Článek
Stát by mohl stavbu nového jaderného zdroje v Dukovanech financovat zcela sám. Je to varianta pro případ, že by zapojení energetické firmy ČEZ do financování bylo příliš drahé. Po středečním jednání tripartity to uvedl ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO). Podle něj by to mohlo snížit výkupní ceny energie. Podle původních plánů se stát měl podílet 70 procenty, zbylých 30 procent pak měl zaplatit ČEZ.
Míra státního financování stavby je podle Havlíčka závislá na vyhodnocení, jaký dopad bude mít financování ze strany ČEZ. O tom by měl rozhodnout znalecký posudek a také chování investora. „Za předpokladu, že to pomůže výkupní ceně, tak je stát připraven financovat stavbu ze 100 procent,“ uvedl ministr. Stát by v takovém případě mohl mít nižší úrokovou sazbu. Postup ovšem bude závislý i na schválení ze strany EU.
Zástupci zaměstnavatelských svazů a odborů po jednání tripartity uvedli, že žádají vládu, aby pokračovala v přípravách tendru. Zároveň nechtějí redukovat počet uchazečů. Podle nich by to výstavbu prodražilo a následně i zvýšilo ceny energie. Odpoledne bude následovat jednání o projektu představitelů s předsedy sněmovních politických stran.
„Není na co čekat. Jádro v Česku chceme a potřebujeme, jako podmínku pro útlum uhlí v roce 2038 ho uvádí doporučení Uhelné komise. Vláda si také dala výstavbu nových jaderných bloků jako svůj cíl do programového prohlášení, zatím ale nevypsala ani tendr. Není žádný důvod pro odkládání tak zásadní věci,“ řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák. Brzké vyhlášení tendru podpořil i předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Zdůraznil potřebu energetického mixu v zemi a varoval před možnými výpadky energie v budoucnu.
Svazy: Nevylučujte uchazeče
Odbory a zaměstnavatelé zároveň nechtějí, aby vláda v úvodu tendru vylučovala některého z uchazečů o stavbu. „Čím větší počet zájemců, tím nižší bude cena,“ podotkl Hanák. Náklady na stavbu nového jaderného zdroje se podle něj promítnou také do následných cen energie. Případné bezpečnostní hrozby by stát podle tripartity měl zohlednit až v průběhu nebo na konci soutěže.
Část opozice dlouhodobě kritizuje případnou účast ruských a čínských firem ve výběrovém řízení. Podle ní by byly bezpečnostní hrozbou. Server Aktuálně.cz ve středu přinesl informaci, že vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl uvedl, že vyloučení Rusů a Číňanů z tendru vysoutěženou výkupní cenu nezvýší.
Havlíček reagoval, že tento předpoklad by platil za předpokladu, že by stát do zakázky dával méně peněz nebo že by si ČEZ půjčoval na trhu. „Naším cílem je pravý opak,“ uvedl. Podotkl, že náklady na výstavbu bloku od konkrétních dodavatelů se u podobných projektů liší, často právě v závislosti na tom, jak velká je v daném výběrovém řízení konkurence.
Čtyři varianty tendru
Už dříve Havlíček mluvil o čtyřech variantách, jak by se výběr dodavatele mohl řešit. Podle něho mezi ně patří scénář, kdy bude pozváno do tendru všech pět aktuálních zájemců, druhou variantou je pozvat tři zájemce bez Ruska a Číny. Další variantou je pak takzvaný model 3+2, kde by se Rusko a Čína mohly zúčastnit v dodavatelských konsorciích, ale nebyly by vůdčí, a zbylí členové by byli z Evropské unie a NATO. Čtvrtou variantou je odložení výběrového řízení až po letošních sněmovních volbách. Sám Havlíček před Vánoci označil za nejpřijatelnější model 3+2.
Mezi možnými uchazeči dukovanského tendru jsou podle dostupných informací ruský Rosatom, čínská společnost CGN, severoamerická společnost Westinghouse, francouzská EdF a jihokorejská firma KHNP.
Možnost, že by stát financoval stavbu zcela, kritizují ekologické organizace. „ČEZ si pro stavbu reaktoru v Dukovanech chystá ve spolupráci s vládou podmínky all inclusive. Stoprocentní výhodná půjčka od vlády, šedesátiletá smlouva o odkupu veškeré elektřiny za zvýhodněnou cenu, a kdyby se přece jen něco nepovedlo, přeprodej rozběhnutého projektu státu,“ uvedl Edvard Sequens ze sdružení Calla.
