Článek
Váňa pracoval na sloupu 22 let. K instalaci sloupu má stavební povolení i souhlas památkářů. Město Praha, které je vlastníkem Staroměstského náměstí, se ale v roce 2017 usneslo, že sloup nechce. Navrhovatelem usnesení byl právě Matěj Stropnický, tehdy zastupitel za Trojkoalici.
„To říká, vedení města, udělej všechno pro to, aby sloup nově postaven nebyl,” dodal Stropnický.
Odpůrci Mariánského sloupu ho mají za symbol ponížení před Habsburky, nesvobody a rekatolizace. Druhý tábor ho vnímá jako symbol smíření a dialogu a vyzdvihuje jeho uměleckou hodnotu.
„Je to symbol násilné rekatolizace,” odmítá takový výklad bývalý zastupitel. „Vnímám ale tu symboliku i jako určitou potupu a porážku jako národní,” dodal Stropnický. Podle něj sloup budí vášně a nelze od něj tak čekat, že by společnost sjednotil.
Podle něj nejde symbolu a místu připsat hodnotu smíření. „To je tak příliš symbolické místo, aby si ho okupovala určitá část veřejnosti,” zdůrazňuje člen Strany zelených.
Anketa
Sloup vzbudil polemiku i uvnitř magistrátní koalice. Zatímco TOP 09 v čele s Jiřím Pospíšilem a Praha Sobě nápad podporují, Piráti jsou ostře proti. „Aktuální snahy o obnovení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí nepřispívají ke smíření a nápravě případných dějinných křivd, naopak je přiživují a dále přispívají k rozdělování společnosti,” napsal na svém Twitteru primátor Prahy Zdeněk Hřib.
Podle Hřiba provází snahy o návrat sloupu na Staroměstské náměstí protiprávní jednání. Spolek pro obnovu barokního sousoší umístil na náměstí o víkendu část balustrády a petiční stánek. Pokusu o rozebrání dlažby před umístěním repliky zabránili strážníci.
„Já mám plné pochopení pro aktivismus těch lidí, kteří se snaží dosáhnout nějaké věci, oni se snaží ukázat, že tady jsou, že ten sloup postavit chtějí a sthnout na sebe nějakou politickou pozonost, to já považuji za férové, za legitimní,” říká Stropnický.