Článek
„Vzhledem k tomu, že se covidové statistiky i nadále dostávají pod kontrolu, doporučujeme, aby dospělým ve věku 18–39 let bez chronických nebo dlouhodobých onemocnění byla nabídnuta alternativa k vakcíně Oxford/AstraZeneca,“ cituje web BBC News lékaře Wei Shen Lima z britského Smíšeného výboru pro očkování a imunizaci.
K danému postupu by mělo dojít za podmínek, že jiná látka bude v daný moment k dispozici a že nedojde k výraznému zpoždění v distribuci vakcín. Vládní cíl totiž i nadále zůstává v podobě poskytnutí alespoň jedné dávky některé z látek chránících proti koronaviru všem dospělým Britům do konce měsíce července.
Výbor se k rozhodnutí uchýlil kvůli vzácným, ale závažným vedlejším účinkům týkajícím se srážení krve a nízké hladiny krevních destiček, jež byly zaznamenány u osob, které vakcinaci látkou z dílny AstraZenecy a Oxfordské univerzity podstoupily. Stejná rada navíc již minulý měsíc putovala směrem k obyvatelům Spojeného království mladším 30 let, píše agentura AP.
Podle britských regulátorů zabývajících se bezpečností léčivých přípravků byla vakcína AstraZenecy podána již téměř 30 milionům Britů. Krevní sraženiny se objevily ve 242 případech a země ve spojitosti s nimi eviduje 49 úmrtí. O něco většímu riziku pak podle všeho čelí právě mladší věkové skupiny.
Nebezpečí výskytu krevních sraženin je u čtyřicátníků odhadováno na přibližně jeden případ ze sta tisíc očkovaných. U lidí od 30 do 39 let však riziko stoupá a jeden případ se vyskytne ve skupině zhruba 60 000 osob. Smrtelné jsou v případě první skupiny dva případy z milionu očkovaných, u druhé čtyři. Odhaduje se ovšem, že imunizace již ve Velké Británii zachránila na 10 000 životů.
Právě záchranu životů zmiňuje i Jonathan Van-Tam, zástupce vedoucího lékaře pro Anglii. Ten má „oxfordskou vakcínu“ za bezpečnou a tisíce lidí jsou podle něj naživu právě díky ní. Ačkoliv má Velká Británie k dispozici také látky společnosti Moderna a Pfizer/BioNTech, vakcínu AstraZenecy obdržela většina očkovaných.
Lidem, kteří již obdrželi první dávku dané vakcíny, je doporučeno obdržení i dávky druhé. Krevní sraženiny byly ve většině případů zaznamenány právě po první fázi vakcinace, podle úředníků, na které se odkazuje AP, však u občanů nepanují kvůli možným vedlejším účinkům obavy z pokračování ve vakcinačním procesu.
O tom již začátkem minulého měsíce informoval také britský list The Times, který nechal provést průzkum důvěry Britů ve vakcínu vzešlou ze spolupráce britsko-švédské firmy a anglické univerzity. Navzdory určitému riziku však víru v bezpečnost vakcíny vyjádřilo 75 % dotázaných, a důvěra v látku tak od března klesla pouze o dva procentní body. Například vakcínu Pfizeru považovalo za bezpečnou 78 % zapojených účastníků.
„Celkem již bylo podáno více než 50 milionů dávek a naše současná zásoba vakcín i míra infekcí znamená, že jsme schopni tento preventivní krok přijmout a zároveň zůstat na cestě k dosažení našeho cíle,“ cituje list The Guardian slova britské vlády po doporučení tamního Smíšeného výboru pro očkování a imunizaci. Případné zpomalení vakcinace by podle odborníků mohlo pro zemi znamenat novou koronavirovou vlnu.
Jak vlastně vakcína funguje?
Vakcínu tvoří další virus (adenovirus), který byl modifikován takovým způsobem, že obsahuje gen pro tvorbu spike proteinu viru SARS-CoV-2. Ten se nachází na povrchu koronaviru a virus ho potřebuje k tomu, aby mohl vstupovat do buněk organismu.
Po podání vakcína dopraví tento gen viru do buněk očkovaného jedince a ty pomocí něho vytvoří již zmiňovaný spike protein. Tento neškodný koronavirový „hrot“ pak imunitní systém rozpozná jako cizí a začne reagovat. Vytvoří proti němu protilátky a aktivuje T buňky (bílé krvinky), aby jej napadly.
„Jestliže se daná osoba později setká s virem SARS-CoV-2, její imunitní systém jej rozpozná a organismus bude připraven se proti němu bránit,“ informuje na svém webu Státní ústav pro kontrolu léčiv s upozorněním, že adenovirus ve vakcíně se nemůže množit a nevyvolává onemocnění.
