Článek
Jak Seznam Zprávy informovaly, nastala etapa dalších demolic. Padají objekty na místě chystaného vodního díla Nové Heřminovy na řece Opavě ve Slezsku na Bruntálsku.
„Nacházelo se zde celkem 55 souborů staveb. Doposud bylo na katastrálním území této obce demolováno 25 staveb – rodinné domy, chaty včetně vedlejších staveb. Nyní bude odstraněno dalších 17 budov, které byly státním podnikem Povodí Odry vykoupeny a u nichž bylo stavebním úřadem vydáno povolení k odstranění stavby. Práce byly zahájeny koncem září a potrvají dva měsíce,“ citovaly Seznam Zprávy Povodí Odry.
Ludvík Drobný, starosta Nových Heřminov, nyní prohlásil, že se v celé věci nehraje fér. „Neblokujeme stavbu přehrady za každou cenu, chceme jen přinutit příslušné státní úředníky k novému jednání o její potřebnosti. Pokud z takové objektivní a transparentní diskuse odborníků vzejde stanovisko, že je přehrada nutná, podřídíme se,“ uvedl.
Podívejte se, jak má nová přehrada vypadat:
Zatím jsou však on a jeho kolegové přesvědčeni, že vládě byly v roce 2008 předloženy zmanipulované podklady, a dvanáct let údajného kategorického odmítání otevřené diskuse je v tom prý jen utvrzuje.
„Rovněž odmítáme argument, že vzhledem k již utracené miliardě není možné od přehrady ustoupit. Většina doplňkových staveb, které Povodí Odry do této miliardy zahrnuje, je v souladu s alternativním řešením povodňové ochrany bez přehrady,“ dodal Drobný.
Na stavbě přehradní hráze, na přeložce silnice I/45 ani na opatřeních v Nových Heřminovech nad přehradou nebyla podle jeho tvrzení dosud prostavěna ani koruna. „Dále odmítáme lživá tvrzení Povodí Odry, že plánovaná přehrada by příznivě ovlivnila průběh letošní říjnové povodně. Podle projektu má přehrada ovlivňovat průtok v řece Opavě až od násobně vyšších hodnot, než jaké byly nedávno naměřeny, aby nedošlo k jejímu naplnění ještě před kulminací případné povodně. Povodí Odry tak zcela záměrně zneužívá neznalosti široké laické veřejnosti, a snaží se tak veřejné mínění ovlivňovat.“
Starosta tak reaguje na slova mluvčí státního podniku Šárky Vlčkové, která pro ČTK před časem uvedla, že kdyby už bylo funkční protipovodňové opatření na horním toku řeky Opavy, intenzita průtoků by byla mnohem nižší.
Podobný názor jako Drobný má rovněž ekologické Hnutí Duha. „Skutečnost, že Povodí Odry již celých 23 let připravuje protipovodňová opatření, která mají ochránit obyvatele Krnova, Zátoru a Brantic, a utratilo na tyto přípravy přes miliardu korun a dosud nevybudovalo žádné efektivní opatření, je dokladem neschopnosti ve státní správě,“ řekl Ivo Dokoupil z Hnutí Duha Jeseníky.
Podle jeho slov je již desítky let hotové řešení bez přehrady z dílny vodohospodáře Václava Čermáka, podle něhož je citlivé rozšíření koryta řeky Opavy v Krnově a protipovodňová opatření na jejím horním toku dostatečnou ochranou před stoletou vodou. Tuto variantu podle Hnutí Duha Povodí Odry ignoruje.
Navíc, tvrdí Dokoupil, nikdo Povodí nebrání začít ihned stavět plánované hráze v uvedených obcích. „Ale namísto stavby hrází se bourají rodinné domy a lidé jsou vyháněni z domovů. Projekt přehrady slouží jen jako beranidlo na státní rozpočet, které umožňuje Povodí Odry každoročně čerpat stamiliony korun (…) a výsledky jsou nulové. Budeme ale bojovat dále za přehodnocení projektu. Pořád je možné odvolat neschopné úředníky, stavbu přehrady zastavit, namísto přehrady postavit například suchý poldr a v obcích odsazené hráze a v Krnově používat hráze mobilní,“ dodal Dokoupil.
Stavba přehrady začne nejdříve v roce 2025. Trvat by měla pět let. Státní podnik Povodí Odry přitom plánoval zahájení letos. Zatím ale jen postupně strhává vykoupené objekty. „Optimistický odhad zahájení výstavby přehradní hráze Nové Heřminovy je rok 2025. Stavebně dokončena by měla být kolem roku 2030,“ řekla pro ČTK mluvčí Šárka Vlčková. Dodala, že je to kvůli krokům obce Nové Heřminovy, jež se stavbou nesouhlasí. „Obec využívá všech možností, jak legislativní proces přípravy vodního díla zpomalit,“ uvedla.
Podle Povodí Odry se důležitost přehrady potvrdila minulý týden, kdy se hladiny řek v Moravskoslezském kraji výrazně zvedly po několikadenních deštích. Řeka Opava, kde by měla přehrada vzniknout, dosáhla stavu ohrožení. „V průběhu této povodňové epizody spadlo nejvíce srážek na jesenické straně povodí Odry. Na řece Opavě v Heřmanovicích to bylo 165 milimetrů na metr čtvereční za týden. V případě, že by již nyní bylo funkční protipovodňové opatření na horním toku řeky Opavy, intenzita průtoků by byla mnohem nižší,“ dodala Vlčková.
