Článek
Tři členové Národní ekonomické rády vlády – ekonomové Štěpán Jurajda, Jan Švejnar a sociolog Daniel Prokop – se veřejně ohradili proti aktuální rétorice Ministerstva zdravotnictví, která podle nich vyvolává dojem, že opatření nemají smysl a aktuální situace je tak „na každém z nás“.
Naopak podle nich stále existují smysluplná opatření, která lze zavést a která se nabízejí.
„Prosíme a vyzýváme, aby se vláda pokusila udělat maximum pro zamezení obrovských ztrát na životech, dlouhodobých ekonomických dopadů a rozpadu důvěry ve veřejné instituce,“ stojí v prohlášení tří členů NERVu.
Recept dvou ekonomů a sociologa na zvládnutí aktuální pandemické situace v první řadě stojí na zásadní změně rétoriky zástupců Ministerstva zdravotnictví. „Vyvolávají dojem, že současná opatření vůbec nefungují, čímž je zpochybňují,“ kritizují.
Redakce Seznam Zpráv požádala o reakci Ministerstvo zdravotnictví. To se ke kritice od vládních ekonomických poradců zatím nevyjádřilo. Ministr Jan Blatný ve středu uvedl, že plošná opatření nefungují, když nejsou individuálně dodržována. „Řešením je uvědomělý přístup každého z nás místo dalších restrikcí,“ řekl ministr.
Zástupci NERVu v prohlášení vypočítávají další kroky, které lze ještě učinit v boji s pandemií. Tlačí například na zrychlené zavedení finanční motivace k sebeizolaci pro zaměstnance, ale i živnostníky na zavedení povinného testování na pracovištích, kde probíhá velká část sociálních kontaktů, a zavedení bezplatného testování PCR metodou jednou týdně.
Vyzývají vládu v čele s premiérem Andrejem Babišem, aby se více hlídalo dodržování karantén a převedla se zodpovědnost za dodržování epidemiologických principů v provozech ze zákazníků právě na samotné provozy.
„Zdůrazňujeme, že posílení vymáhání a kontroly dodržování opatření musí jít ruku v ruce s vyjasněním a posílením kompenzací těm, kteří je dodržují,“ volají členové ekonomické rady vlády po přímějších kompenzacích. Kritizují naopak současný stav, kdy část lidí a provozovatelů nese finanční náklady za ty, kteří se na zkrocení epidemie záměrně nepodílí.
Co doporučují Štěpán Jurajda, Jan Švejnar a Daniel Prokop:
· Zrychlené zavedení finanční motivace k sebeizolaci, a to nejen pro zaměstnance, ale i pro OSVČ.
· Zavedení povinnosti testování na pracovištích, kde podle výzkumů probíhá velká část sociálních kontaktů.
· Odstranění finančních bariér v PCR testování – například PCR test 1× za týden zdarma, či alespoň proplácení pozitivního PCR a PCR realizovaného po oznámení v eRoušce.
· Kontrola dodržování karantén – v lednu 2021 bylo kontrolováno pouze 500 z 245 000 karantén.
· Zavedení jasnějších kompenzací uzavřeným restauracím a provozům v cestovním ruchu.
· Přenesení reálné odpovědnosti za dodržování opatření zákazníky v rámci provozů (počet zákazníků, 3R) na tyto provozy.
· Urychlená příprava programů prokázání se negativním testem pro využívání některých služeb (např. přes QR kódy apod.).
· Zavedení motivací firem k využívání home office, který dnes využívá pouze 14 % pracovníků oproti 30% potenciálu v české ekonomice, a neustálá propagace, že je nutné redukovat kontakty na pracovišti.
· Revize a implementace kritérií kraj. hyg. stanic – například dřívější uzavírání okresů s vysokým lokálním šířením epidemie, rychlá implementace trasování i pro kontakty pod 15 minut, které podle výzkumů tvoří velkou část kontaktů na pracovištích, a revize kritérií, na základě kterých jsou uvalovány karantény na celá pracoviště, školy/třídy či ústavy sociální péče.
· Včasné přehodnocení využití zahraniční pomoci – a to jak ve využití příhraničních kapacit, tak po vzoru Slovenska v případě potřeby i žádost o personální pomoc ve vybudovaných kapacitách.
