Článek
„Nemůžeme čekat na Brusel,“ hlásal v pátek maďarský premiér Viktor Orbán. Vysvětloval tak, proč začal své spoluobčany očkovat ruskou vakcínou Sputnik V, která ale není „Bruselem“, tedy Evropskou lékovou agenturou (EMA) schválena. Žádná vakcína proti koronaviru, která je oficiálně používaná v zemích Evropské unie, se bez posvěcení touto institucí neobešla.
Podle Orbána ale vakcína zachraňuje životy, a proto je nutné jednat rychle. Ve svém proslovu se obracel k českému premiérovi Andreji Babišovi (ANO), jenž byl v Budapešti na covidových „výzvědách“ a doporučil mu jít stejnou cestou.
A Babiš mu evidentně naslouchal. „Nejlepší vakcína je ta, která je bezpečná a je k dispozici,“ sdělil totiž novinářům. Na Twitteru dodal, že bude chtít, aby Evropská léková agentura Sputnik V schválila, ale současně bude s experty zvažovat i maďarskou cestu, tedy na schválení evropského regulátora nečekat.
Nedodal ovšem, jak toho chce dosáhnout. Je tu totiž jeden zásadní háček. Nikdo dosud oficiálně Evropskou lékovou agenturu o schválení vakcíny Sputnik V nepožádal.
Nebo ano? V polovině ledna ruští představitelé oznámili, že požádali Evropskou lékovou agenturu o registraci Sputniku. Mluvčí Ruského fondu přímých investic to komentoval slovy, že se jedná o zásadní milník. Ruská, později i světová média o tom houfně informovala.
Ale pozor. Reakce druhé strany byla značně upozaděná. Evropská léková agentura sice potvrdila, že s výrobcem vakcíny jednala. Diskutovali prý o jejich výrobním plánu a domluvili se na dalších jednáních. Zdůraznila ovšem, že Sputnik V rozhodně neprochází tzv. rolling review, tedy oficiálním přezkumem, který by vedl ke schválení vakcíny na evropský trh.
V Maďarsku jsme se shodli, že nejlepší vakcína je vakcína bezpečná a ta, kterou máme k dispozici. Není to o politice. Tím spíš, že jí stále nemáme dost a čas běží. Proto budeme chtít, aby agentura EMA schválila ruský Sputnik V a zároveň s našimi experty zvážíme i maďarskou cestu. pic.twitter.com/u14uDA1VAH
— Andrej Babiš (@AndrejBabis) February 5, 2021
Jinými slovy – o schválení Sputniku V nebylo oficiálně požádáno. Agentura v tiskovém prohlášení dodala, že až se tak stane, bude o tom veřejnost informovat. K tomu dosud nedošlo.
Naposledy to v pátečním rozhovoru pro Český rozhlas zopakovala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Co se týče čínských, ruských nebo jiných vakcín, pokud jejich výrobci přijdou a Evropskou lékovou agenturu o schválení požádají, což neudělali, pak musí otevřít data a být transparentní stejně jako ostatní.“
Cesta Andreje Babiše k ruské vakcíně pro Čechy se tak prozatím poměrně komplikuje.
Co zatím víme o vakcíně Sputnik V
Data o ruské vakcíně proti covidu-19 Sputnik V jsou podle českých odborníků, které oslovila agentura ČTK, slibná. Zveřejněné informace hovoří o účinnosti nad 91 procent. Marián Hajdúch, ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci míní, že má Sputnik V už teď mnohem lepší data než britsko-švédská vakcína AstraZeneca, která je založená na podobném principu.
Epidemiolog Rastislav Maďar, jenž byl šéfem poradní skupiny ministerstva, kterou opustil loni v srpnu, uvedl, že předběžné výsledky testování vakcíny na více než 16 000 osobách v 25 nemocnicích a poliklinikách v Moskvě ukázalo účinnost 91,6 procenta od aplikace druhé dávky jednadvacátý den.
Proč by měla být účinnost Sputniku větší než vakcíny AstraZeneca, která uvádí přibližně 70 procent, zatím není jasné. „Samotná příčina rozdílu v protekci zatím známá není. Chce to víc času a víc dat z různých věkových podskupin,“ uvedl Maďar. Rozdíl podle něj je mezi vakcínami například v tom, že Sputnik V využívá dva lidské adenoviry jako nosiče, zatímco AstraZeneca šimpanzí adenovirus.
Rusko začalo používat přípravek Sputnik V už v srpnu, ještě před koncem klinických testů, za což bylo kritizováno. Látku zaregistrovaly a koupily i některé zahraniční země, například Maďarsko či Argentina. Na konci ledna Rusko požádalo o schválení vakcíny Sputnik V v celé Evropské unii. Do Maďarska dorazilo v úterý 40 000 dávek.
