Článek
K elektronické evidenci tržeb, jejíž první fáze začala před měsícem a půl, se ve Sněmovně sešel už celý balík návrhů, jak klíčový zákon z dílny Ministerstva financí upravit. V pátek je poslanci všechny odmítli. Výjimky, které měly ulevit drobným podnikatelům, e-shopům, případně prodejcům na farmářských trzích, neprošly.
Na výsledek přitom čekali konkrétní lidé, kteří byli k navrženým změnám inspirací.
Tak třeba za lidoveckým návrhem stála žena na rodičovské dovolené, která chtěla pomoci rodinnému rozpočtu tím, že bude doučovat angličtinu. Jenomže několik tisíc korun navíc jí nestojí za starosti s EET.
„Podobný příběh mi popisovala i další maminka, která si přivydělává provozováním venkovské restaurace," říká Jaroslav Klaška, který jej přetavil do návrhu výjimky pro vedlejší podnikatelskou činnost. Navázal tak na změny, které navrhl sám ministr financí Andrej Babiš.
I za Babišovými návrhy byli konkrétní lidé. Jan Vetyška, ředitel Asociace pro elektronickou komerci, se netají tím, že přesvědčil ministra financí, aby se snažil prosadit změnu, která pomůže e-shopům.
„Nejde o to, že by se měly vyjímat e-shopy, ale jenom určitá část plateb - tak, jako už dneska není třeba evidovat bankovní převody," říká Vetyška.
Problém je, že zákon vyžaduje zaevidovat tržbu v okamžiku jejího přijetí a e-shopy se o části plateb dozví až se zpožděním, protože jsou realizované přes různé platební brány.
Nejznámějším příběhem zůstává důchodkyně z Kladna s garážovým obchodem s ovocem a zeleninou, o němž ministr financí hovořil veřejně jako o tom, který ho inspiroval k možnosti zapracovat do zákona paušální daň. Výsledkem je návrh, že drobní podnikatelé s obratem do 250 tisíc korun ročně mohou zažádat o paušální daň a vyhnout se tak EET.
Podívejte se, jak reportér Seznamu našel kladenskou prodavačku, která stála za návrhem výjimky pro drobné podnikatele: