Článek
28letý Nizozemec Mathieu van der Poel i přes ošklivý pád na mokré vozovce ke konci drtivě porazil tři další hvězdy z úniku 271 km dlouhého mistrovského závodu z Edinburghu do Glasgow.
V cyklistice dosáhl tenhle zábavný a superuniverzální jezdec skoro všeho, co mohl. Je pětinásobným světovým šampionem v cyklokrosu, vyhrál hned několik cyklistických monumentů – dvakrát Flandry (2020 a 2022), Paříž-Roubaix (2023), Milán-Sanremo (2023), ale také Amstel Gold Race (2019) nebo Strade Bianche (2021).
A teď je na samém vrcholu. S utrženým zavíracím kolečkem na tretře, rozedraným dresem, ale typicky buldočím výrazem ve tváři se přiřítil do cíle s obřím náskokem na podobně skvělé jezdce, jako je on sám – Wouta van Arta, Tadeje Pogačara a Madse Pedersena.
Zároveň jakoby tomu v cíli skoro nevěřil. Vyhrál naprosto epický závod a stal se cyklistickou legendou první velikosti. A ještě to možná není všechno. Až se vylíže z odřenin, pokusí se za pár dní na mountainbikové trati v Glentress Forrest získat i titul mistra světa horských kol.
MVDP je prostě výjimečný univerzál. Závodí v disciplínách cyklokros, na horských kolech, v šotolinových závodech a hlavně v silniční cyklistice.
Titul mistra světa ze skotského Glasgow je pro něj obrovskou satisfakcí. Před rokem na loňském MS 2022 v Austrálii byl úplně na dně. Po bezesné noci, kdy ho v hotelu rušily rozjívené děti a on si to nenechal líbit, ho nakonec sebrala policie. To nebyla dobrá noc pro mistrovský závod. Mathieu to vzdal a z šancí na titul nebylo nic.
Letos sláva, pak 0 vítězství na Tour
Ani letošní rok pro něj nebyl pouze úspěšný. Nejprve vyhrál pátý titul mistra světa v cyklokrosu, pak získal monument Milán-Sanremo a ovládl Paříž-Roubaix. Potom vyhrál ještě Baloise Belgium Tour a už se ocitl na Tour de France. Musel ji absolvovat se smíšenými pocity. Necítil se úplně dobře, nevyhrál jedinou etapu, ale stal se z něj dvorní rozjížděč vítězných sprintů. Pomohl k několika vítězstvím Jasperu Philipsenovi, kolegovi a kamarádovi z týmu Alpecin-Deceunick.
Tenhle kluk z Kapellenu s božím talentem pochází z rodiny profesionálních cyklistů. Bratr David je také velmi dobrý v cyklokrosu, v roce 2013 vyhrál národní šampionát U23 v Hilvarenbeeku.
Otec Adri je bývalým šestinásobným nizozemským národním šampionem a mistrem světa v cyklokrosu z roku 1996. K tomu dvakrát vyhrál etapy na Tour de France a navrch několik jednorázových silničních klasik.
Jeho děda byl Poulidor
Dědeček z matčiny strany byl francouzský cyklista Raymond Poulidor, vítěz Vuelty z roku 1964. Třikrát dokončil Tour de France na druhém místě a pětkrát na třetím.
Tyto skvělé geny pomohly atletickému Nizozemci k výbušnosti, rychlosti i neuvěřitelnému „dieselovému“ motoru, který mu umožňuje ostře nastupovat a pak i šlapat dlouhé kilometry velmi vysokým tempem.
Nejinak tomu bylo i teď v Glasgow. Na 74. km nejprve zaútočil a všechny si otestoval. Pak útok na 23. km zopakoval a tento druhý pokus byl rozhodující. Už ho nikdo nedojel a nezastavil ho ani pád.
