Článek
Firmy a živnostníci mají stále větší problém se splácením svých úvěrů. Na konci října skončilo plošné moratorium na splátky, a tak se od té doby do letošního ledna zvýšil objem nesplacených úvěrů. Vyplývá to z výpočtu společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.
„Zatímco domácnosti splácejí i po konci úvěrového moratoria své úvěry poměrně dobře, u firem a živnostníků je situace o poznání horší,“ říká Věra Kameníčková, analytička CRIF. Podnikatelé a firmy dohromady nesplatily dluhy ve výši 50 miliard korun.
Společnosti na konci ledna nesplácely úvěry v hodnotě 47 miliard korun, což představuje 4,2 procenta jejich celkového dluhu. Objem nesplacených úvěrů firem se tak zvýšil o sedm miliard korun, tedy o 17 procent.
Mezitím živnostníci nespláceli své úvěry za tři miliardy korun, tedy 6,6 procent dluhu. Hodnota řádně nesplacených úvěrů do ledna stoupla o 813 milionů korun, tedy o 38 procent.
Právě podnikatelé jsou kvůli pandemii ohroženi výpadkem příjmů. „Řada z nich je už rok více či méně odkázaná na státní kompenzace, které však nemůžou pokrýt všechny jejich výdaje,“ vysvětluje Kameníčková. Dodává, že problémy živnostníků se splácením jsou varováním do budoucna, přestože počet ukončených podnikání se za poslední rok nijak nezvýšil.
Podle CRIF se objem nesplaceného dluhu může promítnout jednak ve vyšším počtu ukončených živností, tak i v nárůstu předlužených lidí, kteří budou muset požádat o oddlužení.
„Na druhou stranu je potřeba připomenout, že platební morálka živnostníků byla v letech 2018 a 2019 rekordně vysoká. Například mezi lety 2009 a 2015 nespláceli živnostníci mezi 11 a 14 procenty svých finančních závazků,“ doplňuje Kameníčková.
Řada firem, živnostníků i domácností v loňském roce šetřila. Rozhodli se omezit především úvěry na rozvoj nebo start podnikání. Živnostníci od ledna 2020 vložili do českých bank o 21 miliard korun více, tedy o 14 procent. Celkem měli v lednu uloženo 166 miliard.
„Živnostníci se v uplynulém roce chovali podobně jako domácnosti a podnikatelské subjekty v Česku. Omezili své výdaje, výrazně zredukovali investice a ti, kteří mohli, se v nejisté situaci snažili vytvořit co největší finanční rezervy,“ popisuje Kameníčková.
Od loňského ledna naopak celkový objem úvěrů živnostníků klesl o 1,4 procenta neboli 651 milionů korun. „Určitou roli patrně sehrály i banky, které jsou při půjčování živnostníkům z ohrožených oborů mnohem obezřetnější a některým žádostem o úvěr nevyhoví,“ doplňuje Kameníčková.
Nejen společnosti a podnikatelé, ale i domácnosti v posledních měsících splácejí úvěry hůře. Ty však tvořily výjimku a během pandemie si jako jediné půjčovaly více než před tím. Nejčastějším důvodem byl nákup nemovitostí na hypotéku, ostatní úvěry spíše klesaly.
Ke konci ledna měly domácnosti u bank půjčeno téměř 1,8 bilionu korun, v meziročním srovnání o 6,8 procenta více. Objem nesplácených úvěrů se zvýšil během posledních 12 měsíců o tři miliardy korun. Celkem nesplácely 1,7 procenta svých dluhů, což je o desetinu procentního bodu více než v lednu loňského roku.
