rozhodnutí ovlivní situaci za 20 či 30 let.
Zřízení komise si vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) předsevzala ve svém programu. Tým měl přijít s „komplexním a vzájemně provázaným souhrnem návrhů“, který by zajistil stabilitu důchodové soustavy i přiměřené penze. To se ale nedaří, penzijní systém je dlouhodobě v deficitu.
Schodek v posledních letech sice klesal, ale snížil se jen díky konjunktuře, tedy vysoké zaměstnanosti a vyšším odvodům z rostoucích mezd. Senioři v Česku jsou přitom v naprosté většině závislí na důchodu od státu a jejich příjem se po nástupu do penze propadá.
První pilíř systému zahrnuje penze vyplácené státem. Ve zrušeném druhém pilíři lidé vyvedli tři procenta z průběžného systému a spořili je na svém důchodovém účtu, k nim si posílali dvě procenta ze své mzdy. Třetí pilíř je tvořen penzijním připojištěním se státním příspěvkem.
