Jak se šíří varianta delta: O 97 % rychleji

Indie, Čína, Velká Británie, Afrika, Austrálie, Skandinávie. Všude tam je v centru pozornosti vědců mutace, která svojí nakažlivostí více než dvakrát překonává původní variantu koronaviru. Kvůli odlišným příznakům je navíc těžší ji odhalit.

Doposud se varianta delta objevila ve zhruba 80 státech a příklady ze zahraničí ukazují, jak rychle se stává dominantním kmenem koronaviru. V USA se její výskyt zdvojnásobuje každé dva týdny, ve Velké Británii tvoří více než 90 % všech nových záchytů.

V Austrálii, kterou pandemie doposud velkým obloukem míjela, zase kvůli objevení delty zavádějí povinnost ochrany dýchacích cest v hromadné dopravě.

Podle vědců navíc hrozí, že ve státech, které nemají dostatečné možnosti k monitorování situace, se delta šíří rychleji, než je z oficiálních dat zřejmé.

Takzvaná indická varianta se objevila i v České republice. Podle odborníků přitom v tuzemsku není její šíření dostatečné sledováno.

„Největším úskalím monitoringu variant SARS-CoV-2 zůstává nedostatečný počet osekvenovaných vzorků z české populace, jejich nesystematický sběr a chybějící metadata – datum a místo odběru, pacientův zdravotní stav, jeho věk, pohlaví, prodělání nemoci covid-19 a vakcinace,“ vyjmenovávají ve své poslední zprávě odborníci z iniciativy COG-CZ.

Mutace přitom není novinkou: první známý případ eviduje WHO k říjnu minulého roku, od 4. května ji pak organizace eviduje jako takzvanou sledovanou variantu. Zhruba o měsíc později byla zařazena mezi obávané varianty.

Podle epidemiologa Rastislava Maďara by však situace nemusela být tak špatná jako loni na podzim. „Věřím, že kdyby se rozšířila, tak se nám to nebude projevovat nutně ve zdravotnických zařízeních. Od začátku pandemie jsme říkali ‚nedívejme se na nemocnice‘, kde se růst nakažených nakonec vždycky projeví. Ale díky vysoké promořenosti a proočkovanosti se situace mění a je teď legitimní čekat, jestli se nárůst případů bude v nemocnicích projevovat. Pokud ne, budeme se snažit, aby se to bez lockdownu obešlo,“ vysvětlil odborník v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Zároveň ale upozornil na nový problém, kterému v souvislosti s touto variantou čelí ve Spojeném království: „Velké ‚ale‘ je, že v Británii se v nemocnicích ocitají čím dál mladší věkové kategorie. Jedno ze sta postižených dětí musí být hospitalizováno. V některých regionech tvoří až 7 procent nových příjmů,“ dodal.

Pomoc je však opět po ruce v podobě očkování. Z výzkumu Public Health England vyplynulo, že vakcíny od Pfizeru a AstraZenecy po obou dávkách předejdou hospitalizaci v 96 respektive 92 procentech. Pfizer je navíc z 88 procent účinný proti symptomatickému průběhu nemoci již dva týdny po ukončení vakcinace, AstraZeneca pak má 60% účinnost.

I proto je podle Maďara důležité se soustředit na očkování. Jak dále upozornil, očkovací kampaň teď bude v nejnáročnější fázi právě i proto, že cílí na mladší, kteří se necítí být ohrožení nebo nemají obavy, že by ohrozili někoho jiného.