Článek
Přinášíme vám přepis celého rozhovoru s generálním ředitelem současného výběrčího mýta Karlem Feixem.
Ministerstvo dopravy nedávno vyhlásilo nový tendr na provozování mýta od roku 2020 na dalších deset let, předpokládaná suma je maximálně 29 miliard. Už jste si vyzvedli zadávací dokumentaci?
Vyzvedli jsme si zadávací dokumentaci, studujeme ji a samozřejmě se připravujeme na účast v tomto výběrovém řízení.
Vy se připravujete nejenom na účast. Ani pár dnů netrvalo a už jste tendr kritizovali, a to kvůli tomu, že ministerstvo pouští uchazeče k citlivým datům. Chápu, že si chcete chránit své dosavadní know-how, na druhou stranu ze smlouvy i z dodatku vyplývá, že to know-how poskytnete. Museli jste prostě počítat s tím, že konkurenti uvidí do současného fungování mýta…
My jsme s tím počítali, dokonce to bylo i součástí hodně náročného vyjednávání v loňském roce, kdy se podepisoval dodatek k původnímu kontraktu na prodloužení výběru mýta. Součástí byla i otázka poskytnutí těchto informací a případná spolupráce na předání systému někomu novému.
Ovšem my se cítíme dneska poškozeni tím, že dohoda zněla, že informace dostanou pouze kvalifikovaní účastníci. To znamená jenom těch několik pár účastníků, kteří budou vybráni v kvalifikačním řízení. Ne, že budou tyto informace dávány najednou plošně komukoliv, kdo si zažádá. Dneska je to tak, že kdokoliv, a může to být člověk z ulice, si požádá o technické specifikace a dostane je. A dostane tak 70 tisíc stránek v elektronické podobě, kde je konfigurace systému, způsob jeho provozování. To je velké bezpečnostní riziko, my si myslíme, že je to nejenom porušení smlouvy, ale že to je i od českého státu hloupost, protože vydává v podstatě všanc svůj systém, který je v jeho majetku.
Jaké bezpečnostní riziko myslíte? To přece neohrozí fungování státu.
Dneska v době hackerských útoků dávat informace o, řeknu to lidově, střevech takového systému komukoliv, kdo si o ně požádá, je samozřejmě určité bezpečnostní riziko. To v každém případě.
Vy jste i podali stížnost jednak na Úřad pro ochranu osobních údajů, jednak na Národní bezpečnostní úřad, čeho chcete dosáhnout? Oddálení tendru?
Ne. Chceme jen, aby se zastavilo toto plošné vydávání, aby se postupovalo podle smlouvy, kterou máme z loňského roku podepsanou. A chceme také, aby si stát uvědomil tuto krizovou situaci. My jsme na to ministerstvo upozornili hned, v okamžiku, kdy jsme zjistili, že došlo k tomuto kroku. A když ministerstvo odpovědělo, že má pocit, že postupuje správně, přistoupili jsme k těmto krokům, tedy obrátili jsme se na státní instituce.
Vy mluvíte i o tom, že jde o porušení smlouvy, že v tom dodatku, který jste minulý rok podepsali, je to specifikováno jinak. Budete se pro porušení smlouvy obracet na soud?
My tuto věc zvažujeme. Tedy zřejmě budeme žádat nějaké soudní předběžné opatření, protože si opravdu myslíme, že toto je podcenění rizik a že to je ze strany státu hazard.
Když jde vlastně o porušení smlouvy, můžete žádat i odškodné?
To, pane redaktore, je otázka budoucnosti. Já si osobně myslím, že buď dojde k tomu, že padne nějaké rozhodnutí, které bude potvrzovat náš postoj, nebo že ministerstvo ještě pochopí situaci a začne dodržovat naši dohodu.
A jsou v té dohodě specifikovány nějaké sankce za porušení smlouvy?
Nejsou tam specifikovány. Ale samozřejmě, že bychom mohli případně žádat i nějaké odškodnění. Nám jde ale především o to, abychom se nedostali do situace, že by došlo k nějakému problému, třeba kyberútoku. V tom okamžiku bychom se z toho snažili vyvinit.
Co hrozí v případě takového kyberútoku? Provoz na dálnicích se nezastaví, pouze by stát nevybíral mýto.
Uvědomme si, že ten systém je jeden z největších informačních systémů státu. Dokonce bych řekl, že v současné době největší a i nejúspěšnější. A není to systém, který pouze sleduje vozidla a má citlivé informace o pohybu vozidel, informace o firmách, které v tom systému jsou zaregistrovány, ale vybírá i peníze. To znamená, je to i otázka těch dnešních deseti miliard korun za rok.
Pusťte si celý rozhovor s Karlem Feixem:
Ministerstvo pustí do střev mýtného systému kohokoliv z ulice. To je šílený hazard, říká ve Výzvě Seznam Zpráv šéf Kapsche Karel Feix. Video: Adam Junek
Vy jste před časem nabídli státu, aby i odkoupil české podnikání Kapsche. Dokážete si představit, že někdo bude s vámi o tom jednat ve chvíli, kdy se s ním buď budete soudit, nebo minimálně na něj podáváte stížnosti třeba u NBÚ?
My jsme nabídli tuto věc už v loňském roce. Ta věc byla teď někdy prezentována jako úplná novinka, není to pravda, my jsme ji připravili na listopad loňského roku. Podobné scénáře známe ze zahraničí, například z Rakouska a z jiných zemí. Nabídli jsme státu, ať se zapojí hlouběji do provozování mýtného systému, je to ostatně jeho majetek. Tím se v budoucnu může vyhnout velkým tendrům, které jsou zpolitizovány a které stejně znamenají, že jste v područí dodavatele. Protože po změně systému znovu nebudete mít know-how, nemáte lidi, kteří by uměli ten systém provozovat. Proto řada zemí, a Rakousko je jen jeden příklad, se zapojuje do provozování mýtného systému na denní bázi a od subdodavatelů si nechává jen dodávat některé funkcionality.
