Článek
„Již delší dobu neustále roste dopravní zátěž na koridorové trati Přerov-Ostrava se smíšeným provozem. Musí se tam vejít všechny segmenty železniční dopravy s různými rychlostmi – dálková osobní doprava, regionální a příměstská osobní doprava, rychlá i běžná nákladní doprava. Dojde-li k provozním poruchám, řeší se obvykle na úkor nákladní dopravy. To je tím vážnější, že jde o součást nákladních evropských koridorů, přičemž neexistuje žádná použitelná alternativa, jíž by bylo možné v případě potřeby odklonit nákladní dopravu. Problémy průvozu vlaků vznikají také při výlukách z důvodu údržby trati nebo při mimořádnostech,“ uvedl v pondělí šéf dopravní sekce Hospodářské komory ČR Emanuel Šíp.
Situaci navíc ještě více zkomplikují výluky, během plánované rekonstrukce po dobu tří let neprojede podle odhadů 71 nákladních vlaků denně. Stavba trati by měla podle plánů začít za pět let.
Na vzdálenostech 300 až 800 km by měly vlaky nahradit letadla.
Šíp upozornil, že na trati dostávají v případě výluk přednost osobní vlaky a nákladní dopravci musí čekat. Omezení ovlivňuje i kombinovanou dopravu. Trať je navíc součástí nákladních evropských koridorů, přičemž dopravci nemají jinou objízdnou alternativu. Problémy tak vznikají při poruchách a mimořádnostech na trati, ale i při výlukách kvůli běžné údržbě. V příštích letech navíc lze očekávat silný nárůst nákladní dopravy po otevření trati Koralmbahn a základnového tunelu Semmering v Rakousku, který zjednoduší přejezd přes Alpy.
Historický viadukt je prvním dokončeným úsekem připravované trati na letiště.
Situace na trati se podle Šípa bude dále zhoršovat, během rekonstrukce trati mezi Lipníkem nad Bečvou a Drahotušemi se očekává jednokolejný provoz po 721 dní během tří let. Dopravci odhadují, že během této doby neprojede pro trati v průměru 71 vlaků denně. Další stavby jsou na úsecích Petrovice u Karviné-Dětmarovice a v uzlu Přerov. „Je žádoucí, aby Správa železnic usilovně hledala řešení, byť z pozice zadavatele staveb obtížné, i proto, že její činnost by měla sloužit v prvé řadě zájmům zákazníků - dopravců,“ uvedl Šíp.
Díky změnám se v Brně zvýší rychlost vlaků.
Řešením by podle dopravců měla být vysokorychlostní trať mezi Přerovem a Ostravou, která by odlehčila stávající trať od osobní dopravy. V současnosti je zpracovávána studie proveditelnosti, která by měla být dokončena letos v říjnu. Se zahájením stavby stát počítá v roce 2025 a se zprovozněním pak v roce 2030. Podle komory by však bylo žádoucí práce na rychlodráze zrychlit.
„Byl by to také účinný příspěvek k elektromobilitě v nákladní dopravě a tím ke snižování uhlíkové stopy,“ dodal Šíp.
Jak se má proměnit okolí Masarykova nádraží.
Plánovaná rychlotrať je součástí trasy mezi Brnem a Ostravou. Studie trati by měla obsahovat návrh trasy nové tratě a případné úpravy současné železniční infrastruktury. Rychlodráha z Brna do Ostravy by měla umožnit spojit tato města za jednu hodinu, nyní to trvá přes dvě hodiny.
Správa železnic v současnosti připravuje studie několika vysokorychlostních tratí. Jako pilotní úseky vybrala úseky Praha-Běchovice-Poříčany, dále Brno (Modřice)-Vranovice na tahu Brno-Vídeň/Bratislava a právě úsek Přerov (Prosenice)-Ostrava-Svinov na páteřním tahu mezi Prahou, Brnem a Ostravou. Na seznamu pilotních úseků jsou také části rychlotrati mezi Prahou a Drážďany.
