Článek
Srdce pro Václava Havla vytvořili v roce 2012 výtvarníci Roman Švejda a Lukáš Gavlovský ze zbytků svíček, které dobrovolníci posbírali na pietních místech po celé republice, na nichž lidé zapalovali svíčky po smrti Václava Havla v prosinci 2011. Srdce putovalo po celé republice a před čtyřmi lety natrvalo zůstalo ve sklepení zámku Litomyšl. Letos se expozice navržená architektem Josefem Pleskotem rozrostla k výročí 100 let od založení Československa.
„Zdálo se nám, že ze společnosti se poněkud vytrácí ideje Václava Havla, tak jsme si řekli, že necháme toto voskové srdce odrážet v zrcadlech tisíckrát, donekonečna, jako v krystalu. Že se srdce pro Václava Havla rozmnoží,“ popsal hlavní myšlenku Roman Švejda.
Pro svůj nápad výtvarníci okamžitě nadchli architekta Josefa Pleskota, který je autorem expozice soch Olbrama Zoubka v litomyšlském sklepení. „Tomu projektu jsem věřil od samého začátku, rád jsem s nimi spolupracoval. Když přišli s pokračováním ve formě zrcátek, byl jsem nadšený. Já jsem podporoval myšlenku, aby ta zrcátka byla čistě osobní od jednotlivých konkrétních lidí,“ uvedl Pleskot. Zrcátka mohli lidé posílat přímo do Litomyšle nebo na některých sběrných místech, například na pardubické univerzitě. Do sobotní vernisáže jich umělci nasbírali přes 1800.
„Všechny jsme ještě nestihli nainstalovat,“ posteskl si Lukáš Gavlovský, který chce s kolegou v lepení zrcátek pokračovat, neboť lidé posílají další, nová zrcátka přibyla do připravené ošatky i v průběhu vernisáže.
Kromě rozličných tvarů kapesních zrcátek umělcům přišlo i několik zajímavostí. „Máme tady například zrcátko, které je 100 let staré, nebo třeba reflektor z auta, které patřilo Václavu Havlovi. Daroval nám ho sběratel,“ popsal Gavlovský a ukázal na zeď, kde vedle reflektoru visel ještě znak auta VW Golf a také fotka exprezidenta za volantem jeho Golfu. Exponáty přicházely nejen z Česka a Slovenska, ale například z Německa či Švýcarska.
Srdce pro Václava Havla vystavují ve sklepení zámku zapsaného na seznamu UNESCO manželé Eva a Jan Piknovi spolu se stálou expozicí soch Olbrama Zoubka. „Nejprve bylo vystaveno na piazzetě Národního divadla v Praze a pak putovalo po České republice. Po dvou letech si autoři řekli, že je potřeba jej někam umístit, aby putovali lidé za srdcem. Jednou ze zastávek v roce 2012 byla Litomyšl. My jsme si velmi oblíbili jak autory, tak srdéčko – a na to si vzpomněli, proto vybrali Litomyšl a zdejší sklepení, které má ideální klimatické podmínky a také tu srdce sousedí se sochami Olbrama Zoubka, jenž měl podobné zaměření, dělal Jana Palacha, Jana Zajíce, byl perzekvován režimem,“ popsal Jan Pikna.
A co by na takový nápad asi řekl Václav Havel? „Já si myslím, že by se mu to líbilo. Václav Havel byl člověk veselého typu a velmi otevřený. Moc by se mu líbila ta třpytivost prostoru a rozzářenost pomocí zrcátek. Myslím, že by to určitě velmi přijal,“ řekl architekt Pleskot.
