Článek
Celkovou daňovou zátěž si lze představit jako procento z potenciálního košíku zboží a služeb, které si spotřebitel kvůli daním nemohl dovolit. Aby Liberální institut vypočítal celkové zdanění, odečítal jednotlivé daně od celkové mzdy. A to postupně v pořadí, jak se s nimi člověk v reálném životě setkává.
Nejdříve tedy z celkové odměny zaměstnance (superhrubé mzdy) odečetl odvody zaměstnavatele, zdravotní a sociální pojištění a daň z příjmů. Poté přišly na řadu majetkové daně, následně daně spotřební a nakonec daně podnikatelské, které se také promítají v ceně zboží a služeb.
Ve srovnání s vyspělými zeměmi vynikají, a to v negativním smyslu, české odvody na pojištění. Mezi státy OECD patří k těm nejvyšším. Na sociální pojištění padne podle výpočtu Liberálního institutu 23,5 procenta superhrubé mzdy, na zdravotní 10 procent. Daň z příjmů odvede zaměstnanec ze superhrubé mzdy zhruba desetiprocentní. Daně z majetku jsou v tuzemsku minimální.
Ministerstvo financí chystá aktuálně nový zákon o dani z příjmů zaměstnanců i podnikatelů. Ta se má začít počítat jiným způsobem. Místo 15 procent ze superhrubé mzdy půjde o 19 procent z hrubé mzdy.
