Článek
Stát plánuje v následujících deseti letech dát na propojování vodárenských soustav 24 miliard korun. Na dnešní tiskové konferenci po jednání Národní koalice pro boj se suchem to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Podle ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD) půjdou peníze nejvíce do Středočeského a Jihočeského kraje.
Bez vody zkrátka není život, uvedl premiér
Na obnovu vodovodů pak stát dá šest miliard korun. Tyto projekty jsou zahrnuty v Národním investičním plánu. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) bude možné další peníze čerpat z evropských fondů, dohromady se tak podle něj v Česku v následujícím desetiletí investuje do řešení vody 50 miliard korun.
„Konkrétně je v plánu například vybudování přivaděče Praha–Kladno nebo posílení kapacity východočeské vodárenské soustavy Náchod – Hradec Králové. Propojení vodárenských soustav pomůže se zásobováním vodou téměř pro tři miliony lidí,“ uvedl Toman.
Letošní situace je podle ministrů horší než loňská, vyhlídky nejsou dobré
Stát pak také plánuje rozšířit skupinový vodovod Nýrsko–Klatovy další větví do Dobřan nebo propojit vodovody Liberec – Bílý Kostel nad Nisou – Hrádek nad Nisou.
„Pro naši vládu je voda a strategie řešení problémů s vodou to nejdůležitější, co máme na stole, protože bez vody zkrátka není život,“ řekl Babiš.
Nyní je podle ministrů situace se suchem podstatně horší než loni, prognóza srážek podle nich není příznivá.
Jak už dříve uvedlo ministerstvo zemědělství, spolu se státním podnikem Lesy ČR plánuje stát podpořit v následujících třech letech mimo jiné rekonstrukci, obnovu, odbahnění nebo stavbu 1 215 rybníků nebo malých vodních nádrží. Ministerstvo na to chce dát půl miliardy korun ročně. Podle něj jde o pokračování stávajících dotačních titulů, ale i nových. Žadatel bude moci dostat od státu na obnovu rybníku 80 procent z rozpočtu, zbytek bude ze soukromých peněz.
Ministerstvo zemědělství v posledních čtyřech letech dalo na opatření proti suchu 29,4 miliardy korun, většinou z peněz Evropské unie. Do budoucna plánuje investovat více peněz do zavlažování.
Loňský rok byl podle údajů z pražského Klementina nejteplejší od roku 1775, kdy tam začalo soustavné měření teplot. Průměrná teplota za rok 2018 dosáhla 12,8 stupně, což je o 3,2 stupně více než průměr za roky 1775 až 2014, tedy za více než dvě století.