A co by to znamenalo pro vás? Už nechcete působit na českém trhu, nebo si nevěříte v příštím tendru?
Ne, chceme tu samozřejmě působit. Tato nabídka byla vyvolána aktuální situací. My se domníváme, že takto velký tendr je extrémně složitý a to zvlášť v podobě, jak jej stát vyhlásil. Teď je možné cokoliv od provozování tohoto systému, až po vybudování něčeho úplně jiného.
Bude velice těžké ty nabídky porovnávat a vlastně je vůbec vyhodnocovat.
Kromě toho víme, že těch deset let tady byly neustálé stížnosti, že je stát v područí firmy Kapsch a že firma Kapsch má jediná přístup k tomu systému a celý ho ovládá. Proto jsme udělali tuto nabídku. Otázka je, jestli a jak by stát na ni reagoval. Doteď Ministerstvo dopravy pouze mlčelo.
Vy jste na to už narazil. Kritizujete ten tendr nejenom kvůli vydávání citlivých údajů, ale kvůli celkovému nastavení, jež podle vás zvýhodňuje satelitní řešení oproti tomu stávajícímu mikrovlnnému. Jenomže když se stát rozhodne rozšiřovat mýto o další kilometry silnic a dálnic, v tomto případě tedy zatím počítá s 900 kilometry silnic I. třídy, je to přece nejsnazší řešení, než stavět po celé republice další mýtné brány.
Víte, my kritizujeme spíš způsob, jak se ten tendr připravoval. To, že nebyla žádná odborná diskuze o budoucnosti mýta v České republice. Sešlo se pár kvaziodborníků, kteří si sedli a začali diskutovat, jestli přidají nula nebo tři tisíce kilometrů. A to aniž by se ptali, zda a proč mají být nějaké silnice vybrány. A těch 900 kilometrů je politická, ne odborná dohoda.
My nejsme proti tomu, aby si stát zadal, co chce. Když stát řekne, že chce satelit, chce satelit. Stát ale řekl, že to bude technologicky neutrální soutěž a místo toho, aby zadal podmínky technologicky neutrální, tak je zadává tak, aby preferoval nový systém.
A navíc stát ten stávající systém vlastní a vůbec nezohlednil, že by jej chtěl po tom roce 2019 ještě využít.
Kromě toho podle našich analýz na těch nových 900 kilometrech nic navíc nevydělá. Jistě, vybere se víc, ale za zvýšené náklady. Je to jen projekt pro projekt. Ve světě je zpoplatnění silnic prvních tříd naprostou výjimkou. Mají malý provoz, nízké sazby, takže se na nich vybere oproti dálnicím opravdu málo. A ke všemu zavedení mýta na těchto komunikacích může zvednout ceny v krajích.
Protože se zdraží služby v krajích tam, kde se ty silnice zpoplatní. Když to přeženu, tak v případě, že si nějaká babička objedná uhlí, tak ji to bude stát víc peněz, protože přijede řidič s autem, které muselo zaplatit po cestě mýtné.
Na druhou stranu, vy říkáte: Stát chce úplně nový systém, preferuje ho. Já když budu chtít vyměnit počítač, taky to nebudu stavět na Atari z 80. let, byť ho vlastním…
No ono je to trochu jinak. Podle smlouvy jsme celou dobu museli systém modernizovat. To znamená, že jsme ho museli k loňskému roku takzvaně vypulírovat tak, aby byl jako nový. Dokonce stát si objednal teď za víc než tři sta milionů další modernizaci kvůli zavádění evropské služby. Takže my dneska instalujeme úplně nové služby a aplikace do toho systému. No a vedle toho - stát se chová, jako kdyby ten systém klidně odepsal a vyhodil. Ten systém bude mít hodnotu několika miliard korun.
A jak byste si tedy ten ideální tendr, kromě toho, že by vám to stát zadal pro změnu z ruky, představovali?
My jsme nikdy nebyli proti tendru a uvědomuji si, že zadání z ruky není věc, která by byla politicky nebo společensky možná.
Nic ale nebrání vysoutěžení třeba toho stávajícího systému. Teď to probíhá například v Polsku. Právě proto se přece vloni vedla ta složitá jednání, aby mohl další subjekt přistoupit do systému, a když nabídne lepší podmínky než my, tak jej převzít.
Já prostě nechápu, že stát udělá tendr, v kterém hned na počátku znevýhodní vlastní systém, aby dal šanci i někomu, kdo umí jen jinou technologii. Je to, jako byste si šli koupit ledničku. Víte, že chcete ledničku s malým mrazákem. V obchodě ovšem zjistíte, že jsou výrobci, kteří dělají jen ledničku s velkým mrazákem. Přenastavíte si podmínky tak, aby se toho vašeho výběru mohli také účastnit? Přece sám stát si má říct, co chce a potřebuje a ne zohledňovat šance firem podle toho, co umí, jenom proto, aby to vypadalo fér.
Mohl by stát mimochodem vybrat na mýtu víc i bez toho rozšíření?
Určitě. Protože dnes tarify, které jsou v České republice v porovnání s okolními zeměmi, jako je Rakousko, Slovensko nebo Německo, jsou podstatně nižší. Za deset let výběru mýta se tarify upravovaly minimálně. Samo ministerstvo někde připustilo, že by mohlo zvednout tarify o 30 nebo 35 procent. Jen tak by se vybralo klidně 13 miliard korun ročně.
