Stáhneme vojáky domů, zaklekneme na Čínu. Trump plánuje zbytek mandátu

Nově zvolený prezident, demokrat Joe Biden, už začal sestavovat svůj vládní tým. Na pozici personálního šéfa Bílého domu mimo jiné jmenoval svého dlouholetého spolupracovníka a poradce Rona Klaina. Tradičně by měl stávající prezident se svým nástupcem spolupracovat – poskytnout mu například informace od zpravodajských služeb.

Republikán Trump ale výsledky voleb, které americká média poprvé oznámila před více než týdnem a v tom minulém je potvrdila, neuznává. Ke spolupráci s Bidenem nedochází a Trump, byť z pozice „lame-duck“ prezidenta (tedy dosluhujícího), má evidentně ještě plné ruce práce.

Minulý týden stihl Trump mezi podáváním žalob v několika klíčových státech propustit šéfa Pentagonu, ministra obrany Marka Espera. Na jeho místo dosadil sobě bližšího Christophera Millera – a ten se už začal činit a pracovat na Trumpově zahraničněpolitickém dědictví.

Podle britského deníku The Times chce Trumpova vláda stihnout do konce svého mandátu na konci ledna splnit jeden ze svých dlouholetých slibů. Stáhnout z Blízkého a Středního východu, tedy z Iráku a Afghánistánu, zbývající americké vojáky. Šéf resortu obrany Miller to ostatně už v minulém týdnu označil za jednu ze svých priorit.

„Nyní je čas se vrátit domů. Byl to dlouhý boj, naše oběti obrovské. Hodně lidí už válka unavila. Já jsem jedním z nich,“ napsal ve zprávě určené pro zaměstnance Pentagonu Miller, v řadě už čtvrtý ministr obrany Trumpovy vlády.

Například z Afghánistánu se mělo podle původních plánů vrátit na začátku příštího roku dva tisíce z celkem 4500 amerických vojáků, kteří jsou tam na misi. Na základě únorové mírové dohody Spojených států s Tálibánem se pak měli Američané ze země stáhnout úplně do začátku května.

Proti tomu ale mnozí z prostředí americké obrany vystupovali odmítavě, mezi nimi i exministr Esper. Ten chtěl, stejně jako třeba generál Mark Milley, podle nejmenovaného zdroje blízkého Esperovi zaujmout spíše opatrný postoj: stáhnout americké vojáky v případě, že pro to bude vhodná situace, a spolupracovat se spojenci.

Pentagon pod vedením Espera pak podle zdroje Timesů nechtěl přistoupit na stažení vojáků do 20. ledna. Ačkoliv Miller se zdá být odhodlaný Trumpův plán dokonat, republikáni v americkém Senátu ho už údajně upozornili na to, že s „neuváženým“ krokem nebudou všichni souhlasit. A otázkou je též i spolupráce se spojenci. Britové podle Timesů o stažení Američanů zatím nic nevědí – a mohlo by je ohrozit.

Dosluhující Trump má ale více plánů zahraničněpolitického charakteru. Stejně jako zvládl už minulý týden vyhodit Espera, představil také další omezení vůči Číně, s níž vedou USA už pár let obchodní válku.

Prezident přišel podle agentury Reuters s opatřením, jímž zakázal americké investice do těch podniků, jež podle Washingtonu vlastní nebo kontroluje čínská armáda. Dotknout by se mohlo několika velkých čínských společností včetně telekomunikačních operátorů nebo výrobce kamerových systémů a bezpečnostní techniky Hikvision.

V platnost vejde exekutivní příkaz 11. ledna. Od té doby budou mít američtí investoři zakázané jakékoliv transakce s cennými papíry jednatřiceti čínských firem. Podle zpravodajského webu Axios Trump plánuje v posledních týdnech u amerického kormidla další tvrdé zásahy vůči Číně.

Zdroje znalé Trumpových plánů webu prozradily, že se prezident bude snažit prakticky znemožnit jakoukoliv změnu kurzu v souvislosti s americko-čínskými vztahy. Dekret vydaný v minulém týdnu tak bude jedním z mnoha – zakleknout chtějí americké úřady na Čínu mimo jiné i kvůli porušování lidských práv v oblasti Sin-ťiangu. Žádné větší kroky, třeba zavírání amerických konzulátů nebo řešení Tchaj-wanu, ale v plánu nejsou.

Celkem za čtyři roky svého prezidenství Trump vydal podle databáze The American Presidency Project 192 exekutivních příkazů. Jeho předchůdce, demokrat Barack Obama, se činil s 276 dekrety a republikán George Bush mladší s 291.

Oba ale měli na takový počet na rozdíl od Trumpa dvě prezidentská období, tedy osm let. V jednom ze svých nejslavnějších dekretů Trump například zakázal vstup na území Spojených států občanům některých muslimských zemí.

Americká média vyhlíží Trumpovy poslední týdny s obezřetností. Rádio NPR varovalo, že stejně jako bylo celé jeho prezidentství netradiční, to platí i pro jeho dosluhující období. Následovat tak nejspíš budou další vyhazovy i další exekutivní příkazy.