Srovnání: Jak evropské země drží svou kulturu nad vodou?

Ve čtvrtek česká vláda schválila pomoc kultuře zasažené koronavirovou krizí. 440 milionů korun jde na nezávislé umění, 300 milionů na regionální kulturu, 300 milionů korun získají příspěvkové organizace jako Národní muzeum, divadlo a památkový ústav.

Celkově získá česká kultura v dotačním programu 1,07 miliardy korun. Zdá se však, že česká reakce přichází přibližně s dvoutýdenním zpožděním od jiných evropských zemí.

Jak řeší krizi v kultuře další evropské země? A jak to vypadá za oceánem?

Německá vláda přišla už na konci března s finančním balíčkem pro kulturní sektor. Podle údajů z minulého měsíce by vláda měla poskytnout astronomických padesát miliard eur (více než bilion korun). Balíček nejde jen na kulturu obecně, ale především putuje drobným podnikatelům, lidem „na volné noze“ a právě kulturním a kreativním sektorům, včetně médií.

„Kulturní oblast je známá tím, že je tam obrovský podíl živnostníků a freelancerů, kteří nyní mají problém s živobytím,“ zaznělo ve vyjádření německé ministryně kultury Moniky Grüttersové. Dodala, že si celá vláda uvědomuje důležitost kultury v zemi a že se pokusí poskytnout pomoc co nejrychleji, s co nejmenší byrokracií.

„Naše demokratická společnost potřebuje její unikátní a diverzifikovanou kulturní a mediální krajinu, právě v této historické chvíli, kterou si nikdo až do teď nedokázal představit,“ řekla ke krizi německá ministryně.

Švédská ministryně kultury a sportu Amanda Lindová je v úřadu od minulého roku. Politička, která je známá svými bujarými dredy, chce svému resortu pomoci jednou miliardou švédských korun (v přepočtu přibližně 2,5 miliardy korun českých).

„Je velmi důležité, abychom chránili svobodnou kulturu pulsující Evropy,“ řekla novinářům po schůzce ministrů kultury EU Lindová. V rozhovoru pro švédskou tiskovou agenturu TT ministryně řekla, že se snaží o dvojí dialog. Jeden z nich je výměna zkušeností s ostatními resortními ministry. Druhý je komunikace přímo s umělci, kteří jsou krizí poznamenáni.

Zdůraznila ale také druhé velké téma schůzky, a to tisk a média. Diskutovali o paradoxu, že klesají příjmy z reklam, přestože je zájem o zpravodajství nebývale veliký. Přesto málokterá země však médiím poskytla podporu. Výjimkami bylo právě Švédsko a také například Dánsko.

„Cítila jsem, že ostatní mají zájem vyslechnout, jak jsme se se situací vypořádali u nás. Během schůzky zaznělo spoustu věcí, jsem ale ráda, že mnozí zdůrazňovali význam nezávislé žurnalistiky,“ dodává Amanda Lindová.

Ve Francii se kulturní oblast řešila už v polovině minulého měsíce. Francouzský ministr kultury Franck Riester, mimochodem sám později diagnostikován s covid-19, slíbil spěšnou pomoc dvaadvaceti miliony eur (asi 594 milionů korun). A to deseti miliony eur pro hudební sektor, pět pro divadlo, pět pro knižní trh a dva pro výtvarné umění.

„Ve hře je obraz naší kultury v budoucnu,“ zmínil Riester ve svém prohlášení. Některé francouzské kulturní instituce však ministra kritizují. „Příspěvky tak, jak byly oznámeny, jsou nedostatečné,“ prohlásila Aurélie Foucherová, zástupkyně uměleckého syndikátu.

Podle Foucherové je desetimilionový příspěvek úplně spodní hranice, jak financovat hudební sektor postižený koronavirovou pandemií. Adekvátní by podle jejího názoru byla částka v jiných řádech, přibližně 250 milionů eur.

Stejně tak britská vláda oznámila už na konci minulého měsíce pomoc kultuře. Částka ve výši 160 milionů liber (téměř 5 miliard korun) by měla jít kulturním organizacím i freelancerům. Podle britských politiků má balíček posloužit k udržení živobytí, ale také pro realizaci projektů v rámci karanténních opatření. Aby umělci mohli Brity v nelehkých časech povzbudit.

Ve Spojených státech, kde je aktuálně epicentrum nákazy, rozdělili politici pomoc kulturní sféře následovně: 75 milionů dolarů agentuře NEA (The National Endowment for the Arts), která podporuje umělce a jejich produkce. Dále stejná částka poputuje další agentuře NEH (The National Endowment for the Humanities). Ta sdružuje a pomáhá výzkumníkům, vzdělávacím programům a podobně. 50 milionů dolarů pak půjde knihovnám a muzeím.

Již na konci března tuto částku schválil Kongres i Senát. Kritici však připomínají, že je opomenuta skupina neziskového sektoru, který na žádný finanční balíček nedosáhne.

Vláda běžně kulturní sektor dotuje příspěvky, tak jako ve většině zemí. Republikáni však dlouhodobě výši finanční podpory kritizují. Velká část americké umělecké scény je totiž otevřeně „antitrumpovská“.

Jedním z politicky sporných míst se stalo Kulturní centrum J. F. Kennedyho ve Washingtonu D.C., kde sídlí národní symfonický orchestr i opera. Je to totiž místo známé svým nesouhlasem s politikou současného prezidenta.

Sám Trump už tři roky vynechává tamní výroční ceremonii. Republikánský kongresman Bill Johnson vystoupil proti finanční pomoci centru. Nečekaně se ale za jejich podporu postavil Donald Trump, který řekl, že by tam „velmi rád viděl Romea a Julii“.