Článek
I kdyby Roman Prymula na konci května dobrovolně neskončil na Ministerstvu zdravotnictví, dost možná by o místo stejně přišel. Do konce června totiž tehdejší ministr Adam Vojtěch nařídil, aby všichni náměstci získali bezpečnostní prověrku na nejnižší stupeň „důvěrné“.
Prymula ji však neměl. Tehdy vyloučil, že končí kvůli tomu. Uváděl, že řízení u Národního bezpečnostního úřadu stále běží. O prověrku přitom požádal už minulé jaro.
S odchodem z postu náměstka se ale o prověrce přestalo mluvit. A teď už pro něj její absence není žádnou překážkou, protože jako ministr se může s utajovanými informacemi podle zákona seznamovat i bez ní.
Proč ale prověřování minulosti Romana Prymuly trvalo tak dlouho? Připomeňte si, které jeho kroky budily v minulosti podezření.
Ředitel nemocnice ve střetu zájmů
Asi nejznámější „provinění“ Romana Prymuly, vystudovaného epidemiologa a plukovníka v záloze, se týká jeho angažmá v hradecké fakultní nemocnici. V roce 2009 se tam stal ředitelem a nemocnici vedl až do roku 2016.
Angažmá ale skončilo kvůli jeho rodinnému podnikání. Krom toho, že řídil hradeckou nemocnici, totiž působil také jako prokurista ve firmě Biovomed, tedy zmocněnec ke všem důležitým úkonům. Tuto firmu v té době vlastnila jeho tehdy šestadvacetiletá dcera.
Působení ve firmě Biovomed přitom neuvedl ani v majetkovém přiznání, které ředitelé fakultních nemocnic musejí každoročně podávat.
Firma podílející se na byznysu kolem vakcín inkasovala ročně za klinické studie od farmaceutických společností desítky milionů korun. Podle Zdravotnického deníku si tak přední český vakcinolog přišel od roku 2010 bokem na 32 milionů korun.
Po provalení těchto informací byl proto z funkce odvolaný tehdejším ministrem zdravotnictví Svatoplukem Němečkem, který svůj krok v prohlášení vysvětlil slovy, že není možné, aby ředitel nemocnice rozhodoval o nákupech farmaceutických a zdravotnických prostředků. „Jejichž dodavatelé zároveň spolupracovali s jeho soukromou společností Biovomed. Došlo k flagrantnímu střetu zájmů,“ napsal v roce 2016 ve svém prohlášení.
Více o této kauze čtěte zde:
Sehrál „křoví“ u rusko-českých obchodů
Další sporný okamžik v Prymulově životopise se také týká společnosti Biovomed. Jeho dcera Karolína ji v roce 2018 prodala podnikateli Luďkovi Podolovi. Jak Seznam Zprávy popsaly již v květnu, Prymula měl právě k tomuto podnikateli blízko.
Dokládá to jeho služební cesta v roku 2019, kdy jako tehdejší náměstek cestoval do Petrohradu na Mezinárodní ekonomické fórum SPIEF-2019, kterému se přezdívá Davos východu. Mimo svůj oficiální program byl coby náměstek přítomen nejméně dvěma v Petrohradě stvrzeným dohodám, důležitým pro soukromé firmy.
Za ruskou stranu je podepisovali zástupci státních organizací spadajících pod jednu z klíčových ruských společností Rostech a její dceřinou společnost Vega. A české partnery v dohodě zastupoval právě Luděk Podola, který půl roku předtím koupil firmu Biovomed. Ministerstvo po téměř roce od Prymulovy petrohradské cesty uvádí, že s podpisem smluv mezi Podolou (firmou, kterou zastupoval) a ruskou stranou nemělo nic společného.
Prymula pak byl přítomen také na dalším podpisu smlouvy společnosti Bioster, která vyrábí zdravotnický materiál, speciálně obvazy a prostředky pro zástavu krvácení, nebo nabízí radiační sterilizaci. Podola je v této firmě podle obchodního rejstříku předsedou představenstva.
Více o kauze čtěte zde:
Luďka Podolu a Romana Prymulu pojí podle zdrojů, které oba muže znají, přátelský vztah. To však ministr Prymula nechtěl komentovat.
Podola je známý i svými aktivitami v Číně. Jako poradce rektora Tomáše Zimy se setkal v roce 2017 s představiteli Mezinárodního oddělení Ústředního výboru Komunistické strany Číny, kterou česká Bezpečnostní informační služba (BIS) opakovaně ve svých výročních zprávách označuje jako „specifickou čínskou zpravodajskou organizaci, do jejíž gesce patří také zpravodajská činnost“.
Po čínské medicíně zbyly dluhy
K Číně má ale blízko i Roman Prymula. Ještě jako šéf hradecké nemocnice plánoval Kliniku tradiční čínské medicíny (TCM), která měla vyrůst v areálu státní nemocnice. V červnu roku 2015 tam velká delegace v čele s tehdejší čínskou vicepremiérkou slavnostně poklepala na základní kámen, zasadila strom česko-čínského přátelství a zahájila provoz jedné ordinace, v níž čínský léčitel aplikoval akupunkturu.
Z jedné ordinace se v následujících dvou letech mělo stát největší centrum tradiční čínské medicíny ve střední a východní Evropě. V areálu nemocnice už byl připravený pozemek, kliniku za 300 milionů korun měla vybudovat společnost CEFC prostřednictvím Nadačního fondu tradiční medicíny.
Prymulou prosazovaný projekt však loni na jaře úplně padl poté, co zájem o léčbu TCM nebyl tak velký, jak se předpokládalo, a také kvůli nové legislativě, jež čínské léčitele vyřadila ze zákona o nelékařských pracovnících.
Ordinace čínského léčitele ve fakultní nemocnici proto v tichosti skončila a zbyly po ní pouze ztráty ve výši stovek tisíc korun ročně. Nemocnice se s žádostí o jejich úhradu obrátila na čínský nadační fond, podle jehož zřizovatele se však provozní náklady zavázala hradit česká strana.
O této kauze jsme psali zde:
Fakultní nemocnici v čele s Prymulovým nástupcem, ředitelem Vladimírem Paličkou (do vedení nemocnice nastoupil v roce 2016 poté, co Prymulu kvůli střetu zájmů odvolal ministr zdravotnictví), se však dlužnou částku po Číňanech nakonec podařilo vymoct. „Veškeré náklady na provoz ambulance Tradiční čínské medicíny ve Fakultní nemocnici Hradec Králové i mezinárodní aktivity byly vyrovnány na konci března 2019,“ potvrdil mluvčí nemocnice Jakub Sochor. Podle registru smluv poslal Nadační fond TCM hradecké nemocnici skoro 3,5 milionu korun. Řadovým členem správní rady fondu byl i Roman Prymula.
Klinika TCM v areálu hradecké fakultní nemocnice zůstala k radosti České lékařské komory jen na papírech a ve vizualizacích. Neúspěšný projekt v Hradci už připomíná jen strom česko-čínského přátelství.
Výsledkem pro Prymulu ale je, že si během prosazování kliniky udělal kontakty s celou řadou čínských funkcionářů a v roce 2017 byl součástí prezidentské delegace Miloše Zemana do Číny.
Podle sinologa Filipa Jirouše i toto mohlo sehrát roli v tom, proč nezískal bezpečnostní prověrku. „Otázka je, do jaké míry si byl vědom toho, že jsou jeho kontakty rizikové,“ řekl sinolog Filip Jirouš už dříve serveru iRozhlas.
