Článek
Vláda sice rozdává některým sociálním skupinám kvůli těžkostem v koronavirové epidemii finanční podporu, ale matkám, které zůstaly samy s dětmi, nepomůže.
V případě, že hygienická stanice nařídí z obav před šířením koronaviru ve škole karanténu, musí se osamělé ženy spokojit s ošetřovným na úrovni poloviny hrubé mzdy. Při delším trvání karantény se neúplné rodiny dostanou na hranu hmotné nouze.
Jisté to je od středy, kdy ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová poslala vládě návrh, jak platit ošetřovné po příchodu další vlny infekce. Na státní podporu budou mít nárok opět rodiny s dětmi až do třinácti let a její trvání nebude omezeno dvěma týdny jako v běžných případech, ale dobou karantény.
Tu mohou státní hygienici prodloužit neomezeně. Rozdíl proti jarnímu období je v jedné podstatné okolnosti: I když karanténu zdravým dětem nařizují státní úřady a znemožňují tak jejich rodičům práci, nevyplatí ošetřovné ve výši 80 procent vyměřovacího základu. Tentokrát se rodiny budou muset spokojit se 60 procenty základu, které se platí v případech nemoci.
Vyhlídky některých rodin se zdramatizují, když si prověří dopady na svou konkrétní situaci.
Šedesát procent vyměřovacího základu znamená ve většině případů 54 procent hrubé mzdy. Samoživitelka s jedním dítětem a s hrubými příjmy pod 20 tisíc korun dostává čistou mzdu přes 15 tisíc měsíčně. Ošetřovné ve výši „šedesáti procent“ pro ni znamená snížení čistých příjmů na hladinu deseti tisíc korun.
Osamělé matky žijí obvykle ve větších městech, kde se nájmy pod sedm tisíc měsíčně nehledají snadno a kde celkové měsíční náklady na bydlení těžko poklesnou pod deset tisíc. Samoživitelka v této situaci bude mít nárok na dětské přídavky a příspěvek na bydlení v celkové výši pěti tisíc.
Pak už není těžké vypočíst, že rozhodnutím státu zůstane matce s dítětem na živobytí měsíčně pět tisíc. „Ti, kteří mají hluboko do kapsy už dnes, budou mít do ní ještě hlouběji,“ hodnotí koronavirové opatření ředitel Institutu pro sociální inkluzi Martin Šimáček. Tím připomíná kontrast s navrženým snížením daní, které naopak nejvíc pomůže zaměstnancům s nejvyššími příjmy.
Rozdíl je i v tom, že ministryně Maláčová odhaduje náklady na své opatrné úpravy ošetřovného na 650 milionů v nadcházejícím školním roce. Snížení sazby daně z příjmu přijde každoročně na částku o dva řády vyšší.
Potíže neminou ani osamělé matky, které mají lepší práci.
Dokonce samoživitelka s průměrnou mzdou bude muset vyjít s osmi tisíci korunami, pokud jí hygienici zavřou školu. Propad v příjmech je ještě hlubší u samoživitelek se dvěma dětmi.
Na druhé straně není pochyb, že část ze samoživitelek větší pomoc nepotřebuje, protože ve skutečnosti žije s partnerem v nemanželském svazku. Stát má však povinnost prověřit, jaké dopady bude mít jeho rozhodnutí a koho postihnou. Návrh ministryně Maláčové o změnách v ošetřovném žádný takový přehled neobsahuje.
Přesto patří ministryně k těm členům vlády, kteří sociální rozměr karantény ve školách spíše chápou. Například premiér Andrej Babiš nechce ani šedesátiprocentní ošetřovné vyplácet rodinám s dětmi nad deset let.
„Ošetřovné teď není téma,“ uvedl po posledním zasedání svého kabinetu s tím, že vláda nemá v úmyslu školy zavírat. Hygienici ovšem zavírají celé školy i v případech, kdy se nakazí jediný člen učitelského sboru.
